Hnědá rýže přináší více vlákniny a živin, bílá je zase lépe stravitelná. Jak se liší jejich vliv na hladinu cukru v krvi, obsah arzenu, kalorickou hodnotu a celkové účinky na zdraví?
Zrno pod lupou: co odlišuje hnědou a bílou rýži
Hnědá rýže je celozrnná – zrna si ponechávají vnější vrstvy, tedy otruby a klíček. Díky tomu obsahuje více vlákniny, vitaminů skupiny B (zejména B1, B3, B6 a kyselinu listovou) a minerálů, jako je hořčík, mangan, fosfor, železo a zinek.
Bílá rýže je těchto vrstev zbavená a zůstává převážně škrobové jádro, tzv. endosperm. Výsledkem je jemnější chuť, kratší doba vaření, ale také nižší výživová hodnota.
Podle údajů Harvard Health obsahuje šálek (asi 185 g) vařené hnědé rýže přibližně 218 kcal, zatímco bílá rýže kolem 242 kcal. V praxi tedy více záleží na velikosti porce a na tom, s čím rýži dále kombinujeme.
Vliv na krevní cukr a tělesnou hmotnost
Z hlediska glykemického indexu (GI) se rýže liší podle odrůdy i způsobu přípravy. Hnědá rýže má obvykle nižší GI, přibližně kolem 55, zatímco bílá rýže mívá hodnoty okolo 64.
Podle Harvard Nutrition Source se ale může GI pohybovat od 48 až do 93 – záleží na typu rýže, délce vaření a také na tom, zda byla po uvaření ochlazena. Lepivá krátkozrnná rýže má GI vyšší než basmati nebo jasmínová. Z pohledu regulace krevního cukru je tedy hnědá rýže výhodnější, ale roli hraje i konkrétní odrůda.
Velké populační výzkumy naznačují, že častá konzumace bílé rýže souvisí s vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu, zatímco hnědá rýže má spíše ochranný účinek.
Souhrnná metaanalýza v časopise BMJ Open potvrdila, že bílá rýže zvyšuje riziko diabetu, zatímco hnědá ho naopak snižuje.
Podle přehledu studií v časopise Nutrients vede nahrazení bílé rýže hnědou k mírnému, ale měřitelnému zlepšení – snižuje tělesnou hmotnost, BMI i obvod pasu. Změny v hladinách krevního cukru (HbA1c) však nejsou ve všech studiích jednoznačné.
Arzen v rýži a jak ho omezit
Rýže pěstovaná na zaplavených polích snadno vstřebává anorganický arzen z vody a půdy. Nejvíce se ho hromadí v otrubách, proto má hnědá rýže obvykle vyšší obsah arzenu než bílá.
Americký úřad FDA stanovil pro dětské rýžové kaše maximální limit 100 ppb, podobné varování vydal i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Pro dospělé nejde o akutní problém, ale odborníci doporučují rýži střídat s jinými obilovinami – například s ovsem, pohankou, quinoou nebo ječmenem.
Podle studie publikované v časopise Food Chemistry může vaření rýže v přebytku vody (v poměru asi 6 : 1) a její následné slití snížit množství arzenu až o 60 %, i když současně ubývá část vitaminů a minerálů. Autoři také popsali metodu „parboil–absorb–refresh“, která u bílé rýže odstraní až tři čtvrtiny arzenu. Pouhé oplachování je málo účinné.
Pokud používáte obohacenou bílou rýži, je vhodné volit šetrnější způsoby vaření, aby se neztrácely přidané vitaminy.
Kdy dává smysl bílá rýže a co ovlivňuje její účinky
Ve Spojených státech je běžné, že je bílá rýže obohacována o železo, thiamin, niacin, kyselinu listovou a někdy i vitamin D, čímž se nutriční rozdíl částečně snižuje. V Evropě to záleží na výrobci, a proto se vyplatí číst etikety.
Bílá rýže má své opodstatnění zejména v případech, kdy je potřeba šetřící dieta s nižším obsahem vlákniny – například při průjmech, po operacích trávicího traktu nebo při vzplanutí zánětlivých střevních onemocnění. Díky nižšímu obsahu vlákniny je pro trávicí trakt šetrnější. Jakmile se stav zlepší, doporučuje se přejít k pestřejší stravě s celozrnnými variantami.
Zajímavý efekt má také vychlazení uvařené rýže a její následné ohřátí – tím se zvyšuje podíl tzv. rezistentního škrobu, který se chová podobně jako vláknina a zpomaluje vstřebávání cukrů. Tento jev potvrdila studie v European Journal of Clinical Nutrition, která zjistila, že efekt je měřitelný jak u zdravých, tak u diabetických osob, i když není dramatický.
Hnědá rýže navíc obsahuje kyselinu fytovou, která váže minerály a může snižovat vstřebávání železa a zinku. Tento efekt lze částečně zmírnit vitaminem C nebo technologiemi jako klíčení a fermentace. Podle studie v Journal of Food Science and Technology má kyselina fytová také antioxidační účinky, takže nejde o jednoznačně škodlivou látku.
Verdikt: která rýže vítězí
Pro většinu zdravých lidí je hnědá rýže výživově výhodnější – obsahuje více vlákniny, mikronutrientů a obvykle má příznivější vliv na hladinu cukru v krvi i tělesnou hmotnost. Epidemiologické výzkumy naznačují, že její pravidelná konzumace může snižovat riziko diabetu 2. typu.
Bílá rýže má však také své místo – zejména při zažívacích obtížích, v období rekonvalescence nebo v případech, kdy potřebujeme rychle stravitelný zdroj energie. Co se týče arzenu, tak je klíčová pestrost a střídání obilovin. O dopadu na zdraví nakonec rozhoduje celkový kontext jídelníčku – tedy to, kolik zeleniny, bílkovin a zdravých tuků s rýží konzumujeme.
