Studie ze spánkové laboratoře ukazuje, že celonoční takzvaný růžový šum – používaný miliony lidí k potlačení hluku z dopravy či chrápání – zkracuje REM fázi spánku a narušuje jeho přirozený průběh.
Zařízení produkující růžový šum, která mají milionům lidí pomoci k hlubšímu spánku, mohou ve skutečnosti působit opačně. Podle studie ze spánkové laboratoře totiž zasahují do jedné z nejdůležitějších fází, během nichž si mozek potřebuje odpočinout.
Růžový šum bývá často prezentován jako jemnější a „mozku přívětivější“ alternativa pro lepší spaní. Je hlubší a měkčí než syčivý bílý šum a svou frekvencí bývá přirovnáván ke vzdálenému šumu vodopádu. Stal se tak oblíbeným prostředkem, jak překrýt hluk dopravy, chrápání nebo štěkání psů.
Výzkum publikovaný v odborném časopise Sleep však ukázal, že nepřetržité přehrávání růžového šumu během noci snížilo délku REM spánku přibližně o 15 až 20 minut, což představuje zhruba 15 procent.
Dr. Mathias Basner, hlavní autor studie a profesor psychiatrie na Lékařské fakultě Perelmanovy univerzity v Pensylvánii, se dlouhodobě zabývá vlivem hluku na spánek a zdraví. Jeho dosavadní výzkumy opakovaně dokazují, že hluk může být škodlivý. „Přišlo mi proti intuici přidávat do ložnice další zdroj hluku,“ uvedl pro Epoch Times.
Výsledky naznačují, že pro spící mozek nemusí být ani zvuk, který vnímáme jako uklidňující, neutrální.
Omezení hlubokého i REM spánku
Sedmidenní laboratorní studie na Univerzitě v Pensylvánii zahrnovala 25 zdravých dospělých bez diagnostikovaných poruch spánku, kteří běžně žádná zvuková zařízení nepoužívají.
Účastníci usínali ve 23 hodin a probouzeni byli v 7 hodin ráno. Každou noc byli vystaveni různým zvukovým podmínkám, jejichž vliv na mozkovou aktivitu vědci pečlivě sledovali.
Testované zvukové prostředí zahrnovalo téměř úplné ticho, hluk letadel, růžový šum, kombinaci růžového šumu s hlukem letadel nebo hluk letadel při současném použití pěnových špuntů do uší.
Během noci výzkumníci monitorovali mozkové vlny, pohyby očí, dýchání, svalové napětí i srdeční činnost. Každé ráno pak účastníci sami hodnotili svou náladu a míru únavy.
Z hlediska regenerace se jako nejlepší ukázalo úplné ticho.
Samotný hluk z letecké dopravy narušoval především hluboký spánek – ten se zkrátil v průměru o 23,4 minuty – zhruba o 20 procent. Zároveň se však zvýšil počet krátkých probuzení i celkový čas, který účastníci během noci strávili bděním.
Když se hluk sčítá, spánek se hroutí
Růžový šum vedl ke snížení jak hlubokého, tak REM spánku.
Obě tyto fáze jsou přitom pro odpočinek a zdraví mozku naprosto zásadní. REM spánek podporuje regulaci emocí a schopnost soustředění, zatímco hluboký spánek hraje klíčovou roli pro paměť a kognitivní funkce.
Účastníci vystavení hluku letadel nebo růžovému šumu zároveň uváděli horší kvalitu spánku i náladu v následujícím dni.
Nejvýraznější pokles hlubokého i REM spánku nastal při kombinaci růžového šumu s okolním hlukem – tedy v situaci, která přesně odpovídá běžnému používání v praxi.
„Z okolního hluku ubude hluboký spánek, z růžového šumu REM spánek – a výsledkem je více povrchního spánku i více bdění,“ shrnul Basner. „Tato kombinace spánek v podstatě rozvrátila.“
Naopak špunty do uší chránily spánek výrazně lépe. Při jejich použití se obnovilo přibližně 20 minut hlubokého a REM spánku, o které účastníci předtím kvůli okolnímu hluku přišli.
„Z hlubokého spánku, který byl ztracen kvůli hluku, se díky špuntům obnovilo 73 procent,“ uvedl profesor Basner. Při střední hladině hluku se spánek během nocí se špunty velmi podobal klidným nocím a účastníci na většinu hlukových podnětů téměř nereagovali.
Jak růžový šum ovlivňuje spánek
Při samostatném přehrávání o hlasitosti 50 decibelů – což odpovídá zhruba úrovni tichého rozhovoru nebo slabého hučení lednice – snížil růžový šum REM spánek v průměru o 18,6 minuty. Tento čas byl převážně nahrazen lehčím spánkem. Celkový čas strávený v hlubších fázích spánku klesl, zatímco lehký spánek a bdělost mírně vzrostly.
„Růžový šum brání jak nástupu REM spánku, tak i jeho následnému udržení,“ vysvětlil Basner.
Ztráta zhruba 20 minut REM spánku za jedinou noc se nemusí zdát zásadní, upozorňují autoři. Pokud se ale opakuje noc co noc, může se postupně sčítat – zejména u lidí, kteří již tak spí méně než doporučovaných sedm hodin.
Přesný mechanismus zatím není zcela objasněn. Podle Basnera však uši i mozek zůstávají aktivní i během spánku – neustále zachycují zvuky a zpracovávají je jako podněty. Nepřetržitý zvuk tak může ztěžovat přechod do REM fáze i její stabilitu.
Proč je REM spánek důležitý
REM spánek zajišťuje některé z nejdůležitějších nočních funkcí mozku – pomáhá nám zpracovávat emoce a ukládat určité typy vzpomínek.
„REM spánek je zásadní pro emoční regulaci a jeho narušení bývá spojováno například s posttraumatickou stresovou poruchou,“ uvedl profesor Basner.
Výzkumy také naznačují souvislosti mezi narušeným REM spánkem a onemocněními mozku, jako je Parkinsonova choroba či některé formy demence. Není sice zatím jasné, zda nedostatek REM fáze tyto potíže přímo způsobuje, nebo zda jde o časný varovný signál – spojitost je však natolik výrazná, že vyvolává vážné obavy.
I malé ztráty se mohou postupem času sčítat. Každodenní úbytek přibližně 20 minut znamená méně času ve fázi, která podporuje emoční rovnováhu a schopnost učení. A protože REM spánek přichází hlavně v časných ranních hodinách, lidé, kteří si spánek zkracují, často nemají možnost tento deficit nijak dohnat.
Děti mohou být zranitelnější
Studie sice nezahrnovala kojence ani děti, Basner se však domnívá, že pro ně mohou být tyto výsledky obzvlášť významné. Novorozenci tráví přibližně polovinu spánku v REM fázi – na rozdíl od dospělých, u nichž jde asi o čtvrtinu. Tato fáze je přitom pro vývoj mozku v raném věku klíčová.
Rodiče často používají přístroje s bílým šumem, protože mají napodobovat zvuky z dělohy a zároveň tlumit rušivé zvuky v domácnosti.
„Pokud ale zjišťujeme, že hlavním efektem růžového šumu – který zastupuje širší spektrum podobných zvuků – je omezení REM spánku, a takové zařízení umístíte hned vedle postýlky novorozence, nemusí to být pro vývoj mozku ideální, i když jsme kojence přímo nezkoumali,“ dodal vědec.
Bez zjevných okamžitých dopadů
Navzdory změnám v REM a hlubokém spánku vědci nezaznamenali výrazné rozdíly ve standardních ranních kognitivních testech ani v ukazatelích kardiovaskulárního systému. Reakční časy i schopnost soustředění zůstaly podobné a srdeční parametry neukázaly žádné bezprostřední poškození.
Účastníci však opakovaně uváděli horší kvalitu spánku, nižší bdělost i horší náladu po nocích s hlukem nebo růžovým šumem ve srovnání s nocemi klidnými.
Spánek je přitom pro dlouhodobé zdraví klíčový a mnoho negativních dopadů – včetně deprese, vysokého krevního tlaku či metabolických onemocnění – se projevuje až postupně, po měsících či letech narušeného odpočinku.
Lidem, kteří již zvuková zařízení používají, profesor Basner nedoporučuje, aby je okamžitě vyhodili. Studie ale naznačuje, že je vhodné s nimi zacházet opatrně: udržovat co nejnižší hlasitost, neumisťovat reproduktor přímo k hlavě nebo k dětské postýlce a zvuk využívat spíše jako pomoc při usínání než po celou noc.
Pokud je hlavním problémem okolní hluk, účinnější řešení podle něj představují jednoduchá opatření – například špunty do uší, kvalitnější okna nebo lepší izolace – než přidávání další vrstvy umělého zvuku.
„Spánek je obrovský byznys,“ uzavírá Basner. „Existuje mnoho firem, které tvrdí, že jejich produkty mají vědecké podklady. Když se ale podíváte blíž, důkazů je málo – a někdy, jak ukazuje naše studie, může být výsledek dokonce zcela opačný.“
–ete–
