Odbory zorganizovaly masovou stávku s cílem prosadit okamžité zvýšení mezd a vyzvat vládu k řešení krize životních nákladů.
Veřejní i soukromí zaměstnanci v Řecku přerušili práci kvůli 24hodinové generální stávce, která zahrnuje masové pochody centrem Atén.
Služby po celém Středomoří byly ochromeny, v hlavním městě byl na několik hodin přerušen provoz veřejné dopravy a trajekty spojující řecké ostrovy s pevninou zůstaly v přístavech.
Lékaři, zdravotní sestry, učitelé i stavební dělníci stávkují proti rostoucím životním nákladům.
Novináři v celém Řecku zahájili v úterý 24hodinovou solidární stávku, během níž přerušili vysílání zpráv, aby mohli informovat o středeční generální stávce.
Řecké odbory vyhlásily stávku, aby prosadily kolektivní mzdové dohody, které byly během nechvalně proslulé finanční krize země, jež začala v roce 2009 a ochromila zemi téměř na deset let, omezeny.
Během krize, která téměř vyvedla zemi z eurozóny a snížila řeckou ekonomiku o 25 procent, byly platy a důchody milionům Řeků sníženy výměnou za mezinárodní záchranné balíčky v hodnotě 280 miliard eur.
Od roku 2018, kdy se řecká ekonomika vydala pozitivním směrem, zvýšil premiér Kyriakos Mitsotakis od svého nástupu v roce 2019 minimální hrubou měsíční mzdu čtyřikrát na 830 eur (přibližně 21 000 Kč) a slíbil její další zvýšení na 950 eur (asi 24 000 Kč) do roku 2027.
Odbory však tvrdí, že tato zvýšení nestačí, a že jejich platy – které stále zaostávají za evropským průměrem – nevystačí na celý měsíc, zatímco náklady na energie, potraviny a bydlení rostou rychleji.
„Ceny a nájmy vystřelily vzhůru, zatímco mzdy jsou na historickém minimu,“ stálo na plakátu největší řecké odborové organizace soukromého sektoru GSEE, která požaduje výrazné a okamžité zvýšení mezd, aby čelila tomu, co označila za bezprecedentní krizi životních nákladů.
GSEE – která zastupuje přibližně 2,5 milionu řeckých pracovníků – také vyzvala vládu k zásahu proti „oligopolům“, o nichž tvrdí, že se zapojují do „koordinačních praktik“ zvyšujících ceny základního zboží.
Odbory rovněž ostře kritizují vládu za to, že nedokázala řešit inflaci a ceny bydlení, které dále zatěžují řecké domácnosti.
Finanční krize vypukla po desetiletích nekontrolovaného veřejného utrácení, které odřízlo Řecko od mezinárodních dluhopisových trhů.
Opakované záchranné balíčky byly podmíněny požadavky mezinárodních věřitelů, aby Atény provedly reformy, včetně škrtů v důchodech a mzdách.
Tyto reformy se však staly u voličů hluboce nepopulárními, ještě předtím, než v temných dobách řecké krize došlo k prudkému růstu chudoby a nezaměstnanosti.
Ačkoli má země nyní zdravý ekonomický růst a nedávno znovu získala investiční rating, stále má nejvyšší poměr dluhu k HDP v Evropské unii.
Mitsotakis připustil, že je prostor ke zlepšení mezd a HDP.
Opět také vyzval EU, aby pomohla řešit rozdíly mezi cenami energií v Řecku a ostatních členských státech, což podle něj dále zhoršuje životní úroveň.
Generální stávka byla vyhlášena ve stejný den, kdy vláda předložila svůj finální návrh rozpočtu na příští rok ke schválení v 300členném parlamentu, který o něm bude hlasovat v prosinci.
Návrh rozpočtu na rok 2025 předpokládá ekonomický růst ve výši 2,3 procenta a vyšší daňové příjmy díky rozšíření digitálních plateb, rostoucím prodejům nemovitostí a značným příjmům z turismu, uvádí Řecká fiskální rada.
Za devět měsíců do září zaznamenala země schodek ve svých mezinárodních finančních tocích 7,66 miliardy eur, což je nárůst oproti 6,62 miliardy eur ve stejném období loňského roku. To znamená, že ze země odtéká více peněz, než do ní přitéká, zejména protože dovoz stále převyšuje vývoz, jak ukazují údaje centrální banky.
K této zprávě přispěly agentury Associated Press a Reuters.
Originální článek upravil Michal Cabejšek.
–ete–
