Ve světle vládou schváleného státního rozpočtu na příští rok jsme se ohlédli za vysokým tempem zadlužování České republiky a nedávným varováním Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) před dalším vývojem.
Za posledních pět let, tj. mezi lety 2019 a 2023, vzrostl státní dluh České republiky téměř dvojnásobně z 1,64 bilionu korun na 3,11 bilionu, přičemž podíl dluhu na HDP vzrostl z 28,3 % na 42,3 %.
S růstem zadlužení se pojí také růst nákladů na jeho obsluhu, což jsou především peníze, které stát musí vynakládat navíc za emitování státních dluhopisů (pozn.: v přeneseném smyslu jde o úroky, které platíte, když si vezmete v bance půjčku nebo hypotéku).
„Nárůst dluhu byl doprovázen také zvýšením výdajů na obsluhu státního dluhu, které v roce 2023 dosáhly celkem 68,3 miliard korun,“ uvádí koncem března vydaná zpráva NKÚ s odkazem na meziroční růst dluhu o 216 miliard korun.
„Rychlost zadlužování České republiky byla v letech 2020 až 2023 druhá nejvyšší v Evropské unii,“ uvedl minulý měsíc Martin Smetana, ředitel Odboru systémové podpory kontrolní činnosti NKÚ.
Výhled do budoucna
Podle Smetany si Česká republika „zakládá na veliký problém“, protože s nárůstem dluhu rostou i náklady na jeho obsluhu.
Prezident NKÚ Miroslav Kala ve stejném videu jako Smetana uvedl, že „bez razantních a okamžitých systémových změn, které by zvýšily efektivitu státu, se kondice českých veřejných financí nemá šanci přiblížit alespoň k evropskému průměru“.
Zakládáme si na veliký problém… Do roku 2026 vzrostou podle předpovědi Ministerstva financí výdaje na obsluhu státního dluhu na 119 miliard korun.
— Martin Smetana, ředitel Odboru systémové podpory kontrolní činnosti NKÚ
Ministerstvo financí navíc letos předpokládá schodek státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun, v následujícím roku 241 miliard a v letech 2026 a 2027 dalších 225 a 180 miliard.
K dosavadnímu státnímu dluhu, tj. k 3,1 bilionu korun k roku 2023, tak předpokládá Ministerstvo financí v materiálu schváleném 25. 9. 2024 vládou nárůst zadlužení do roku 2027 lehce nad čtyři biliony korun, což má činit podíl necelých 44 % z HDP.
Pokud jde o výdaje na obsluhu zadlužení, v následujících zmíněných letech se předpokládají v řádu 93–117 miliard ročně, a tedy na samotném schodku státního rozpočtu se budou podílet 37 až 65 procenty.
Největší podíl na obsluze státního dluhu plyne ze střednědobých a dlouhodobých domácích dluhopisů, resp. z jejich úroků. Jejich dosavadní vývoj byl následující:
