Zatímco Slovensko plánuje zavést spotřební daň na slazené nápoje již od 1. ledna 2025, Česko by se k němu mohlo připojit o půl roku později.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce novou spotřební daň projednat v rámci koalice ještě letos s tím, že by platila od poloviny roku 2025. Poplatek se má týkat všech nápojů s vysokým obsahem cukru (50g/l a více), od limonád a džusů přes ledové čaje až po energetické či jogurtové nápoje.
„Cukr a slazené nápoje mají řadu negativních dopadů na zdraví obyvatelstva. Slazené nápoje vedou ke zvýšenému riziku kazivosti zubů,“ uvedl pro Českou televizi Válek s tím, že tyto nápoje často pijí děti. Návrh zavést tuto daň vzešel z dílny Národní ekonomické rady vlády (NERV) a podle televize má podporu většiny vládních stran kromě ODS.
NERV navrhuje vybírat z nápojů s obsahem cukru nad padesát gramů na litr spotřební daň tři koruny a čtyřicet haléřů. Za každých dalších deset gramů cukru na litr nápoje by pak stát vybíral dalších 35 haléřů. Pro představu, litr coca-coly má 108 gramů cukru, zatímco v litru kofoly je 80 gramů cukru.
Podle sociologa PAQ Research a člena NERVu Daniela Prokopa vede daň výrobce ke snižování obsahu cukru a klesne i spotřeba slazených nápojů, uvedl pro Českou televizi.
Spotřební daň se momentálně v Česku vztahuje na pohonné hmoty, tabák a alkohol. Stát si tímto způsobem vloni přišel na 148 miliard korun. „Daň z cukru“ je v Evropské unii momentálně aplikována Belgií, Finskem, Francií, Maďarskem, Irskem, Lotyšskem, Portugalskem a Polskem.
Slovenský premiér Robert Fico oznámil úmysl daň ze slazených nápojů zavést začátkem letošního dubna. Legislativa právě prochází připomínkovým řízením a v platnost má vstoupit, pokud bude přijata, 1. ledna 2025. Avizovaný nárůst cen na Slovensku má činit od 4 % (jogurtový nápoj) do 40 % (šuměnka). Sazba daně nebude u našich sousedů tvořena procentem z ceny výrobku, ale pevnou sumou za jednotku. Zdanění se týká nejenom nápojů slazených cukrem, ale i jinými sladidly, včetně těch umělých.
Raději inspirovat než danit
Záměr ministra Válka opozice spíše kritizuje, ani ne tak kvůli rozporování zdravotního dopadu těchto nápojů, ale pro finanční náročnost pro spotřebitele. „Domnívám se, že je to nesmysl, protože vládní koalice zvedla DPH u nápojů o čtyřicet procent od Nového roku,“ cituje Česká televize místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD), který se odvolával na konsolidační balíček.
Podle Margit Slimákové, uznávané odbornice na zdravotní prevenci a výživu, je zavedení daně na slazené nápoje jedním z možných řešení nadměrné konzumace cukru, nicméně podotýká, že samo o sobě nic nevyřeší. „Více než restrikce propaguji podporu a inspiraci, lidi je třeba přesvědčit a nadchnout,“ řekla pro Epoch Times výživová expertka.
Míní, že pokud se lidé rozhodnou zdravě žít sami, bude to mít daleko větší dopad, než když je k tomu bude někdo nutit. Stát může ovšem zdravou životosprávu usnadnit, v tomto případě například vytvářením prostředí, kde je snadné se k neslazeným nápojům dostat. „A to jde okamžitě, jako třeba nabídkou jen neslazených nápojů ve školkách, školách, nemocnicích,“ upřesňuje Slimáková.
Jen vybrat z lidí peníze?
Manažerka pro komunikaci společnosti Kofola ČeskoSlovensko Jana Ptačinská uvedla pro Epoch Times, že daň ze slazených nápojů nebude mít na obezitu „žádný vliv“ a že jde jen o způsob, jak od lidí vybrat více peněz.
„Studie prokázaly, že jde o neefektivní a nespravedlivé řešení, které dle zkušenosti z jiných zemích nemá přímé zdravotní benefity. Žádná potravina ani nápoj nejsou samy o sobě zodpovědné za nárůst nadváhy nebo obezity. Příčiny vzniku obezity závisí na mnoha faktorech, a tak komplexní problematiku nelze řešit izolovaným a zjednodušujícím řešením, jakým je daň z nealkoholických nápojů,“ míní mluvčí Kofoly.
Kalorie z nápojů podle ní tvoří jen zlomek celkové spotřeby cukru u obyvatelstva, přičemž daň z cukru by mířila pouze na nápoje a ignorovala cukr v sušenkách, čokoládách a cukrovinkách. „Klíčem ke zlepšení životního stylu je podle našeho názoru osvěta, dostatek pohybu a zodpovědný přístup ke stravování každého z nás,“ říká Ptačinská.
Dodává, že výrobci nealkoholických nápojů se jako první v potravinářském segmentu připojili k výzvě EU a už před lety se zavázali ke snížení přidaného cukru do svých produktů o 10 %. „Dobrovolný závazek se nejenže podařilo v roce 2020 naplnit, ale i překonat (došlo ke snížení o téměř 18 %). I my v Kofole v tomto úsilí pokračujeme, a postupně snižujeme průměrný objem přidaného cukru,“ podotýká Ptačinská.
Jako příklad dává ochucené Kofoly MéněVíce, kde je o 30 % méně cukru, ochucenou minerální vodu Korunní Neslazenou nebo Jupíka SPARKY, který je nejméně sladkým nápojem pro děti v plechovce na trhu. „V těchto krocích vidíme cestu, a to je podle nás ten správný vývojový směr,“ dodává mluvčí.
