Studie odhalila klíčovou roli REM spánku v kontrole paměti.
Nedávná studie o roli spánku v emoční paměti ukázala, že bezesná noc nevede pouze k únavě, ale také ztěžuje zvládání nežádoucích vzpomínek. Výzkum, zveřejněný v PNAS, poukazuje na zásadní význam spánku – zejména fáze REM – při zpracování emočně náročných vzpomínek.
„Vzpomínky na nepříjemné zážitky se často vtírají do našeho vědomí v reakci na určité podněty, ale obvykle jsou prchavé a dokážeme je znovu potlačit,“ uvedl Scott Cairney, docent psychologie na Univerzitě v Yorku a spoluautor studie.
Jak odpočinek ovlivňuje naši schopnost zapomínat
Pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) zkoumali vědci mozkovou aktivitu u 85 zdravých dospělých, kteří byli rozděleni do dvou skupin: jedna měla klidný spánek, druhá zůstala vzhůru celou noc.
Účastníkům byly ukazovány tváře spojené s různými scénami, včetně negativních obrazů, jako jsou autonehody nebo hádky. Poté byli požádáni, aby si scénu vybavili, nebo ji potlačili.
„Spánkově deprivovaní účastníci nebyli schopni aktivovat oblast mozku odpovědnou za potlačování nežádoucích vzpomínek. Kvůli tomu nedokázali zastavit procesy v hipokampu, které vyvolávají vtíravé myšlenky,“ vysvětlil Scott Cairney.
Dobře odpočatí účastníci vykazovali vyšší aktivitu v pravém dorzolaterálním prefrontálním kortexu – oblasti mozku zodpovědné za kontrolu myšlenek, činů a emocí – oproti těm, kteří byli nevyspalí. Zároveň u nich byla snížená aktivita v hipokampu, který se podílí na vybavování vzpomínek.
Podle vědců jsou tato zjištění obzvlášť důležitá pro lidi s duševními poruchami, jako je deprese, úzkosti nebo posttraumatická stresová porucha, kde se vtíravé vzpomínky objevují často a mohou být velmi zatěžující.
REM spánek jako klíč k potlačení vzpomínek
Účastníci, kteří zažili více REM spánku – fázi spojenou s nejživějšími sny – lépe aktivovali pravý dorzolaterální prefrontální kortex při potlačování vzpomínek. To naznačuje, že REM spánek obnovuje schopnost mozku ovládat nežádoucí myšlenky.
„Tato zjištění jsou klíčová pro pochopení duševních onemocnění, protože lidé s úzkostí, depresí nebo PTSD často trpí poruchami spánku,“ uvedl Scott Cairney.
Poznatky studie otevírají cestu k cíleným léčbám a behaviorálním terapiím zaměřeným na zlepšení spánku.
–ete–