Do pěti let bude v Česku v důchodovém věku zhruba čtvrtina psychiatrů, podle odborníků jich ale už v současné době stovky chybí. Místo průměrně 30 lékařů, kteří dokončí studium psychiatrie každý rok, by byla potřeba minimálně stovka. V tiskové zprávě k iniciativě Sto ročně to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP). Duševních potíží v ČR v posledních letech přibývá, roste počet hospitalizací i četnost předepisování antidepresiv.
„V roce 2023 pracovalo v ČR 1361 psychiatrů, nad 60 let jich je 391, v důchodovém věku z toho 282. Dětských psychiatrů přitom chybí ještě více a ubývá jich rychleji než psychiatrů pro dospělé. V současnosti je jich jen 131,“ uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Nedostává se podle ní ani nelékařského personálu jako jsou psychiatrické sestry, psychoterapeuti nebo kliničtí psychologové.
Každý rok složí atestaci z psychiatrie v průměru 30 lékařů. Aby bylo možné péči o duševní zdraví udržet alespoň na stávající úrovni, odhaduje odborná společnost vhodný počet na minimálně 100. Cílem kampaně je podle budoucího předsedy Psychiatrické společnosti ČSL JEP a přednosty Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Tomáše Kašpárka oslovit studenty medicíny a veřejnost.
Kvůli stresu víc než čtvrtina Čechů nemohla do práce
Stres trápí většinu obyvatel Česka. V uplynulém roce se šest z deseti Čechů potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina pak tento pocit zažívala opakovaně a více než čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na dnešek. Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 procent lidí, do práce kvůli tomu nechodilo 40 procent lidí, což je podle autorů průzkumu významně více než v ČR.
„Veřejnost celosvětově vnímá, že zdravotnické systémy upřednostňují fyzické zdraví před duševním,“ uvedla agentura.
Míra pociťovaného stresu se významně liší podle věku. Generací, která se cítí být ve stresu nejvíce, jsou mladí dospělí, takzvaná generace Z (narození v letech 1995 až 2010). Obecně zvýšenou míru stresu, která ovlivňovala každodenní život, zažilo v uplynulém roce 77 procent mladých dospělých a až 85 procent zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci. Téměř dvě pětiny se pak v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 procent dokonce opakovaně.
Zvýšenou mírou stresu jsou zasaženy častěji ženy než muži, a to napříč všemi generacemi.
Téměř čtyři pětiny Čechů míní, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité. Přesto však podle názoru veřejnosti český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické. Důležitost duševního zdraví zdůrazňují častěji mladí lidé, kteří také výrazně častěji upozorňují na podceňování významu duševního zdraví ze strany českého zdravotnického systému.
Již druhý rok v řadě celosvětově 45 procent lidí uvádí duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů, kterým čelí jejich země. Následují nádorová onemocnění (38 procent) a stres (31 procent). Češi za největší zdravotní problémy považují nádorová onemocnění (45 procent), obezitu (39 procent), poté následuje stres (38 procent) a obecně duševní zdraví (31 procent).
„Z dlouhodobých dat vidíme, že roste důraz na duševní zdraví v ČR i ve světě, a to zejména po pandemii covidu. Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek. Řada firem si toto uvědomuje a zavádí programy na podporu duševního zdraví svých zaměstnanců,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel Ipsos Jakub Malý.
Průzkum v Česku se konal letos v srpnu, zúčastnila se ho tisícovka respondentů ve věku 18 až 65 let. Globální výzkum World Mental Health Day se uskutečnil ve 31 zemích světa vždy na reprezentativním vzorku populace dané země.
