Hudba byla tradičně považována za oslavu božského a hudební nástroje za posly – posvátné nástroje – zprostředkovávající božské slovo.
Bez ohledu na etnický původ, rasu nebo místo na světě, všichni rozumí pocitům, které univerzální jazyk hudby sděluje. Například ve starověké Číně – dávno před tím, než se dostal k moci komunistický režim – učenci a mudrci využívali hudbu k usměrňování emocí lidí správným směrem a ke zvyšování jejich morálního charakteru, aby se přiblížili k Pánu Stvořiteli.
Je zajímavé vědět, že tradiční čínský znak pro štěstí (樂, Lè) se podobá znaku pro hudbu (樂, Yuè). Podle starověkého čínského myšlení mají hudba a lékařství vzájemně neoddělitelné spojení. Uklidňující hudba byla známá svými léčivými vlastnostmi již od počátků čínské civilizace a znak pro „lék“ (藥, Yào) pochází od slova hudba, přičemž obsahuje radikál nahoře pro „trávu“ nebo byliny (艹, Cǎo) nahoře.
Od dávných dob lidé používali různé hudební nástroje – prosté či složité – v mnoha společenských a kulturních souvislostech. Když jsou hrány s oddaným a zbožným srdcem, plní posvátnou roli spojující lidi s nebeskými sférami; tím se hudba stává nejen formou umění, ale také prostředkem spirituality a způsobem objevování a uctívání Boha.
Zde jsou některé starověké hudební nástroje z celého světa a jejich duchovní spojení.
1. Chrámový blok
Čínský chrámový blok, nebo „muyu“ (木魚, dřevěná ryba) v čínštině, je tradiční čínský bicí nástroj často používaný v buddhistických náboženských obřadech. Původně byl chrámový blok vyroben ve tvaru ryby s otevřenými ústy, což symbolizuje bdělost ryby a připomíná lidem, aby byli vnímaví a bdělí. Dnes se také vyrábějí jako série obdélníkových bloků uspořádaných podle vzestupného tónu; dřevěnou paličkou se udeří do bloků, čímž vznikají různé tóny.
Tento nástroj se často používá ve hře společně s ručními zvonečky pengling – dvěma identickými zvonky spojenými provázkem – a kovovou miskou zvanou „Ching“; tyto tři nástroje vytvářejí v harmonii tak posvátnou atmosféru, že se posluchač cítí přenesen do vzdáleného buddhistického chrámu.
2. Trubka
Známá svým významným hudebním přínosem je trubka nejen jedním z nejstarších známých nástrojů na světě, ale také byla několikrát zmíněna v Bibli. V knize Zjevení se hovoří o sedmi trubkách, přičemž zvuk prvních šesti trubek symbolizuje sílu pokání pro lidstvo; sedmá trubka oznamuje příchod Pána Stvořitele a jeho věčnou vládu nad lidským světem.
Různé typy trubek byly používány ve válkách jako signální nástroje. Předpokládá se, že starověké rohy vyrobené z klů a rohů zvířat jsou předchůdci moderních trubek.
3. Zvon
V tradičních kulturách příznivý zvuk vydávaný zvonem – ať už malého či velkého zvonu – symbolizuje začátek a konec důležité události.
Východní i západní kultura přisuzuje zvonům posvátný význam a jejich zvuk při úderu propojuje lidi s Božstvím. V buddhistické tradici představuje zvuk velkých zvonů hlas Buddhy – probuzeného. V některých asijských náboženstvích se věří, že pouhým zvukem chrámových zvonů jsou odstraňovány negativní energie.
4. Erhu
S více než 4 000 lety historie je erhu, neboli „čínské housle“ (二胡, dvoustrunné housle), hudebním nástrojem, který má v čínské hudbě výjimečné postavení. Hraje se s horní částí krku směřující vzhůru – symbolicky k nebesům. Jeho hudba v hráči i posluchačích vyvolává soucitné pocity.
Ač má pouze dvě struny, tento nenápadný, ale výmluvný nástroj dokáže zprostředkovat široké spektrum emocí a imitovat různé zvuky, od cvrlikání ptáků po řehtání koní. Lze ho hrát sólově, jako součást orchestru nebo v doprovodu zpěvu.
5. Lyra
Starodávná forma lyry je zmíněna ve Starém zákoně jako hudební nástroj Davida, který svým božským, terapeutickým zvukem pomáhal králi Saulovi uklidnit se.
Lyra se mnohokrát objevuje i ve starověkém řeckém umění. Legenda říká, že její první formu vynalezl Hermes, posel bohů, ze želvího krunýře a rákosu a směnil ji s králem Apollonem, bohem hudby, když byl Apollon rozzlobený, protože mu Hermes ukradl dobytek ze svatého stáda.
6. Buk buben
Buk bubny se v korejské hudbě používají již od starověku, sahají až do období Tří království Koreje (57 př. n. l. – 668 n. l.). Na obou stranách buk bubnů je tradičně vyobrazen symbol jin-jang a dřevěné tělo bubnu je ozdobeno pestrými kresbami nebeských draků.
Existuje několik typů buk bubnů, které se používaly v korejské dvorské i lidové hudbě. Hraje se na ně buď dřevěnou paličkou na jednu stranu, nebo údery holou levou rukou na levou stranu a paličkou na pravou stranu.
7. Shakuhachi
Shakuhachi je tradiční japonská flétna, která se obvykle vyrábí z kořene bambusu. Původně se používala k meditačním účelům a její hudba byla spojována spíše s osobním duchovním osvícením, než s veřejnými vystoupeními. Dnes se však na ni hraje i na koncertech.
Podle výrobce fléten Tai Hei Shakuhachi dokáže tento tradiční nástroj produkovat „mnoho hlasů přírody“, od jemného letního deště po bouřlivý podzimní vánek v bambusových lesích, ostrý výkřik divoké kachny nebo brzké jarní tání, které napájí tiché horské jezero.
8. Shankha
Dechový nástroj z konchové mušle, shankha, hraje velmi důležitou roli v indických náboženských obřadech. V indické kultuře shankha symbolizuje moc bohů a vítězství dobra nad zlem.
Také se věří, že požehnaný zvuk, který se vytváří foukáním do shankhu, má schopnost zničit zlo a hřích. Skromně vyhlížející shankha byla kdysi klíčovým nástrojem ve starověké Indii a sloužila jako válečná trubka.
9. Úd
Úd nebo také oud je významný arabský nástroj, který pomáhá uchovat starobylé tradice. Je to bezpražcový strunný nástroj s krátkým krkem a hruškovitým tělem. Hrál důležitou roli v arabské kultuře a byl zmiňován v mnoha historických studiích.
Podle Nazih Ghadbana, bývalého profesora z Libanonu, který vyrábí úd ručně, sahá původ tohoto nástroje až 5 000 let zpět. „Úd tu byl vždy, byl svědkem všech událostí; vzestupů a pádů v arabské kultuře, a proto je zmiňován v mnoha historických knihách,“ uvedl Ghadban v předchozím rozhovoru pro Epoch Times.
10. Mridanga
Mridanga („hliněné tělo“ v sanskrtu) je dvoustranný buben, na který se hraje prsty a dlaněmi obou rukou. V některých částech Indie je považován za nástroj bohů.
Původně byl vyráběn z hlíny, ale dnes se vytváří z jednoho kusu dřeva. Přesný původ bubnu mridanga není známý; objevuje se však na několika starověkých architekturách a malbách. Ve starověké jižní Indii byl mridanga jedním z hlavních perkusních nástrojů oznamujících začátek války, neboť se věřilo, že jeho posvátný zvuk ochrání krále a jeho armádu.
–ete–
