Analýza zpráv
Zatímco západní země omezují tradiční zdroje energie, aby splnily cíle v oblasti změny klimatu stanovené globálními subjekty, Čína vytrvale pokračuje v modernizaci rozsáhlého počtu svých uhelných dolů pomocí nejnovějších technologií ve snaze zvýšit jejich produktivitu.
V Pařížské dohodě OSN z roku 2015 se řada zemí zavázala ke snížení emisí, přičemž Spojené státy za Obamy souhlasily se snížením emisí CO2 o více než 25 % do roku 2025. Dohoda umožňuje Číně pokračovat v rozšiřování uhelné energetiky přibližně do roku 2030, přičemž Peking má čas na dosažení „uhlíkové neutrality“ až k roku 2060.
Prezident Donald Trump od dohody v roce 2017 odstoupil a později ji označil za „naprostou katastrofu pro naši zemi“ a „obří transfer amerického bohatství do cizích zemí, které jsou zodpovědné za většinu světového znečištění“. Prezident Joe Biden se k dohodě znovu připojil už pár hodin po svém nástupu do funkce v roce 2021.
Západní země dál omezují využívání fosilních paliv, aby omezily emise, ale škodí tím samy sobě. Například americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) nedávno navrhl přísnější omezení emisí pro uhelné elektrárny, což by podle odborníků mohlo snížit spolehlivost dodávek elektřiny a vést k jejímu zdražování.
Modernizace těžby uhlí
Spěch Pekingu s modernizací uhelných dolů mezitím signalizuje, že se země vydává jiným směrem a využívá technologie ke zvýšení produktivity těžby uhlí, přičemž cílem Komunistické strany Číny je dosáhnout základní digitalizace všech uhelných dolů do roku 2035. Jedním z takových modernizačních projektů je „chytrý důl“ Chung-liou-lin v provincii Ša-an-si.
Digitalizaci v Chung-liou-linu provádí čínský technologický gigant Huawei, přičemž důl je nyní vybaven řadou 5G reléových boxů, chytrých kamer a senzorů. Nová metoda údajně zvýšila těžbu uhlí téměř o třetinu, uvedla společnost pro agenturu AFP.
Zapojení společnosti Huawei naznačuje, že Čína se zřejmě chystá udržet uhlí jako klíčový zdroj energie ještě po řadu let, což naznačil Sü ťün, vedoucí digitalizace těžby v podniku. „V celosvětovém měřítku bude uhlí a využívání čisté energie koexistovat po dlouhou dobu. Trend inteligence v souvisejících odvětvích je nezadržitelný,“ uvedl v rozhovoru pro tiskovou agenturu a dodal, že mnoho konkurentů rovněž zakládá týmy v této oblasti.
Americký Institut pro výzkum energetiky (IER) varuje, že Peking není upřímný, pokud jde o jeho závazek splnit klimatické cíle. „Pokud se někdo domnívá, že Čína dodrží své závazky vyplývající z klimatické dohody a dosáhne do roku 2030 maximálních emisí skleníkových plynů, měl by se zamyslet znovu,“ uvedl v komentáři z 25. května.
„Čína si zahrává se západním světem a přijímá závazky, které [pravděpodobně] nedodrží, protože se snaží stát světovou supervelmocí číslo jedna a využívá k tomu v nejvyšší možné míře své přírodní zdroje a vše, co může získat,“ píše institut.
Podle oficiálních údajů měla Čína ke konci roku 2022 celkem 4 400 uhelných dolů. Pokud by Čína plnila své emisní závazky, tyto doly by pracovaly na minimální kapacitu. Na základě svých současných kroků a investic do uhelných elektráren a chytrých uhelných dolů je však vidět, že Čína sází na to, že si uhlí zachová svůj význam v dodávkách paliv i v příštích letech,“ upozornil IER.
Uhelné elektrárny na vzestupu
Podle únorové zprávy Global Energy Monitor a Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší se v loňském roce v Číně „dramaticky zrychlila“ výstavba uhelných elektráren, ohlašování nových projektů a povolování elektráren – týdně byly povoleny dvě nové uhelné elektrárny.
„V roce 2022 se v Číně začalo stavět 50 GW uhelných elektráren, což představuje více než 50procentní nárůst oproti roku 2021. U mnoha z těchto projektů byla povolení urychleně vyřízena a do několika měsíců byla spuštěna výstavba,“ uvádí se ve zprávě.
„Celkem bylo povoleno 106 GW nových projektů uhelných elektráren, což odpovídá dvěma velkým uhelným elektrárnám týdně. Objem povolené kapacity se více než zečtyřnásobil oproti 23 GW v roce 2021,“ píše se dále.
Z celkové nové kapacity, kterou Čína povolila v roce 2022, se k lednu 2023 ještě nezačalo stavět 60 GW. Podle zprávy se očekává, že tyto projekty budou zahájeny již brzy v letošním roce.
Čínský uhelný průmysl se údajně podílí na celkových světových emisích téměř 20 %, což je podle analytiků více skleníkového znečištění než všechna vozidla na světě dohromady.
Oslabení druhých, posílení sebe
Již v prosinci 2021 varovala Nadace pro politiku globálního oteplování ve své zprávě (pdf), že Peking využívá klimatickou agendu jako nástroj k „posílení své ekonomiky“ a zároveň ji nasazuje jako „zbraň k oslabení jiných zemí“.
Bez uhlí by čínská ekonomika upadala a čínský vůdce Si Ťin-pching by nebyl schopen naplnit svou ambici učinit z Číny světového hegemona do roku 2049, což je sté výročí nástupu čínských komunistů k moci.
„V důsledku rostoucích nákladů na energii, výpadků proudu a dalších nedostatků v zásobování ochromují západní země své ekonomiky jednostrannou klimatickou politikou stejně jistě jako váleční sabotéři, s tím rozdílem, že škody si způsobují samy a v rámci celého systému,“ uvádí se ve zprávě, kde se rovněž píše: „Žádná zbraň není tak účinná při ochromování západních ekonomik jako program nulových emisí. Čínskou armádu zde tvoří západní ekologické nevládní organizace a média, které společně dávají naivním politikům rozkazy.“
Nebezpečný tlak Západu na obnovitelné zdroje
Na rozdíl od Číny západní země stále více opouštějí spolehlivé fosilní zdroje a prosazují politiku obnovitelných zdrojů energie. To může mít nebezpečné důsledky pro energetickou bezpečnost kvůli vysokým nákladům, celkové nepředvídatelnosti a posilování závislosti na Číně.
Zpráva odborníků z oboru, Paula Bonifase a Tima Considina, poukazuje na to, že „není známo, jakou úroveň VRE [variabilní obnovitelné energie] lze přidat do sítě [USA], než se rozpadne nebo se stane cenově nedostupnou. Je však téměř jisté, že v určitém neznámém okamžiku se síť stane nespolehlivou a náklady prudce vzrostou. A přesto se každý rok staví více VRE. Je stoprocentně obnovitelná síťová technologie možná, je spolehlivá a je ekonomická? Ne, ne a ne.“
Analýza IER z prosince poukazuje na to, že současná energetická krize v Evropě je způsobena nepraktickými politikami, které region zavedl v oblasti hospodaření s energií. Evropa dříve omezila pronájmy pro těžbu ropy a plynu, uzavřela jaderné a uhelné elektrárny a zakázala hydraulické štěpení (fracking), to vše při současné podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Když se po lockdownech v roce 2021 vrátila poptávka po energii s plnou silou, Evropa zjistila, že nemá dostatek snadno dostupné energie, aby poptávku uspokojila. Teplá zima tentokrát zabránila regionální energetické katastrofě. V letech 2004 až 2019 vynaložila Evropa na své úsilí o přechod na obnovitelné zdroje energie více než 1 bilion dolarů. Nyní musí region vynaložit dalších 5,3 bilionu dolarů, aby do roku 2050 dosáhl nulových emisí.
Čína si mezitím vesele těží ze závislosti Západu na obnovitelných zdrojích energie, protože je to ona, kdo je největším světovým dodavatelem komponentů a materiálů pro obnovitelné zdroje energie.
Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia z roku 2021 činil v roce 2020 podíl Číny na celosvětové výrobě polykřemíku 82 %. V roce 2021 se Čína podílela na celosvětové výrobě fotovoltaických (FV) modulů ze 75 %. Oba materiály se používají při výrobě solárních modulů.
Stručně řečeno, Čína ovládá solární trh s dominancí ve všech oblastech výroby, včetně polykřemíku, destiček, článků, modulů, nasazení, a dokonce i v dodavatelském řetězci surovin. Solární výrobní závody, z nichž mnohé se nacházejí v Sin-ťiangu, navíc využívají nucenou práci místního ujgurského obyvatelstva, což přispívá k porušování lidských práv, před nímž západní společnosti typicky zavírají oči.
Čína má také dominantní postavení v dodávkách surovin nezbytných pro výrobu elektromobilů, například vzácných zemin, které jsou pro výrobu baterií do elektromobilů klíčové. Podle analýzy, kterou začátkem tohoto roku provedl Visual Capitalist, je šest z deseti největších společností vyrábějících baterie čínských, přičemž na tuto zemi připadá 77 % kapacity výroby baterií. Odhaduje se, že tento náskok bude přetrvávat i v následujících letech.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
