Čínská sportovkyně, pro Evropana s obtížně vyslovitelným jménem Ti-ni-ke-er I-la-mu-ťiang, už léta trénuje, aby se jednou mohla zúčastnit olympijských her. Letos byla čínskými organizátory vybrána, aby během zahajovacího ceremoniálu společně se sdruženářkou Čao Ťia-wen zapálila olympijský oheň na Národním stadionu v Pekingu.
Dostala se tak na obrazovky diváků po celém světě. Záběry na její usměvavou tvář katapultovaly dvacetiletou závodnici nejen na olympijské výsluní, ale také do centra politické kontroverze. I-la-mu-ťiang je totiž etnická Ujgurka.
Mladá sportovkyně patří k ujgurským muslimům žijícím v severozápadní čínské provincii Sin-ťiang. Čínský režim se stal terčem mezinárodní kritiky za zacházení s Ujgury.
Řada západních zemí (zdroj) vyhlásila diplomatický bojkot letošních zimních Olympijských her na protest proti rozsáhlým případům porušování lidských práv v Číně, mezi něž patří i situace v provincii Sin-ťiang. Jiné země, například Německo, sice hry oficiálně nebojkotovaly, ale zároveň do Pekingu nevyslaly žádné oficiální zástupce.
Problematika represí ujgurského etnika se dostala do mezinárodní pozornosti v roce 2018, kdy OSN potvrdila, že je v provincii Sin-ťiang zadržován více než jeden milion Ujgurů v rozsáhlých táborech (zdroj). Zde má podle očitých svědků docházet k nuceným pracím, stříhání vlasů ujgurským ženám, mučení zadržovaných Ujgurů a jejich politické převýchově.
Vystoupení mladé ujgurské ženy dostalo hlubší politický nádech zejména poté, co čínští diplomaté po vystoupení běžkařky I-la-mu-ťiang sdíleli na Twitteru videa, na nichž její rodina sleduje obřad na obrazovce, tleská a někdy se dojímá k slzám.
U mnoha kritiků však snímky nevyvolaly pozitivní reakce. Označili je jako „propagandistický tah Pekingu“.
Jestliže se nejedná o politicky motivovaný tah čínských organizátorů, jak významnou sportovkyní je běžkařka I-la-mu-ťiang? V letošní sezoně Světového poháru se zatím neobjevila. V minulém roce skončila na mistrovství světa v Oberstdorfu na 41. místě v závodě na 10 kilometrů volnou technikou. Na letošní Olympiádě obsadila 43. místo ve skiatlonovém závodě.
Sama I-la-mu-ťiang se ke kontroverzím ohledně své role na zahajovacím ceremoniálu nevyjádřila.
Čína opakovaně varovala své kritiky, aby zimní olympijské hry „nepolitizovali“, a když se nyní zdálo, že je čínský režim využívá k vlastní politické propagandě, položili novináři Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV) otázku, zda účast I-la-mu-ťiang jako běžkyně s pochodní stále splňuje normu politické neutrality. Mluvčí MOV Mark Adams se odvolal na Olympijskou chartu, která uvádí, že „nikoho nediskriminujeme na základě jeho původu nebo rasy“, čímž se v podstatě vyhnul odpovědi na otázku, zda nesloužila běžkařka jako nástroj politické propagandy v rámci Olympijských her.
Odmítnutí návštěvy komisaře pro lidská práva v Sin-ťiangu
Generální tajemník OSN António Guterres, který se zúčastnil zahajovacího ceremoniálu v Pekingu a setkal se zde také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, apeloval na Čínu, aby umožnila návštěvu komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové v provincii Sin-ťiang. Bacheletové byla zatím návštěva regionu odepřena.
Nevládní lidskoprávní organizace obviňují čínský režim (Komunistickou stranu Číny), že nejméně milion Ujgurů a dalších obyvatel Sin-ťiangu nutí vzdát se jejich náboženství, kultury a jazyka v „převýchovných táborech“ a v některých případech je fyzicky týrá.
Spojené státy a další země označily zacházení s Ujgury za akt „genocidy“. Čína tato obvinění odmítá.
Někteří experti na čínské politické otázky uvádějí, že čínský režim strategicky využívá situace, kdy mezinárodní společenství odsoudilo zločiny takzvaného Islámského státu a teroristickou činnost radikálního islámu a islámských extremistů ve světě.
Zatímco komunistická strana vysvětluje represe v Sin-ťiangu jako „boj proti terorismu“, Benedict Rogers zdokumentoval činnost 93 světových značek, které profitují z nucených prací v Číně. 83 světových značek, včetně velkých amerických společností, je provázáno s nucenými pracemi v Číně, sdělil deníku Epoch Times spisovatel Benedict Rogers, zakladatel Hong Kong Watch a místopředseda komise pro lidská práva britské Konzervativní strany. Více zde…
Negativní smýšlení o muslimské menšině a radikálním islámu mohlo být podle kritiků čínským režimem „obratně“ využito k ospravedlnění novodobého otroctví, internaci více než jednoho milionu lidí do pracovních táborů jako levné pracovní síly.
Zjistit skutečné situace v různých oblastech Číny je pro zahraniční novináře velice obtížné. V Číně čelí obrovským překážkám od odepření víz a sledování až k cenzuře a zastrašování. Stále méně lidí může z Číny podávat zpravodajství. „FCCC je znepokojen závratným tempem, jakým v Číně klesá svoboda médií,“ uvedl mluvčí Klubu zahraničních korespondentů. Více zde…
Dokonce i místní občané čelí závažným hrozbám odnětí svobody, pokud poskytnou informace zahraničnímu tisku. Ještě před Olmypijskými hrami bylo zadrženo jedenáct čínských občanů za to, že poskytli čínskému vydání deníku The Epoch Times fotografie, které zachycovaly počátky pandemie covidu-19 v Číně. Více zde…
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. Upravil M. K.
