Tradiční národní kroje. (Volné dílo)

Tradiční lidové kroje přinášejí vzpomínky na pestrý, barevný, ale také vznešený svět našich předků. A není to historie tak dávná. Většinou je zánik nošení lidového kroje spojován s masivní industrializací země v průběhu 19. století. I dnes se ale tradice předcházejících společností stále uchovávají a předávají…

Sváteční kroje, které jsou odrazem módy z 1. poloviny 19. století. (Lenka Válková)

V tradičních kulturách po celém světě se předává společenská etika a symbolika vtisknutá do krojů, zvyků nebo módních doplňků. Tyto doplňky u žen znamenají „jsem zadaná, zasnoubená nebo vdaná“. Takto dívka dává najevo společnosti svoji volbu, a tímto se mají muži s respektem řídit. Což znamená, že zadaná, zasnoubená či vdaná žena již nechce být předmětem pozornosti svobodných mužů a muži jsou tímto vyzýváni, aby volbu ženy respektovali. Jedná se o etickou dohodu.

Například dívky z Jamolic nosily na konci 70. let 19. století na svátečním kroji krejzle (široké límce, zpravidla nabírané), přičemž na pravém krejzlu si upevňovaly stužku uvázanou na mašli. Bílou nosila mladá děvčata, za kterými chlapci ještě nechodili, červenou si oblékaly ty dívky, které již měly známost a byly tedy „zadané“, a modré mašle náležely zasnoubeným nevěstám. Dívka bez mašle byla tedy „nezadaná“.

Tradiční kroje. (inntravel.co.uk)

Dívky z Dukovan ve stejných časech nosily hedvábnou stuhu, širokou zhruba na tři prsty, kterou si obtáčely kolem pasu a uvazovaly na mašli na pravém boku, aby byla vidět, když mládenec dívku vedl po své pravé straně. Fábor barevně ladil s šátkem a fěrtouškem (zástěrkou). Zasnoubená děvčata si při svátečních příležitostech kolem pasu vázala stuhu modré barvy. Takovouto stuhu přinášel mládenec své budoucí nevěstě, když šel k ní domů poprvé na námluvy.

Tuřanský kroj. (Lenka Válková)
Tuřanský kroj. (Lenka Válková)
Tuřanský kroj. (Lenka Válková)
Dva „šohajé“ v bánovském kroji. V Bánově hraje při fašankové obchůzce cimbálová muzika a většina účastníků jsou členové folklorního souboru Kohútek. (Ondřej Horecký / Epoch Times)
Rukávce svobodné ženy. (Atillak / CC BY-SA 3.0)

Uveďme ještě jednu tradici ze sousedního Rakouska a Bavorska, kde se nosil takzvaný dirndl, což je tradiční ženský lidový kroj, který má kořeny v historickém venkovském oděvu. Dirndl sestává ze tří hlavních částí: šatů, blůzky a zástěry.

Tkanice, jimiž je uvázána zástěra, jsou důležitým symbolem informujícím o stavu jejich nositelky. Je-li uzel uvázán na pravé straně, jde o vdanou, zasnoubenou nebo zadanou ženu, je-li na straně levé, je jeho nositelka svobodná a dává tím muži najevo, že je svolná k navázání vztahu. Vpředu uvázaný uzel potom symbolizoval panenství mladé ženy, naproti tomu uzel uvázaný vzadu symbolizoval vdovu, tedy ženu, jejíž muž již zesnul.

Horácký kroj skupiny Bajdyš v Třebíči. (Frettie / CC BY-SA 3.0)
Rouchovanský kroj. (Lubomir.ludvik / CC BY-SA 4.0)

TIP: Fotogalerie moravských národních krojů