Čína i Spojené státy si svou ekonomiku chrání a Evropská unie by měla učinit to samé, myslí si francouzská europoslankyně a předsedkyně Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Aurore Lalucqová (Progresivní aliance socialistů a demokratů).
„Nejde o to být protekcionističtí sami o sobě. Jen prostě musíme přestat být tak naivní,“ řekla v rozhovoru pro server Euractiv v červenci jmenovaná předsedkyně hospodářského výboru.
Lalucqová uvedla, že USA i Čína mají na rozdíl od Evropy zastřešující strategie na podporu zelených a digitálních firem a usnadnění klíčových veřejných investic.
„[USA a Čína] mají svou strategii. A pak neváhají použít všechny ekonomické nástroje, které mají k dispozici… A to je to, co musíme udělat také na evropské úrovni,“ prohlásila politička.
Komentář přichází jen krátce po vydání zprávy o konkurenceschopnosti, kterou zpracoval na pokyn Evropské komise bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Obsáhlý dokument kritizuje blok za to, že mu „ujíždí vlak“ ve srovnání s Čínou a USA. Zatímco silně zaostáváme v produktivitě, ceně energií a investicích za oběma mocnostmi, necháváme se svazovat přebujelou byrokracií a regulací, tvrdí Draghi.
Europoslankyně Lalucqová považuje zprávu za „přesnou diagnózu“ stavu evropské ekonomiky, nicméně k řadě doporučení zůstává kritická. Například zastává ochranu evropského průmyslu před neférovými praktikami zahraničních konkurentů.
„Otázka zní: chceme být kontinentem spotřebitelů, nebo chceme být jedním z výrobců? Pokud chceme zůstat pouze pasivními spotřebiteli, pak bychom neměli zavádět tarify. Ale pak to pro nás končí,“ řekla v rozhovoru politička.
Ničíme se sami
Drahé energie a přílišné regulace jsou také důvodem, proč se řada evropských firem, které chtějí uspět nejenom na evropském, ale i na světovém trhu, stěhují jinam. Z českých společností alokovaly výrobu mimo kontinent například Zetor nebo Petrof.
Bývalý premiér Mirek Topolánek poukázal již před několika měsíci na fakt, který zmiňuje i Draghi, a to, že Evropanům klesá životní standard. Chudnutí společnosti a snižování ekonomického vývoje je podle něj způsobeno klimatickými politikami Evropské unie a Green Dealem, uvedl tehdy Topolánek.
Emisní povolenky jako klíčový nástroj Green Dealu snížily konkurenceschopnost evropského průmyslu, zhoršily energetickou krizi uplynulých let a „zčásti stojí i za problémy evropských automobilek horké současnosti“, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Zatímco Draghiho recept na skomírající evropskou ekonomiku je napumpovat do ní ještě větší množství vypůjčených peněz, jiní před zadlužováním varují. Například německý ministr financí Christian Lindner podle BBC prohlásil, že společné půjčky EU nevyřeší strukturální problémy a že hlavním problémem není nedostatek dotací, ale byrokracie a plánované hospodářství.
Právník a publicista Tomáš Břicháček, který komentuje evropské dění, v reakci na Draghiho zprávu napsal na svém účtu na X: „EU se ke konkurenceschopnosti ani neproreguluje, ani neprodotuje, nekoupí si ji na dluh, ani ji nepřivolá zaříkáváním. Dokud neopustí Green Deal, Evropský pilíř sociálních práv, ESG a celou levicově-progresivistickou ideologickou zátěž, bude jenom klesat dolů a nic ji nezachrání.“
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09) poznamenal, že evropský rozpočet opravdu nemá peníze na „skutečně evropské projekty“, proto není překvapen, že Draghi navrhuje společnou půjčku jako řešení. Druhou cestou je podle něj „zásadní reforma rozpočtu“.
Věří však, že se vlády jednotlivých členských zemí budou schopny Draghiho doporučení zapracovat a dohodnout se na společném postupu v otázce ekonomické politiky. Neschopnost koordinované spolupráce podle něj „problém s konkurenceschopností místy zhoršuje“.
