TÉMA: Diskuse o protiepidemických opatřeních
Infektolog prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., na jednání zdravotnického výboru Senátu uvedl, že se „rozhodně nepovažuje za nějakého antivaxera“. Profesionálové v oboru však podle něj museli od počátku vědět, jaký bude mít účinek vakcinace do svalu. Rovněž museli podle profesora vědět, že covid-19 je slizniční nemoc. V expertních kruzích je obecně známo, že vakcinace do svalu nemůže vytvořit slizniční imunitu, nezabrání šíření viru a očkovaní budou virus nadále přenášet.
„Rozhodně nechci zpochybňovat očkování proti covidu jako takové, myslím si že lidem, kteří jsou ohrožení pomáhá, problém ale vidím ve dvou věcech,“ prohlásil profesor Beneš na jednání senátnímu výboru 1. srpna 2023. „Na počátku byla taková představa, že plošné očkování povede ke vzniku kolektivní imunity,“ řekl Beneš s tím, že tohoto cíle nemohlo být dosaženo.
„Je třeba si uvědomit, že ta nemoc je slizniční, podávaná vakcína vytvoří celkové protilátky, které ale neochrání před tou slizniční infekcí, a tudíž nezabrání přenosu a šíření v populaci, to jsme nakonec viděli,“ uvedl přednosta 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Podle profesora Beneše při tomto typu nemoci a očkování nelze očekávat, že bude dosaženo „kolektivní imunity“. Na problematiku vakcín a slizniční imunity od začátku očkovací kampaně upozorňovala řada expertů, zejména Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.
TIP: Proslov profesora Jiřího Beneše na zasedání zdravotnického výboru Senátu
„Vakcína by se měla podávat u těch, u nichž je riziko z podání vakcíny menší než přínos, který bude vakcína mít,“ říká profesor Beneš. „My známe pouze krátkodobá rizika tohoto (anticovidového) očkování, ale neznáme ta dlouhodobá rizika. Protože z principu se tato rizika sledují teprve velmi krátkou dobu.“
Profesor Beneš sdělil senátorům, že očkování dětí a těhotných žen považuje za riskantní. „Dlouhodobé riziko, které neznáme, může být velmi významné.“
„Z mého pohledu spočívá chyba těch provakcinačních odborníků v tom, že uznávali očkování nebo uznávají doposud jako jediné řešení toho, jak člověk dosáhne nějaké ochrany,“ sdělil senátorům přednosta lékařské fakulty.
Podle profesora Beneše se „opomíjí složka vlastní imunity člověka“.
„Je nesmírně důležité vnímat to, jestli člověk ono onemocnění prodělal. Po prodělání nemoci je chráněn a zdá se, že je chráněn lépe než po těch vakcínách,“ dodává Beneš. „A tohle se nezohledňuje. Z toho také vyplývají nějaké strategie, které bychom měli do budoucna volit.“
Vakcína má podle Beneše chránit ohrožené jedince, ale nemá být používána pro plošné očkování, protože drtivá většina obyvatelstva již nemoc prodělala a má vytvořenou určitou úroveň imunity. „Jde o tu celkovou strategii a přístup.“
Velký problém vidí profesor také v tom, že úřady a instituce neposkytují veřejnosti potřebná data. Úřady, jako je Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), zdravotní pojišťovny nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), by měly „dát data alespoň té odborné veřejnosti, aby s tím mohla pracovat“.
