Představte si, že si ležíte v malé dřevěné chatce, kolem vás bzučí včely a vy na sebe necháte působit jemnou sílu jejich energie, tepla a mikroklimatu. Jejich žihadla vám neublíží, přestože jste od sebe blízko. Sběračky pylu jsou v úlech pod vámi, zatímco vy se nacházíte na lůžku nad nimi.
Takovémuto příbytku se říká apidomek a této léčebné metodě apiterapie. Blízká přítomnost včel má mít blahodárné účinky. Apiterapie zahrnuje širokou škálu využití včel a jejich produktů, od klasického medu, přes propolis, mateří kašičku, vosk, až po pobyty ve včelínech nebo včelí jed.
Včely kolem sebe vytvářejí elektromagnetické pole, infračervené záření, úlový vzduch a vlastní bioenergetiku a právě těchto benefitů můžete v apidomcích využít. Monika Jindrová ze Včelařství Kunvald a zároveň místopředsedkyně České asociace moderní apiterapie vypráví, že první tři vlivy jsou vědecky dokázány, zatímco včelí biopole je zatím neprobádanou oblastí, nicméně citlivější lidé tuto energii vnímají.
Kromě toho, že se spolu s mužem Jindrová zaměřuje na školení včelařů o apiterapii a apidomcích, vyrábějí speciální úly, tzv. ležany, které se v apidomcích používají. V těchto úlech se včelaří horizontálně a díky tomu může být člověk co nejblíže tzv. plodovému tělesu. Jde o místo v úle, kde ploduje včelí matka a právě do 50 centimetrů od plodového tělesa je vyzařovaná energie nejintenzivnější. Podle Jindrové je to proto, že kolem matky se „koncentruje nejvyšší počet včel“, které udržují v úle specifickou teplotu a vlhkost vzduchu při péči o plod.
Dýchání z úlů
Právě ovzduší v úle patří mezi jeden z terapeutických benefitů apiterapie. Úlový vzduch obsahuje specifická aromata, éterické oleje a fytohormony, které napomáhají k léčbě onemocnění dýchacího aparátu jako je astma, alergie či časté rýmy a nachlazení.
Studie z Německa, kterou Jindrová zmiňuje, zjistila, že úlový vzduch snižuje intenzitu alergických projevů a frekvenci onemocnění dýchacího aparátu. Podle ní má terapie úlovým vzduchem velký potenciál, protože včelaři působí prakticky v každé vesnici. „Osobně doufám, že tím dokážeme třeba nahradit časem i jeskynní terapii. My tady v Čechách sice máme velkou historii jeskyních terapií u astmatu a alergií u dětí, ale je to léčba, která je velice nákladná,“ říká včelařka.
Jako příklad z praxe uvádí paní, která 40 let trpí chronickým kašlem. Po 15 pobytech v apidomku po dobu asi půl hodiny obden se u ní podařilo dosáhnout vysazení inhalátoru, který užívala na rozšíření průdušek. S příchodem topné sezóny se jí sice příznaky vrátily, ale nyní už ví, že včely jí dokáží v letních měsících pomoci.
V Německu jsou v tomto směru o krok napřed. Tamní společnost Beecura dokonce přišla s vlastním přístrojem na inhalaci úlového vzduchu. Inhalátor se přiloží na úl a pacient s dýchacími obtížemi vdechuje s pomocí hadice a masky vzduch z úlu. Firma má dnes po Německu síť center a spolupracuje i s lékaři.
Propojení s klinickou praxí by Jindrová ráda viděla do budoucna i u nás, byť přiznává, že jsme od toho ještě hodně daleko. Výzkum v účinnosti apiterapie na lidské zdraví je teprve v plenkách, nicméně o její existenci již prakticky všichni čeští včelaři vědí a povědomí se postupně rozšiřuje i mezi laickou veřejností.
Sama nestíhá zájem o pobyt v apidomku pokrývat, proto jsou s partnerem rádi za každý apidomek, který se postaví. Apiterapie by podle Jindrové měla být lokální záležitostí. „Nemá význam, aby k nám dojížděl na pravidelnou terapii nějaký člověk z Prahy, to je nesmysl,“ líčí a dodává, že jako příklad dobré praxe může sloužit Slovinsko, kde je včelaření i včelí turistika, včetně pobytů v apidomcích, na rozvinuté úrovni a dostává se jí podpory státu.
Další přínosy apiterapie
Co se týká elektromagnetického pole a infračerveného záření, které medonosky vydávají, Jindrová tyto přínosy řadí mezi rehabilitační metody. Běžně se dnes používají ve fyzioterapii ve formě magnetoterapie a nebo elektroterapie. Pomáhají především k utišení bolesti při problémech pohybového aparátu, například u bolestivých stavů kloubů, páteře, ale urychlují i hojení ran a regeneraci kostí i měkkého tkaniva.
Lidé s těmito zdravotními potížemi tvoří největší podíl klientů apidomků, podotýká propagátorka apiterapie. Někteří klienti hlásí už po jedné noci strávené v apidomku, že se konečně vyspali, protože necítili bolest.
„Také máme z praxe zkušenosti, že elektromagnetické pole napomáhá k harmonizaci krevního tlaku. U těch, kdo ho mají vysoký, se sníží a u těch, kdo ho mají nízký, se zvýší,“ vypráví a dodává, že se snaží řešit problémy klientů komplexně a k posílení efektu doporučují návštěvníkům apidomků i další včelí produkty.
„Pokud se například jedná o zánětlivé onemocnění, doporučujeme užívat nějakou dobu propolisovou tinkturu. Pokud se jedná o regeneraci kloubních chrupavek a nebo o nějaký úraz, prostě obecně o hojení, doporučujeme užívat třeba med s pergou. To je fermentovaný pyl od včel. A pokud se jedná například o podporu hormonálního systému, doporučuje se užívat zase mateří kašička,“ vyjmenovává Jindrová.
Setkala se i s případy, kdy přespání v apidomku pomohlo se zklidněním psychického stavu, včetně uklidnění hyperaktivních a autistických dětí. Už samotné bzučení má podle ní uklidňující účinky a považuje je za jakousi formu muzikoterapie.
Co v apidomku nedělat
Při pobytu v apidomku platí některá omezení. Návštěvníci by na sobě neměli mít kovové předměty a nesmí používat počítač ani mobilní telefon kvůli rušení magnetického pole. Rovněž by se měli vyvarovat použití parfémů a jiných silných pachů, nekouřit a nepít alkohol, aby nenarušovali mikroklima včelína.
Provozovatelé apidomků by zase měli brát ohled na svá včelstva a vyhnout se ošetřování chemickými přípravky proti varroáze a dalším včelím nemocem.
Jen v sezóně
Pobyt ve včelíně je omezen aktivní sezónou včel. Ta se může lišit region od regionu a momentálního počasí, ale vesměs se jedná o období květen až září. V zimě proto Jindrová doporučuje použít inhalaci propolisové tinktury pomocí aromalampy nebo difuzéru, nebo si takzvaně „ozářit vodu“.
Tuto praktiku včelaři dobře znají. Nad včelí úly se položí nádoba s vodou, která se elektromagnetickým polem včel ozáří. Takto se lze zásobit tekutinou dopředu.
