Před třemi lety představila Evropská komise strategii, jak do roku 2030 snížit v celé Evropské unii emise skleníkových plynů o 55 %. Proč chtějí snižovat emise? Podle komise způsobují „oteplování planety“, i když s tím někteří vědci nesouhlasí. Podle Zemědělského svazu ČR se jedná o „velmi ambiciózní souhrn legislativních opatření“, jejichž výsledkem by měla být v zemích EU dosažena takzvaná „emisní neutralita“ do roku 2050.

Zda jsou stanovené cíle v praxi dosažitelné, co čeká české zemědělce a jak se na novou legislativu připravit, o tom diskutovali experti na konferenci Fit for 55.

Dopady na sektor zemědělství komentoval mimo jiné také předseda Zemědělského svazu ČR pan Ing. Martin Pýcha.

TIP: Videozáznam a poznámky z konference „Fit for 55“

Poničí zemědělství, „ekologie“ nedosáhne

Nátlak na snižování emisí skleníkových plynů vede podle Pýchy k tomu, že se zemědělci v EU dostávají do problémů. Možná dokonce budou nuceni uzavřít produkci nebo zkrachují. Tím se zemědělská výroba přesune mimo EU, kde dbají o emise mnohem méně. Cíle snižování emisí tak nebude dosaženo a navíc se tím země EU připraví o „potravinovou soběstačnost“.

„Chceme snižovat produkci potravin v EU – ale ta má přitom nižší uhlíkovou stopu než produkce potravin mimo EU,“ říká Pýcha. „Čím více bude chtít EU snižovat produkci potravin, tím větší tlak bude na produkci potravin mimo EU, a tudíž i na životní prostředí mimo EU.“

Proto experti upozorňují na to, že je třeba zvážit dopady strategie Green Deal (zelený úděl) na zemědělství a upozorňují na „nerealizovatelný časový předpoklad tohoto plánu“.

„Nestavíme se k plánu odmítavě. Zemědělci chtějí být součástí řešení snižování emisí, jen kdyby se i jich někdo zeptal na to, co je a co není (za jakých podmínek) realizovatelné,“ říká Ing. Martin Pýcha. „Naráží totiž často na rozpor mezi předpisem a jeho praktickou proveditelností.“

Dále Pýcha upozornil na výsledky výzkumu, které ukazují, že „EU má v celosvětovém měřítku podíl emisí jen cca 7,5%“, přičemž asijské země nemají zájem o snižování emisí a například Čína financuje prudký rozvoj uhelných elektráren. Nabízí se tedy logicky řešení dovážet méně výrobků z těchto zemí a naopak podporovat výrobu lokální.

Řešení podle Zemědělského svazu ČR není ve snižování produkce v EU a odsouvání zemědělství mimo EU, ale snižování emisí, udržování konkurenceschopnosti evropského zemědělství a zachování produkce potravin v EU. Jinak podle nich Evropě hrozí, že potraviny z dovozu budou dražší.

„Evropská komise sice navrhuje vydávat uhlíkové kredity na hranicích, aby se vyrovnávala nekonkurenceschopnost evropských zemědělců. Prosadí však EU toto uhlíkové vyrovnání na hranicích?“ ptá se Martin Pýcha s tím, že současná situace tomu nenasvědčuje.

Na papíře a v realitě

Před zemědělci stojí podle Pýchy celá řada předpisů sepsaných na papíře. „Strategie: biodiverzita, kvalita půdy, eroze, zadržování půdy v krajině, farm to fork, ekologické zemědělství… Hovoří se i o snižování stavu hospodářských zvířat (přežvýkavci), dále je tady téma zákazu orby,“ pokračuje Pýcha výčtem nároků Evropské komise. „Řešení není takto rozmanité a složité zemědělské problémy nelze navléknout do jedné šablony nebo je unifikovat.“

Dále Martin Pýcha upozornil na „nesystémovost nařízení Evropské komise“.

„Chovy hospodářských zvířat přesouváme jinam, ale bez statkových hnojiv nemůžeme produkovat kvalitní rostlinné potraviny,“ říká Pýcha. „Zemědělství je komplexní systém, který stojí jak na rostlinné, tak i živočišné výrobě,“ vysvětluje předseda Zemědělského svazu. Chovná zvířata totiž poskytují „hnůj“, kterým se pole zpětně obohacují – hnojí.

Dále inženýr Pýcha upozornil na skutečnost, že v rámci politiky je na zemědělce kladena stále větší míra byrokracie (papírování). „Byrokracii EU už naši zemědělci administrativně často nezvládají,“ říká Pýcha.

Zemědělci však ekologický apel EU podle Pýchy „neignorují“. „Uvědomují si ale, že pokud chceme snižovat emise, musíme to dělat v souladu s poznatky o zemědělství a hlavně – neměli bychom se vzdávat potravinové bezpečnosti,“ míní Pýcha a naráží na fakt, že tímto způsobem se země EU stanou závislými na dovozu potravin a nebudou potravinově soběstačné.

Proslov Ing. Pýchy – Fit for 55

Jakými praktickými způsoby mohou zemědělci snížit emise?

O tom, jak „snižovat emise“ a zároveň neohrozit výnosy zemědělců, hovořil na konferenci Petr Koňata, vedoucí projektu Carbon Footprint in Farming, který představil „praktické způsoby dekarbonizace zemědělských podniků“. O tom více příště (připravujeme).