Epoch Times Německo

21. 1. 2022

Francouzské Národní shromáždění v rezoluci těsně před zimními olympijskými hrami v Pekingu odsoudilo „genocidu“ Ujgurů v Číně. Návrh zákona byl ve čtvrtek v Paříži přijat téměř jednomyslně, pouze jeden hlas byl proti a pět poslanců se zdrželo hlasování. Mezi podporovateli byla i strana hlavy státu Emmanuela Macrona.

Rezoluce odsuzuje násilné činy páchané čínskými úřady na Ujgurech jako „zločiny proti lidskosti a genocidu“. Vyzývá francouzskou vládu, aby rovněž odsoudila zacházení Číny s muslimskou menšinou a přijala nezbytná opatření. Usnesení Národního shromáždění nemá žádné právní důsledky.

Ministr zahraničního obchodu Franck Riester zmínil „systematické násilné činy“, ale zdůraznil, že klasifikaci jako genocidu mohou provést pouze mezinárodní orgány. Podle jeho slov však byla tato otázka s čínskými partnery projednána „na nejvyšší úrovni“. Francouzský prezident Macron se o zacházení s Ujgury zmínil také ve svém projevu v Parlamentu EU.

Podle organizací na ochranu lidských práv jsou Ujgurové a další muslimové v čínské provincii Sin-ťiang sledováni drakonickými prostředky, včetně odebírání vzorků DNA a softwaru pro rozpoznávání obličejů (facial recognition system).

Podle zpráv nevládních organizací je více než jeden milion Ujgurů v provincii Sin-ťiang nucen vzdát se svého náboženství, kultury a jazyka. Jsou zadržováni v rozsáhlých táborech, kde jsou nuceni k otrocké práci a někdy také fyzicky týráni.

Čínská vláda nazývá tyto koncentrační tábory „vzdělávací centra“, která slouží k boji proti islamistické radikalizaci.

Mezi další menšiny, které čínský režim násilně potlačuje, patří příznivci meditační praxe Falun Gong, křesťané nebo Tibeťané. Násilným represím čelí tak obhájci lidských práv nebo prodemokratičtí aktivisté.

V nedávné době vzbudily mezinárodní pozornost také represe obyvatel Hongkongu nebo případ okolo čínské tenisové hvězdy Pcheng Šuaj, která vznesla obvinění ze znásilnění proti bývalému vysokému funkcionáři komunistické strany Čangovi Kao-limu.

Benedict Rogers, zakladatel Hong Kong Watch a místopředseda komise pro lidská práva britské Konzervativní strany, zveřejnil v minulém roce seznam 83 globálních značek, které jsou provázány s nucenými pracemi v Číně.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

USA i Evropa musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po schůzce s Bidenem
USA i Evropa musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po schůzce s Bidenem

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině a nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila. Uvedl to český premiér Petr Fiala po dnešním setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem, které označil za velmi přátelské.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.