Investiční společnost PPF byla v minulosti opakovaně spojována se změnou české zahraniční politiky vůči Číně a označována jako potenciální „nástroj“ vlivu čínského režimu v ČR. Jak je to ve skutečnosti s licencí PPF pro podnikání v Číně a českou zahraniční politikou? Níže nabízíme reakce společnosti Home Credit, českých politiků a ministerstva zahraničí.
Byla při podnikání v Číně společnost Home Credit „přinucena“ podnikat zde za předpokladu, že bude mít takzvanou „partnerskou společnost“, která bude mít čínského majitele?
„Home Credit neměl v Číně nikdy ani joint venture, ani stínovou společnost ovládanou někým třetím – a to ani na nějakou přechodnou dobu. Home Credit zde vždy podnikal sám na sebe,“ odpověděl Epoch Times v e-mailové komunikaci z 22. listopadu 2019 Milan Tománek, vedoucí oddělení vztahů s veřejností společnosti Home Credit.
Na jak dlouhou dobu a kdy HC poprvé získal licenci pro podnikání v Číně?
„Naše podnikání v Číně mělo dvě etapy. Od roku 2007 do roku 2010 jsme pracovali v tzv. garančním modelu. V pěti provinciích, kde jsme podnikali, jsme měli příslušné licence od každé provinční vlády (resp. od “Financial Office”, což je něco jako ministerstvo financí každé provinční vlády).
Druhou etapou, která začíná přijetím Zákona o spotřebitelském financování, který je obdobný jako jinde ve světě, jsme získali tzv. “pilotní licenci” (rok 2010) pro spotřebitelské financování spolu s dalšími třemi čínskými konkurenty. Tato “pilotní licence” byla každé z těchto čtyř firem udělena pro oblast jednoho města (Home Credit ji získal pro Tchien-ťin; ostatní tři firmy měly licence pro Peking, Šanghaj a Čcheng-tu).
V roce 2012 se čínský národní regulátor rozhodl zpřístupnit sektor spotřebitelského financování všem, kdo splní podmínky licence, a to bez teritoriálního omezení. Tím se tento sektor otevřel konkurenci a všichni držitelé licence mohli začít působit po celé Číně,“ píše Milan Tománek.
Poslanec Lipavský reaguje
Poslanec Jan Lipavský (Piráti), 10. října 2018 prohlásil, že „Home Credit má licenci na jeden rok a musí vždy licenci obnovovat, díky tomu jsou permanentně pod tlakem. Což ukazuje obnovování čínského vlivu v ČR. To znamená servilitu PPF vůči Číně.“
Na odpověď pana Tománka z HC reagoval poslanec Lipavský v komunikaci s Epoch Times 28. listopadu 2019. „Svou plošnou licenci v ČLR nemusí Home Credit podle všeho obnovovat každý rok, může však o ní regulatorním zásahem prakticky kdykoliv přijít,“ uvedl Lipavský. „Politické ohledy, jež vedly k jejímu získání v roce 2013 (s platností od začátku roku 2014), ji mohou stejným způsobem politicky ohrozit.“
Podle poslance Lipavského jsou tyto okolnosti pro Home Credit „nepochybně silnou motivací vycházet vstříc čínským úřadům i českým politikům, kteří jim v získání licence napomohli“.
„Připomeňme veřejné poděkování prezidenta Zemana při návštěvě Tchien-ťinu v roce 2014 místní stranické tajemnici Sun Čchun-lan, která se stala záhy na to v roce 2015 vedoucí Oddělení Jednotné fronty na Ústředním výboru Komunistické strany Číny, za pomoc Home Creditu s místní i celostátní licencí,“ dodává Lipavský.
Stojí PPF za obratem české politiky vůči Číně?
Položili jsme dotaz zástupcům Ministerstva zahraničních věcí
ČR, zda podle jejich názoru stojí skupina PPF za obratem české zahraniční
politiky vůči Číně (ČLR), která se znatelně změnila kolem roku 2014. Zajímalo
nás, zda podle ministerstva PPF ovlivnila politiku ČR za účelem vytvoření
podmínek pro vstup na čínský trh se svojí firmou Home Credit.
„V období kolem roku 2014 nedošlo k žádné systémové změně politiky ČR vůči Číně,“
odpovídá 5. prosince 2019 Zuzana Štíchová, ředitelka tiskového odboru
ministerstva.
„Česko dlouhodobě prosazuje stejné zahraničněpolitické cíle. Došlo pouze k oživení politického a sektorového dialogu a zintenzivnění spolupráce (a to jak bilaterálně, tak např. v rámci platformy 17+1),“ dodává Štíchová.
„Stejně jako v ostatních zemích EU byl v uplynulých letech ve vztahu k Číně kladen velký důraz na ekonomickou diplomacii, která je ostatně prioritní téměř ve všech asijských zemích. Součástí ekonomické diplomacie je i vytváření lepších podmínek pro rozvoj kontaktů a celkovou podporu českých firem v zahraničí bez ohledu na jejich velikost,“ píše mluvčí ministerstva.
Otázku, zda tyto uvedené změny jsou důsledkem vlivu PPF či
politiků ovlivněných PPF, odpověď ministerstva neodpovídá, pouze popisuje, k jakým
obecným změnám po roce 2014 došlo.
Otázku spojení skupiny PPF s obratem politiky ČR ve vztahu k Číně komentoval
sám generální ředitel a minoritní akcionář Home Creditu Jiří
Šmejc. „PPF, Home Credit a my jsme na to pyšní, že jsme stáli u
zrodu té iniciativy, která, myslím si, vedla k obrodě česko-čínských
vztahů,“ řekl
Jiří Šmejc v dubnu 2016 na konferenci Prague business forum. Informoval o tom
projekt Hlidacipes.cz.
8. listopadu 2019 v komunikaci s Epoch Times to však mluvčí společnosti Home Credit Milan Tománek popírá. „Není to pravda. Zaznívá to od několika konkrétních lidí, kteří tuto lež stále dokola opakují,“ uvedl Tománek, čímž jistě nemyslel vyjádření pana Šmejce, ale senátorů Hilšera a Fischera nebo sinologa Martina Hály.
Tuto otázku komentoval senátor Pavel Fischer 7. dubna 2019 v pořadu České televize 168 hodin, kde prohlásil, že PPF stojí za obratem české politiky vůči Číně a podle dalšího senátora Marka Hilšera si Petr Kelner, spolumajitel PPF „přivlastnil českou zahraniční politiku“, uvedl Hilšer ve stejném pořadu.
V diskusi během debaty nazvané Může být zvyšování čínských aktivit ohrožením pro ČR? sinolog Martin Hála uvedl: „Je dobré věnovat pozornost tomu, co dělá PPF v Číně. PPF je jedním z hlavních hybatelů politické proměny v ČR. Rozhodnutí o změně politiky vůči Číně padla jednoznačně ze strany politiků ovlivněných PPF, potažmo Čínou,“ řekl Hála.
TIP: Kellnerův Home Credit platil kampaň na podporu rudé Číny. Využil experty i novináře (Aktualne.cz)
PR agentura placená Home Creditem nejbohatšího Čecha Petra Kellnera podle dokumentů, které Aktuálně.cz získalo, ovlivňovala českou společnost ve prospěch Číny. Vytvořila síť odborníků, novinářů a politiků, z nichž někteří ani nemuseli vědět, čeho jsou součástí. Založila tlumočníkovi prezidentů Vítu Vojtovi institut věnující se Číně nebo si účtovala napadání a monitoring kritiků čínského režimu. Více…
Nátlaku čínského režimu podlehly už jiní, proč na tom bude PPF jinak?
Obavy z toho, že by mohl mít čínský režim zásadní vliv na činnost PPF, jsou opodstatněné, což potvrzuje především praxe a reálné případy jiných firem a společností silně ovlivňovaných ze strany čínského režimu, aby konaly pod jeho pravidly, a to i v demokratických zemích.
Uveďme několik případů
(Americká NBA) Jedním z posledních největších případů je situace okolo managera basketbalového týmu Houston Rockets, který na Twitteru podpořil protestující v Hongkongu. NBA a Houston Rockets se následně ocitly pod palbou čínského režimu a čínských firem, kteří vytvářejí „spojenou frontu“ čínského vlivu v zahraničí.
Čínský výrobce sportovního oblečení značky Li-Ning a čínský sponzor Shanghai Pudong Development Bank 6. října pozastavily spolupráci s Houston Rockets. Následně na to ohlásila Čínská státní televize CCTV, že uvaluje embargo na vysílání zápasů týmu Houston Rockets.
Představitel čínského konzulátu v Houstonu rovněž odsoudil Morleyho poznámku na Twitteru. Stoupající nátlak, nepochybně řízený ze strany čínského režimu, posílila Čínská basketbalová asociace, která prohlásila, že ukončuje veškerou „výměnu a spolupráci“ s týmem Houston Rockets.
Výsledkem byly omluvy a klanění NBA, která má ze svého působení v Číně podstatné zisky.
(Čeští ústavní činitelé) Dalším příkladem může být takzvané Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky (Prohlášení čtyř) z 18. října 2016, podepsané prezidentem Milošem Zemanem, předsedou senátu Milanem Štěchem, předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou.
Toto prohlášení bylo reakcí na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, ke kterému došlo ve stejný den. Čínský režim v rámci své politiky doslova zakázal českým politikům se stýkat s dalajlámou.
Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolávalo na nedávno podepsané Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“ a že Česká republika bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.
Tato „hra“ čínského režimu: „Nestýkejte se s dalajlámou“, je podle expertů na otázky Číny a Tibetu značně iracionální, neboť ani dalajláma, ani exilová tibetská vláda neusilují o územní oddělení od Tibetu. Ve skutečnosti protestují proti vyhlazování tibetské kultury, zamezování dětem v učení se tibetskému jazyku, znemožňování a trestání tibetského náboženského vyznání a násilnému zavádění kultury jiné – diktované čínským režimem.
Tvrzení čínského režimu, že je tibetský duchovní vůdce dalajláma separatista a ohrožuje územní celistvost Číny, nejsou postavená na faktech, praxi a zkušenostech a odrážejí spíše požadavek na fanatické následování komunistické strany, bez ohledu na to, zda to dává rozumný smysl či nikoliv.
V reakci na Prohlášení čtyř se den po setkání ministra Hermana setkalo s dalajlámou padesát zákonodárců. Na protest proti prohlášení vyvěsily některé školy tibetskou vlajku. Prohlášení kritizovalo také patnáct nevládních organizací. Podle sociologa a právníka Jiřího Přibáně se jedná o neadekvátní reakci nejvyšších ústavních činitelů. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský považoval Prohlášení za chybu a nahrazení polistopadového étosu pragmatismem. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se blíží způsobu, jakým vystupovala protektorátní vláda vůči Berlínu nebo normalizační vláda vůči Moskvě.
Co když komunisté zatlačí i na PPF
I když pan Milan Tománek, vedoucí oddělení vztahů s veřejností společnosti Home Credit, na dotaz Epoch Times odpovídá, že „Neexistuje žádné spojení mezi Home Creditem a čínskými úřady s výjimkou toho, že skupina Home Credit (stejně jako v každé jiné zemi, kde působí) zde úzkostlivě dodržuje zákony a regulatorní předpisy“, není jeho odpověď úplně pravdivá.
Ve skutečnosti minimálně nalezneme velké množství přímých vazeb ovlivňujících finanční a podnikatelské otázky.
Nejprve je třeba zmínit, že v Číně stále vládne totalitní režim a tamní společnost lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za totalitní. Komunistická strana Číny drží v rukou jako zákonodárnou, tak soudní i výkonnou moc. Státní Ministerstvo propagandy má pod kontrolou nejenom televizní a rozhlasové vysílání, ale i tištěná média a internetovou síť.
Pokud chce firma podnikat v Číně a spojí s tamním trhem svůj byznys a stane se na něm finančně závislá, poskytuje to čínskému režimu značnou páku proti ní – pokud neuděláte co chceme, necháme vám to finančně pocítit.
Co kdyby byla licence PPF na podnikání jejího Home Creditu v Číně najednou zrušena? Bylo by pro čínský režim možné nebo obtížné něco takového udělat?
Co by se stalo, kdyby čínský režim na PPF skutečně „zatlačil“, aby něco „zařídila“ nebo „vykonala“, co nebo kdo může dát 100 % záruku, že se PPF nepodvolí, podobně jako obří projekt basketbalové ligy NBA, čeští ústavní činitelé, Linked-In, světové mediální agentury The New York Times a Bloomberg (viz případ zrušených novinářských víz), aplikace GitHub a další? A je možné, že už k podobným případům došlo, přestože nebyly zveřejněny?
Pokud se zeptáme, zda se mohou představitelé Home Creditu (PPF) veřejně vyjadřovat například k situaci lidských práv v Číně (pronásledování Falun Gongu, křesťanů, Tibeťanů nebo Ujgurů), situaci v Hong Kongu, Tibetu nebo na Tchaj-wanu, můžeme se předem domnívat, že vedení společnosti něco takového nebude riskovat, protože nedávná reakce čínského režimu vůči manažerovi NBA je jasným odstrašujícím případem.
Podíváme-li se na konzervativní myšlenky Petra Kellnera vůči situaci v Evropě ve výroční zprávě PPF z roku 2018, dovolil by si stejně kritický tón směřovat vůči čínské společnosti a použít stejný výchozí morální rámec?
Čtěte také: Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká
