Před 22 lety proběhl před budovou univerzity v čínské metropoli Tchien-ťin poklidný protest. Oddíl čínské policie, v němž pracoval muž, který později vypovídal v rozhovoru pro západní novináře, poklidný protest násilím rozehnal a 45 lidí odvezl v policejních antonech do vězení.

„O Falun Gongu jsme nikdo nic nevěděli, přesto nás přivolali, abychom zavedli stanné právo a oblast uzavřeli. Když jsme přijeli na scénu, všichni jsme si uvědomili, že to vůbec není takové, jak nám to popisovali – že se Falun Gong snaží vyvolat boj, narušuje veřejný pořádek a tak dál,“ vypověděl policista Chao Feng-ťün.

Jeho výpověď a vzpomínky na práci v Číně publikoval v knize Jatka (C-press 2015) novinář a spisovatel Ethan Gutmann.

Předem připravená provokace

Budova univerzity ve městě Tchien-ťin. (Xrdtj / CC BY-SA 3.0)

23. dubna 1999 před univerzitou města Tchien-ťin, kde bydlí přibližně tolik lidí jako v celé České republice, se sešlo několik tisíc příznivců meditační praxe Falun Gong, která byla v té době mezi Číňany velice populární. Podle vládních statistik bylo v Číně 70-100 milionů příznivců této praxe s kořeny v buddhismu a taoismu.

Přišli protestovat proti článku, který vyšel v časopise vydávaném Vysokou školou pedagogickou v Tchien-ťinu, protože obsahoval silná obvinění. „Falun Gong není nic jiného než novodobé boxerské povstání, které se teď snaží nabírat nové členy na školách po Číně, aby je vycvičilo v černém umění pověr. Pokud nikdo nezasáhne, Falun gong přivede Čínu do zkázy,“ napsal v článku jistý Che Cuo-siou.

Jak se při pozdější analýze ukázalo, jednalo se o předem připravenou provokaci konkrétních vysoce postavených úředníků čínského režimu. Autor článku byl švagrem Luo Kana, tajemníka Politické a právní komise ústředního výboru Komunistické strany a proti Falun Gongu již v minulosti několikrát veřejně vystupoval.

Univerzitní časopis vycházel v celostátním měřítku a byl povinně distribuován žákům základních a středních škol po celé Číně.

Masový protest v Pekingu

20100427-falungong1
Příznivci Falun Gongu se 25. dubna 1999 tiše a pokojně shromažďují poblíž vládního komplexu Čung-nan-chaj v Pekingu. (snímky publikovány se svolením Clearwisdom.net)

Násilné potlačení protestujících a zatčení 45 příznivců v Tchien-ťinu vyvolalo vlnu pobouření mezi příznivci Falun Gongu, kteří chodili apelovat na městskou policejní stanici za propuštění zadržených lidí. Podle výpovědí účastníků událostí jim policie sdělila, že příkaz k zatčení přišel přímo z Pekingu a že si musejí jít stěžovat přímo tam.

A tak se do Pekingu 25. dubna 1999 vydaly tisíce lidí, aby podaly legální stížnost u státního Úřadu pro odvolání, který sídlil v sousedství vládní čtvrti Čung-nan-chaj.

Podle analýz výpovědí lidí, kteří toho dne dorazili do Pekingu, byla policie na událost předem připravena. Zdálo se, že již příval protestujících očekávají a dokonce zrušili kontrolní stanoviště v ulici Fu-jou a v ulicích okolo zakázaného města, kam se za normálních okolností žádný občan nedostane, protože jsou střeženy policejními hlídkami.

Ve skutečnosti nebyl násilný policejní zásah v Tchien-ťinu prvním projevem represí ze strany čínského režimu proti duchovnímu hnutí. Účastníci shromáždění Úřad pro odvolání oficiálně požádali o tři věci. Chtěli, aby byl zrušen zákaz publikování knih napsaných zakladatelem Falun Gongu, ukončit policejní zásahy na místech, kam se chodil Falun Gong cvičit, a propustit lidi zadržené během protestu v Tchien-ťinu.

Pro upřesnění: Falun Gong je metoda určená pro rozvoj těla a mysli, obsahuje pět meditativních cvičení a učení o rozvoji charakteru. Zakladatel metody učil, že lidé by měli následovat morální principy – pravdivost, soucit a snášenlivost.

Obraz nazvaný 25. duben 1999

Haiyan Kong na vyhlášení cen pro účastníky mezinárodní soutěže televize NTD ve figurální malbě, 26. listopadu 2019 v klubu Salmagundi v New Yorku (Chung I Ho / The Epoch Times)

Jednou z účastnic protestu byla také malířka Haiyan Kongová, která později poklidné shromáždění na ulici Fu-jou zachytila na plátně dlouhém přibližně 4,5 metru.

Obraz nazvaný 25. duben 1999 získal od umělecké poroty zlatou cenu pátého ročníku mezinárodní soutěže televize NTD ve figurální malbě.

Autorka žijící v Hongkongu malovala obraz olejem na plátno po dobu pěti let. Obraz obsahuje přibližně 400 postav, 200 z nich má rozpoznatelné rysy tváří a každá z nich je tváří lidí, které autorka osobně potkala. Více…

Jak se později ukázalo, využili někteří vysocí funkcionáři komunistické strany toto shromáždění jako záminku ke spuštění celostátních represí. Nepomohlo ani to, že se s protestujícími přišel osobně setkat tehdejší čínský premiér Ču Žung-ťi, který zařídil propuštění lidí zadržených v Tchien-ťinu a ujistil znepokojené občany, že se strana rozhodně nechystá Falun Gong zakázat.

Záminka pro celostátní represe

Ťiang Ce-min, bývalý generální tajemník Komunistické strany Číny, gestikuluje při proslovu během návštěvy USA. (hk01.com)

Přestože bylo schromáždění v Pekingu poklidné a lidé se udržovali namačkaní na chodnících, aby neblokovali dopravu, tehdejší generální tajemník Komunistické strany (Ťiang Ce-min) použil celou událost k rozdmýchání politické kampaně proti všem příznivcům Falun Gongu po celé Číně.

V rozhořčených dopisech, které Ťiang Ce-min rozesílal starším funkcionářům komunistické strany, prohlašoval: „Komunistická strana musí potlačit Falun Gong. Jak bychom mohli dopustit, aby marxistická teorie, kterou hlásáme, materialismus a ateismus, ve které věříme, nepřemohly to, co propaguje Falun Gong? Pokud by to tak nebylo, nestali bychom se terčem výsměchu?“

Státní média následně označila shromáždění jako „obklíčení Čung-nan-chaj“ a obvinila jeho účastníky z blokování dopravy a rušení veřejného pořádku. Radikální členové komunistické strany jej označili za vzpouru a generální tajemník Ťiang Ce-min přesvědčil stranu k vydání celostátního zákazu praktikování Falun Gongu.

Tisíce obětí na životech

Jedny z mála fotografií zachycující zatýkání násaledovníků Falun Gongu v Pekingu po 20. červenci 1999. (Minghui.org)

20. července 1999 byl veřejně vyhlášen celostátní zákaz praktikování Falun Gongu a začala připravená a koordinovaná represivní akce. Zatímco státní média začala vydávat a přetiskovat očerňující zprávy, policie začala masově zatýkat.

Režim si představoval, že se hnutí okolo této čchi-kungové praxe pod tlakem represí rozpadne do tří měsíců.

Po několika měsících si ale čínský režim uvědomil, že nemá co dočinění s nějakou organizací, ale rozsáhlou skupinou věřících lidí, kteří se vracejí ke kultuře a víře, která v Číně přetrvávala po pět tisíc let za vlády dvaceti čínských dynastií.

Čínský režim tradiční kulturu vykořeňoval už více než 60 let, aby myšlenky buddhismu nebo taoismu nenarušovaly absolutistickou vládu komunistické strany.

Úměrně tomu, jak moc kladli příznivci Falun Gongu odpor, byť byl nenásilný, proti takzvané „převýchově“, stoupala také intenzita represí a režim používal stále tvrdší metody. Začaly se objevovat první oběti na životech a případy mučení následovníků Falun Gongu ve vězeňských zařízeních.

Zneužívání vězňů k transplantacím

Uprostřed nezvěstná paní Liou Čching-č‘. (Munghui.org) Na pozadí jsou fotografie některých z více než 700 nemocnic po celé Číně, které obsahují transplantační centra. Fotografie uprostřed zachycuje lékaře, kteří v chladícím boxu přinášejí čerstvé orgány k transplantaci v nemocnici v provincii Che-nan, 16. srpna 2012. (The Epoch Times)

Od roku 2006 se začínají hromadit zprávy o zneužívání vězněných příznivců Falun Gongu k orgánovým transplantacím.

Do dnešního dne bylo vydáno několik nezávislých vyšetřovacích zpráv a na situaci v Číně reagovala řada zemí po celém světě.

Praxi násilných odběrů orgánů přiznivcům pronásledovaného hnutí odsoudil v roce 2013 Evropský parlament a v roce 2016 Sněmovna reprezentantů USA. Řada zemí také přijala zákonné úpravy zakazující transplantační turistiku do Číny.

Kvůli vyslechnutí výpovědí svědků a vyšetřovatelů zasedl v Londýně v roce 2019 mezinárodní soudní tribunál. „Členové Tribunálu jsou si jisti – jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností – že v Číně byl po dlouhé časové období praktikován nucený odběr orgánů od vězňů svědomí zahrnující velmi mnoho obětí,“ uvedl tribunál, kterému předsedal předsedal sir Geoffrey Nice QC. Více zde…

Komiksem proti totalitě

Vyšetřování v oblasti čínské transplantační chirurgie se věnuje také český projekt Komiksem proti totalitě, který už podpořila řada českých osobností.

Komiks vypráví příběh o tom, jak vznikaly vyšetřovací zprávy, které rozpoutaly celosvětovou diskusi o zneužívání moderní transplantační chirurgie v Číně.

Kniha se dotýká násilných represí na přelomu tisíciletí, které vyústily v pronásledování příznivců meditační praxe Falun Gong a vyvrcholily likvidací velkých skupin disidentů – křesťanůUjgurů a Tibeťanů.

Autoři projektu plánují knihu vydat v několika světových jazycích.