PRAHA – Pod záštitou poslanců sedmi různých českých politických stran se v pondělí 7. října uskutečnila konference na téma Čína v kontextu mezinárodních vztahů. Na akci promluvili čeští a zahraniční experti, kteří se vyjadřovali k současné situaci česko-čínských vztahů a mezinárodní politice vůči Číně.

Na konferenci promluvili čeští experti na Čínu profesorka Olga Lomová z Univerzity Karlovy, ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, starší analytik pro Čínu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Michal Thim, Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu akademie věd, bývalá redaktorka ČRo v Číně Kateřina Procházková a bývalý redaktor ČT v Číně Tomáš Etzler.

Konference proběhla pod záštitou poslanců Jana Lipavského (Piráti), Heleny Langšádlové (TOP09), Jana Farského (STAN), Jaroslava Bžocha (ANO), Pavla Žáčka (ODS), Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Ondřeje Veselého (ČSSD).

Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Se svolením Pirati.cz)
Čeští experti na Čínu (zleva) Martin Hála, Olga Lomová a Ondřej Klimeš. Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Se svolením Pirati.cz)

Níže nabízíme zkrácený zápis z první části konference.

Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis uvedl, že v současnosti je velice diskutována otázka, jaké jsou motivy Čínské lidové republiky ve vztahu k České republice. Podle Hály jsou cíle čínského režimu patrné z dokumentů Komunistické strany. „Jsou to interní dokumenty, ale nejsou nedostupné. Dají se získat a dají se analyzovat, to je cesta, jak tuto věc analyzovat,“ vysvětluje Hála.

Česká zahraniční politika vůči Číně je podle Hály nekoncepční, odehrává se nezřetelným způsobem a je nečitelnější než čínská. Začleňuje se do ní celá řada politických, ale i komerčních projektů.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

„V české politice vůči Číně je nekoncepčnost a jistá naivita. Český postoj k Číně je zatížen konfliktem zájmů aktérů, kteří formují zahraniční politiku vůči Číně,“ uvedl Hála.

Například Ministerstvo průmyslu a obchodu má pro řešení této otázky zřízeno takzvané Čínsko-české centrum pro spolupráci v rámci iniciativy Pásmo a Stezka.

Dalším tentokrát nevládním orgánem, který řeší obchodní příležitosti v Číně je Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, jako dobrovolné sdružení fyzických a právnických osob, které podle Hály mnohdy splývají s čínskými státními podniky.

Související: Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká

Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Milan Kajínek / Epoch Times)
Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Milan Kajínek / Epoch Times)

Olga Lomová, profesorka Karlovy univerzity uvedla, že čínský režim používá oblast vzdělávání k politickým cílům. „Čínský režim používá tuto platformu trochu jiným způsobem, než bychom od podobné kulturní výměny za normálních okolností očekávali. Je to „ideologická práce“ (někdy překládaná jako politická výchova).“

„Kultura je v čínském pojetí od roku 1942, kdy komunistický vůdce Mao Ce-tung přednášel o literatuře a umění, zbraní komunistické strany v prosazování zájmů strany… ten princip zůstává a platí i dnes,“ vysvětluje Lomová.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

„V praxi nastává při jednáních nevyrovnaná situace. Na straně České republiky jsou kulturní instituce, na čínské straně jsou instituce velice úzce propojené s politickými orgány a orgány Komunistické strany a ústředním výborem strany. Česká strana to často neví (neuvědomuje si to),“ vysvětluje Lomová.

Podle Lomové čínská strana uvádí své partnery v omyl ohledně skutečné povahy těchto institucí. „Tváří se jako by Konfuciovy instituty byly stejné jako například Goetheho institut nebo jiné kulturní instituty.“

Související: Recenze filmu: In the Name of Confucius – příběh o vydání zákazu Konfuciova institutu na univerzitě v Torontu

Ze strany čínských úředníků zaznívá uzavřené, jednostranné volání po dialogu. Tento „dialog“ se ale podle Lomové ve skutečnosti rovná prosazování vlastního názoru.

„Pod rouškou, že se jedná o nezávislé a svobodné instituce, jsou Konfuciovy instituty, ale i další projekty, velmi velkými částkami dotovány Komunistickou stranou Číny. Už jenom ty samotné částky jsou hmatatelným argumentem, jak důležitým je tento aspekt čínské vlivové politiky,“ uvedla Lomová.

V současné době čínský režim prosazuje v zahraničních médiích, ale i na univerzitách nebo v politických kruzích cenzuru a utváření zkresleného názoru na Čínu, které působí ve prospěch režimu a zatajuje určité skutečnosti. Podle Lomové se jedná o případy zatajování, evidentní cenzury nebo vytváření informací, které nesouvisejí s historickou analýzou.

„Čínský režim vytváří sítě a přátelské vazby, což má za důsledek to, že čeští partneři se dostávají do stavu, kdy lidé sami sebe cenzurují,“ analyzuje situaci Lomová. „Vydírání se děje prostřednictvím utvoření vazeb a finančního zájmu. Čínský režim potom pohrozí ekonomickou ztrátou, když se jim něco nelíbí. Něco takového můžeme pozorovat na případě pražského magistrátu a zrušení turné českých hudebníků v Číně.“

A jaké řešení a postoje je vhodné podle Lomové zaujmout? „Měli bychom jednat sebevědomě, s hrdostí, že jsme Evropané a máme své hodnoty. Jednat informovaně, nejednat bez toho, abychom se více o ČLR dozvěděli. Je třeba číst čínský tisk, tam se o těchto věcech mluví narovinu, jaké jsou čínské zájmy v zahraničí,“ radí Lomová.

Informace z čínského tisku nabízí v ČR například projekt Sinopsis a samozřejmě v angličtiněčeštině nabízí sekci Čína také deník Epoch Times.

Související: Hlavní město České republiky zruší smlouvu s Pekingem. Rozhodla o tom městská rada

Videozáznam z I. části konference: Čína v kontextu mezinárodních vztahů

Michal Thim, starší analytik pro Čínu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že Čína nedávno prohlásila, že ona je ta velká a významná země a ostatní jsou ty malé, které se budou muset podřídit. Možná proto podle Thima teď menší země navazují spojenectví s USA.

Podle Thima je strategie, kdy můžeme vztahy s Čínou zvládat tím, že přistoupíme na požadavky čínského režimu je „pomýlená“. „Jeden ústupek vede k požadavku na další ústupek,“ vysvětluje Thim.

Podle Thima je z pohledu Komunistické strany Číny vše politické, obchod a ekonomická výměna jsou součástí politiky a hlavní jmenovatelem je udržovat vládu komunistické strany.

„Čínské firmy tvrdí, že dělají to, co dělají běžné firmy, ale je třeba si uvědomit, že mají také zájem o sběr dat,“ vysvětluje Thim a uvádí příklady krádeží duševního vlastnictví, zcizení dat nebo hackerské útoky.

„Je to mylná představa, že v Číně je dnes kapitalismus. ČLR je leninistický systém. Součástí politiky Si Tin-pchinga je obnovení ideologické stránky režimu,“ uvedl Thim.

V kyberprostoru se podle analytika ČLR chová tak, že usiluje o nahrazení současného modelu mezinárodních vztahů modelem „s čínskými charakteristikami“. Zpráva internetu by měla legitimizovat to, jak se čínský režim chová k internetu v ČLR na globální standard, varuje Thim.

Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Milan Kajínek / Epoch Times)
Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Milan Kajínek / Epoch Times)

V rámci čínského programu Made in China 2025, což je plán na dosažení samostatnosti v oblasti technologií, se také zvyšuje agresivita průmyslové špionáže ze strany Číny.

„Čínské technologické společnosti jsou v rukou čínské vlády a jsou napojeny na komunistickou stranu. Varování, které vydal Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) v prosinci 2018 je stále platné a aktuální,“ uvedl Thim.

NÚKIB nedávno vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018 v níž mimo jiné uvádí závěry ze zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci.

„V rámci zkoumání byla provedena analýza dostupných technických dat a dalších relevantních informací (charakter oběti, trvání útoku, povaha odcizených informací, nakládání s odcizenými informacemi atd.), jejímž závěrem bylo, že původcem útoku je téměř jistě (90-100 %) státní aktér nebo na něj napojená skupina. Dle informací dostupných NÚKIB je pravděpodobné (55-70 %), že útok byl veden ze strany čínského aktéra,“ stojí ve zprávě ve zprávě NÚKIB jako jeden z příkladů řešených incidentů.

Čína podle Thima aktivně provádí průmyslovou špionáž, krádeže duševního vlastnictví a snaží se o získávání utajovaných informací.

„Veďme dialog s ČLR, ale buďme připraveni na nějakou míru konfrontace. Peking na konfrontaci připraven je,“ doporučuje Thim. „Posledních 30 let se vede trpělivý dialog s Čínou. Světové společenství vede trpělivý dialog. Čína ale vede dialog nátlakový. Použijeme-li analogii, čínský režim chce hrát ve fotbale rukou, chci prosadit výjimky, že on hrát rukou může a my mu vysvětlujeme, že to se nedělá.“ Ale je zřejmé, že čínský režim i tak stále rukou hraje.

Související: Huawei hrozí úřadu pro kybernetickou bezpečnost soudem. Svoji práci děláme dobře, říká ředitel NÚKIB

Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Milan Kajínek / Epoch Times)
Konference Čína v kontextu mezinárodních vztahů v Poslanecké sněmovně, 7. října 2019. (Milan Kajínek / Epoch Times)

Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu akademie věd se věnoval čínské provincii Sin-ťiang. „Problematika Ujgurů je ukázkou toho, jak se čínský režim chová. Situace Ujgurů, Kazachů a menšin ve Východním Turkestánu je taková, že čelí systematickým represím, které se zhoršují od léta 2016,“ uvádí Klimeš.

„Nejvíce do očí bijícím příkladem je umístění více než jednoho milionu lidí do převýchovných táborů,“ řekl Klimeš na konferenci. „Jedná se o arbitrážní detenci bez soudního procesu, jsou zadržováni z hlediska etnické a náboženské příslušnosti.“

Podle Klimeše čínský režim zadržování lidí kombinuje s programem nucených prací. Z práce těchto vězňů podle Klimeše profitují i západní společnosti, které v Sin-ťiangu investují.

„V táborech se podle zpráv objevují případy mučení, zabití, odebírání orgánů, sterilizace žen nebo jejich znásilňování,“ shrnuje Klimeš výpovědi bývalých vězňů a nedávné zpravodajství. „Tábory nelegálně shromažďují velké množství lidí v nuzných podmínkách na základě etnické a náboženské příslušnosti. Sin-ťiang je přirovnáván k velkému zadržovacímu táboru.“

Kromě věznění v převýchovných táborech, které čínský režim oficiálně nazývá „školy“, se v provincii Sin-ťiang odehrává kulturní genocida. „Děti jsou vychováváni v duchu – zapomenout na svoji etnickou identitu. Státní kádři navštěvují ujgurské domácnosti. Dochází k systematickému potlačování kulturních a náboženských zvyklostí,“ říká Klimeš.

Sledovací technologie se vyvíjely a zkoušely právě v provincii Sin-ťiang. „Vyzkoušelo a testovalo se to v Sin-tiangu a poté se aplikovaly v Číně. Dnes čínský režim tyto principy prosazuje v zahraničí,“ uvedl Klimeš.

Čínský režim využívá moderní výpočetní technologie k úplnému zničení etnické nebo náboženské menšiny, což je podle Klimeše extrémní ukázkou toho, jak Komunistická strana Číny používá technologie doma i v zahraničí.

Podle experta z Orientálního ústavu akademie věd je bezpečnostní spolupráce s čínskými složkami nežádoucí. „Čína žádá okolní země o vydávání lidí zpět do Číny,“ uvádí Klimeš a upozorňuje, že se v mnoha případech jedná o disidenty nebo nevinné lidi, které čínský režim pronásleduje.

„Čínský režim chce ukázat své chování v provincii Sin-ťiang jako boj proti náboženskému extremismu. Dokázal získat 50 velvyslanců v OSN, aby podpořili jeho represe v Sin-ťiangu. Využívá protimuslimské nálady na Západě,“ vysvětluje Klimeš.

Na stránkách Čínského velvyslanectví v Praze nalezneme informaci o tom, že se čínský velvyslanec setkal s českým policejním prezidentem, a že se shodli na spolupráci v boji proti „terorismu“.

„Měli bychom si dát pozor na to, co nám čínský režim říká. Neměli bychom mu to (hned) věřit. Vyzývám k tomu, aby Česká republika hledala cestu, jak se obejít bez spolupráce s čínskými státními subjekty, které se podílejí na pronásledování lidí v Číně,“ doporučuje Klimeš.

Čínský režim podle Klimeše na dialog „neslyší“. Je ale třeba vzít v potaz případy, kdy čínský režim několikrát ustoupil tlaku. Například přiznal existenci koncentračních táborů v Sin-ťiangu, které ale nazval školami.

Komunistická strana Číny je organizace, které jde o moc, a proto rozumí jenom moci,“ uzavírá Klimeš.

Související: Rozhovor: Dolkun Isa – zlato a ropa z Východního Turkestánu, to čínskou vládu zajímá

Videozáznam z II. části konference: Čína v kontextu mezinárodních vztahů