Každoroční sympozium v australském Sydney se ponořilo do nesmrtelného poselství Shakespearových her.
Když Taylor Swift pojmenovala novou píseň po Ofélii, fanoušci po celém světě se znovu ponořili do Shakespearova Hamleta – připomínky, že i když je dnešní společnost stále rozzlobenější a rozdělenější, slova Velkého dramatika dokážou i po staletích proniknout k lidem a spojovat je.
Právě tato trvalá síla Shakespearova odkazu – i po více než čtyřech stoletích – byla hlavním tématem letošního Shakespeareova sympozia 2025, které se uskutečnilo 6. a 7. září na Campion College v Sydney.
Swift a Ofélie
Obal nejnovějšího alba Taylor Swift The Life of a Showgirl (Život showgirl) působí na první pohled záhadně – zpěvačka je zachycena pod vodou, nad hladinou je pouze její tvář.
Narážka by mohla zůstat nepochopena, dokud posluchač album neobrátí a nezjistí, že první skladba se jmenuje The Fall of Ophelia (Pád Ofélie) – jen jeden z mnoha Shakespearovských motivů, které se v její dvacetileté kariéře objevily.
V Hamletovi je osud Ofélie tragický. Nakonec zpívá, zatímco se vznáší na vodě, dokud ji proud nestáhne do hlubin smrti.

Zanedlouho se internetové diskuze rozsvítily debatami o Shakespearovi – a mnozí se dokonce rozhodli přečíst si jeho nejslavnější tragédii Hamleta vůbec poprvé.
Shakespearovy odkazy prostupují západní kulturu natolik, že je nelze ani spočítat.
„Neskládá argumenty a nehájí závěry,“ říká Jeremy Bell, ředitel Centra pro studium západní tradice na Campion College.
„Jeho hry jsou o lidském životě v celé jeho šíři – o politice, náboženství, lásce, štěstí i neštěstí, o všem, na čem lidem záleží – a tím vším se hluboce zamýšlejí nad tím, o čem život vlastně je, jaký má smysl a jaká je povaha světa,“ uvedl pro Epoch Times.
Podle Bella mohou Shakespearova díla nabídnout dnešním mladým lidem mnoho i v oblasti lásky – například hra Romeo a Julie, kterou zmínila sama Swift ve své rané písni Love Story.
„Je to hra o lásce, o zamilování na první pohled, o síle té vášně – a o jejích nebezpečích,“ vysvětluje Bell.
„Je tam všechno: počáteční okouzlení, ten pocit, že prožívám něco největšího na světě. A [zároveň otázka], jak skloubit tu bouřlivou, nespoutanou vášeň mládí s klidným životem po boku jednoho člověka, se kterým máme děti – a co to všechno vlastně znamená.“

Shakespeare může léčit rozdělenou společnost
Ať už se někdo zajímá o popkulturu, nebo ne, Shakespeare podle Bella nabízí odpověď i na jednu z největších výzev dnešních demokracií – ideologie inspirované marxismem, které se snaží společnost rozdělovat a vytvářet vztahy „my proti nim“.
Příklady takto uměle vytvářených rozporů se objevují ve školních osnovách, v médiích i veřejné debatě: levice proti pravici, Labouristé proti Liberálům, Izrael proti Palestině, zaměstnavatelé proti zaměstnancům, pronajímatelé proti nájemníkům, dokonce i Baby Boomers proti mileniálům.
Podle Bella může Shakespearova moudrost nabídnout jiný přístup: „Zdá se, že měl jedinečnou schopnost vcítit se do rozličných pohledů na svět a ztvárnit je prostřednictvím svých postav – aniž by sám přebíral jejich postoje.“
„A ano, když čtete Shakespeara a opravdu do něj proniknete, dokážete nejen ocenit tuto schopnost v jeho hrách, ale také si představit, jaké by to bylo – vcítit se s porozuměním do pohledu, s nímž sami nesouhlasíte – a zároveň si tím ujasnit i vlastní myšlení.“
„Zkoumání různých možností s odstupem vás nakonec může učinit shovívavějšími k druhým.“
Nenechat se spoutat slovy
Zároveň tím vším získáváme schopnost skutečně myslet.
„Na Západě dnes mluvíme o lidských právech, vládě zákona, demokracii – učíme se tyto pojmy, opakujeme je a říkáme, jak jsou důležité, ale málokdo se opravdu zamyslí nad tím, co doopravdy znamenají,“ upozorňuje Bell.
Cituje slavný verš z Macbetha, kde titulní postava popisuje život jako „příběh vyprávěný bláznem, plný hluku a zuřivosti, který nic neznamená“.
„Něco se může zdát významné a plné smyslu, ale ve skutečnosti žádný smysl mít nemusí. U Shakespeara je už na první pohled spousta věcí, které vybízejí k zamyšlení: ‚No dobře, co si vlastně Shakespeare myslel o jazyce, o problému jazyka a o tom, jak se nenechat jazykem spoutat?‘“
Podrobnosti o sympoziu najdete zde.

–ete–
