Podle britské studie způsobuje anorexie v mozku mnohem větší změny, než jaké jsou pozorovány v mozku osob trpících jinými duševními poruchami.

Studie neurovědců z University of Bath zdůraznila význam včasných léčebných zásahů pro lidi trpící anorexií.

Studie uvedla, že úbytek mozku u lidí trpících anorexií byl zjištěn ve třech kritických ukazatelích – snížená tloušťka kortikální kosti, objem hmoty v podkorové oblasti a zmenšení povrchové plochy kortikální kosti. Předpokládá se, že ztenčení v těchto oblastech znamená úbytek mozkových buněk a spojovacích bodů.

„Změny v mozku u anorexie byly závažnější než u jiných psychiatrických onemocnění, která jsme studovali,“ řekl Dr. Paul Thompson, jeden z autorů studie.

Autoři zjistili, že zmenšení velikosti a tvaru mozku pozorované ve studii bylo asi dvakrát až čtyřikrát větší než u lidí se stavy, jako jsou deprese, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo obsedantně-kompulzivní poruchou.

Výzkumníci přičítají značné zmenšení poklesu indexu tělesné hmotnosti (statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou) anorektickým jedincům. Tyto propady mohou přispívat k neuronálním příznakům, které se u anorektických jedinců běžně projevují, jako je porucha myšlení, podrážděnost, asocialita a nedostatek emocí.

Navzdory drastickému rozdílu ve struktuře mozku u anorektických jedinců studie naznačila, že návratem ke zdravé stravě a zvýšením příjmu potravy lze úbytek objemu mozku vrátit do původního stavu.

„Zjistili jsme, že velké zmenšení struktury mozku, které jsme pozorovali u pacientů, bylo méně patrné u pacientů, kteří již byli na cestě k uzdravení,“ uvedla vedoucí výzkumná pracovnice doktorka Esther Waltonová.

Vědci porovnávali snímky mozku u 1 648 žen, z nichž 685 trpělo anorexií a 963 patřilo k zotavujícím se nebo zdravým jedincům. Zjistili, že kdysi anorektičtí jedinci, kterým se do určité míry vrátila hmotnost a napravili příjem potravy, měli snímky mozku, které se blížily normální mozkové mapě, což naznačuje, že zde dochází k obnovení objemu mozkové hmoty.

„To je dobré znamení, protože to naznačuje, že tyto změny nemusí být trvalé. Při správné léčbě by se mozek mohl odrazit ode dna,“ poznamenala Dr. Waltonová.

Anorexie, nazývaná také mentální anorexie, je duševní onemocnění charakterizované zkresleným vnímáním vlastní hmotnosti a velkým strachem z přibírání na váze. Jedinci s tímto onemocněním mají obvykle abnormálně nízkou hmotnost a mohou se snažit udržet si váhu hladověním, nadměrným cvičením nebo obojím.

Přesná příčina anorexie není dosud známa, vědci spekulují o celé řadě příčin v pozadí, jako jsou genetické, psychologické a sociální faktory.

Tento stav má v současnosti nejvyšší úmrtnost ze všech duševních onemocnění, a to kvůli intenzivnímu hladovění, které jedinec způsobuje svému tělu a mozku.

Doktor Thompson uvedl, že jejich zjištění slouží jako „varovný signál“ pro včasnou intervenci u osob s poruchami příjmu potravy.

Doplnil, že v současné době se vyhodnocují některé léčebné postupy a zákroky, přičemž se vychází ze snímků mozku.

„Tyto výsledky potvrzují důležitost zohlednění úbytku hmotnosti a opětovné výživy v biomedicínském výzkumu mentální anorexie a podtrhují význam zapojení se do léčby, aby se u této populace předešlo potenciálně dlouhodobým strukturálním změnám mozku,“ napsali autoři studie.

Studie byla zveřejněna v odborném časopise Biological Psychiatry, který vychází dvakrát týdně.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil J. Č.