Téma náhradního mateřství je silným etickým a společenským tématem, které se během posledních let několikrát objevilo i na půdě českého parlamentu. Probírají se jeho právní i etické aspekty, vypovídají experti, ale i lidé narození tímto způsobem. Má být zákonem zakázáno nebo dovoleno, a pokud ano, v jaké formě či rozsahu? Jak se k této problematice staví kandidáti politických stran a hnutí?
V dnešní době není neobvyklé, že lidé využívají takzvané reprodukční kliniky, které pomocí technologií dokáží laboratorně oplodňovat lidská vajíčka a vkládat je i do děloh žen, které oplodněná vajíčka „pro někoho jiného“ odnosí a porodí dítě.
Tento způsob plození dětí podle kritiků vytváří nepřirozený strom předků, s nímž se musejí takto narozené děti vypořádat při hledání vlastní identity, narušuje psychiku dítěte a vede k nepřirozeným genetickým vazbám. Někdy je také negativně označováno jako „plození dětí na objednávku“ kvůli mezerám v zákonu, kterých mohou využívat zprostředkovatelé, aby cestou náhradního mateřství dodávali děti platícím zákazníkům.
Co je náhradní (surogátní) mateřství?
Často probíhá následovně. Spolu žijící muž a žena, nebo homosexuální pár či o samotě žijící muž, chtějí mít svého potomka nebo vychovávat dítě. Muž dodá laboratoři spermie, žena vajíčko. Existují firmy, které nabízejí katalogy dárců a dárkyň, či dokonce zajistí náhradní matku.
Vajíčko je laboratorně oplodněno a vloženo do dělohy další ženy. Některé firmy najímají na službu ženy z chudších rozvojových zemí (Ukrajina, Afrika a pod.). Tato žena za finanční odměnu dítě ve svém těle odnosí a porodí. Po porodu jej předá objednatelům. Dítě sice technicky může být vychováváno biologickým dárcem spermatu nebo vajíčka, ale po porodu je odebráno ženě, která jej odnosila a porodila. Dítě nemusí znát ani dárce ani ženu, která jej odnosila. V některých státech USA je tato praxe legální.
V listopadu 2023 vystoupila ve sněmovně Olivia Maurel (31 let), které se narodila náhradním mateřstvím v USA, kde její porod zařídili její francouzští „rodiče“. Žena bojuje za zákaz této praxe. O zkušenostech z terénu hovořila také sociální pracovnice Taťána Sojková z Oddělení sociálně právní ochrany.
Policie ČR se s tématem setkala, když řešila takzvanou operaci Španěl, při níž byly k rození dětí zneužívány ženy z Ukrajiny, které děti rodily a předávaly zahraničním „objednatelům“ v České republice.
Zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách a dívkách Reem Alsalemová zveřejnila zprávu, v níž tuto praxi odsuzuje, a poukazuje na řadu negativních praktik souvisejících s tímto fenoménem.
V Praze o problematice zneužívání náhradního mateřství přednášela německá novinářka a autorka knihy Koupím si dítě Birgit Kelleová, s níž jsme následně uskutečnili rozhovor.
Postoje politických stran a hnutí
K průzkumu postojů poslanců kandidujících uskupení jsme použili jejich minulé prohlášení, návrhy a postoje i odpovědi na dotazy rozesílané spolkem Aliance pro rodinu, který prosazuje úplný zákaz náhradního mateřství a zákaz uznání náhradního mateřství ze zahraničí.
Subjekty s potenciálem dostat se nad pětiprocentní hranici řadíme podle posledního předvolebního průzkumu agentury STEM.
ANO 2011
Dvě poslankyně hnutí ANO, Zuzana Ožanová a Helena Válková, v roce 2023 předložily novelu, která by zcela zakázala náhradní mateřství v České republice. Jejich návrh byl částečně reakcí na výše uvedenou akci operaci Španěl a počítal s trestem odnětí svobody až na deset let pro osoby, které by se podílely na organizování náhradního mateřství. Cílem bylo podle poslankyň „zamezit obchodování s dětmi“ a „zneužívání právního vakua“ v této oblasti. Vláda návrh odmítla a tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doporučil regulaci za stanovených podmínek, kterou uvádíme na konci článku.
Na dotazy spolku bylo pro úplný zákaz této praxe pouze 10 poslanců ANO. Někteří z těch, kdo úplný zákaz odmítají, však uvádějí, že lépe, než praxi zakazovat úplně, je pro ni zavést jasná zákonem stanovená pravidla.
Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL)
Stejně jako u ostatních politických stran a hnutí nejsou postoje členů této koalice jednotné. Někteří jsou pro úplný zákaz, zatímco jiní požadují pouze zákonnou regulaci. Další prohlašují náhradní mateřství za „právo ženy“ se rozhodnout, zda své tělo k takové věci propůjčí.
Například poslanec Jan Pleskač (ODS) uvádí, že úplný zákaz „nevidím jako smysluplný“ a tuto praxi považuje za „cestu, která pomůže ve zvláště dobře odůvodněných případech párům mít děti, pokud jim v tom brání zdravotní důvody“.
Poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL) k tématu uspořádala v Poslanecké sněmovně odbornou konferenci se zahraniční účastí. „Podala jsem pozměňující návrh, který rušil zmínku o náhradním mateřství v občanském zákoníku ČR. Bohužel, sněmovna tuto změnu neodsouhlasila,“ uvádí Bělohlávková, která rovněž upozorňuje na operaci Španěl a na to, že Itálie přijala absolutní zákaz této praxe.
Poslanec Jan Matějka (TOP 09) na dotaz spolku uvedl: „Rozhodně nejsem pro zákaz náhradního mateřství.“
STAN
Vít Rakušan (STAN) jako minstr vnitra v únoru 2023 připravil vyhlášku obsahující pokyny k vytvoření nové formy rodného listu v matričních formulářích souvisejících s rodinou. Matriční zápis měl nahradit označení „matka“ a „otec“ slovem „rodič“, neboli rodič číslo jedna a rodič číslo dva, a tím umožnit vpisování dvou mužů nebo dvou žen do rodných listů narozených dětí.
Ještě před tím začal ve funkci ministra vnitra uplatňovat metodický pokyn (zdroj, strana 3) zadávající matričním úřadům zapisování homosexuálních nebo lesbických párů, které žijí společně s dítětem jednoho z nich, do kolonky otec nebo matka jako „dva otcové“ nebo „dvě matky“, přestože de facto jeden z nich nemůže být biologickým rodičem dítěte, a tedy ani zákonným rodičem. Metodický pokyn Rakušanovo ministerstvo tehdy odůvodnilo jedním rozhodnutím správního soudu v I. stupni. (zdroj)
Velká většina dotazovaných poslanců STAN se vyjádřila proti zákazu náhradního mateřství a prosazují spíše cestu regulace a nastavení pravidel praxe.
SPD
Členové SPD v minulosti podpořili výše zmiňovaný návrh Zuzany Ožanové a Heleny Válkové pro úplný zákaz náhradního mateřství.
Většina dotázaných kandidátů SPD do podzimních voleb odpověděla, že jsou pro úplný zákaz náhradního mateřství. Někteří z těch, co jsou proti úplnému zákazu, navrhují zavést přísné regulace.
Piráti
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) po zveřejnění výsledků operace Španěl uvedla, že se její strana zasadí o vznik zákona, který bude praxi legislativně regulovat.
Stačilo!
Velká většina kandidátů hnutí Stačilo! je dle odpovědí pro Alianci pro úplný zákaz náhradního mateřství v ČR a ti, kteří pro úplný zákaz nejsou, hovořili o nutnosti zákonné regulace praxe.
Motoristé
Většina kandidátů Motoristů je pro úplný zákaz náhradního mateřství.
Operace Španěl
Policie zdokumentovala činnost kliniky působící v Praze, jejíž zákazníci, výhradně homosexuální páry nebo muži žijící bez partnerky, si děti objednávali na klinice z ukrajinského Charkova. Dodávali sperma, klinika podle požadavků klienta vybírala dárkyně vajíčka – a dítě pak odnosila za odměnu 10 tisíc dolarů náhradní matka. Většinou chudá ukrajinská žena. Klienti za děti skládali od 60 do 70 tisíců eur. Předávání dětí probíhalo v České republice, aby se klinika vyhnula ukrajinským zákonům, podle nichž je možné dítě z náhradního mateřství předat pouze k manželům, kteří nemohou mít vlastní děti. Nikoliv stejnopohlavním párům či svobodným mužům. Činnost kliniky umožnovalo české právní „vákuum“ v této oblasti.
Návrhy řešení předány vládě
V srpnu 2024 předložil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek vládě Analýzu institutu náhradního mateřství, na které se podle serveru ceska-justice.cz podílelo Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo vnitra. Návrh přepokládá nutnost schválení soudem.
Navrhovaná právní úprava má podle Ministerstva spravedlnosti vycházet z následujících principů:
Altruistický přístup – Náhradní mateřství bude možné pouze na nekomerčním základě, bez finanční odměny pro náhradní matku, s výjimkou úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
Zdravotní indikace – Náhradní mateřství bude možné jen v případě závažné zdravotní překážky na straně zamýšlené matky.
Podmínky pro náhradní matky – Žena se bude moci stát náhradní matkou pouze za splnění přísných kritérií, včetně věkových, psychologických a zdravotních podmínek.
Genetická vazba na zamýšlené rodiče – K oplodnění náhradní matky nesmí být použita její vlastní vajíčka a musí být použity zárodečné buňky alespoň jednoho ze zamýšlených rodičů.
Soudní schválení – Náhradní mateřství bude vyžadovat předchozí schválení soudem.
Rodičovství – Zamýšlení rodiče budou právně uznáni jako rodiče dítěte již od okamžiku jeho narození. Náhradní matka nebude mít k dítěti z právního hlediska rodičovský vztah.
