Pozorovatelé Číny tvrdí, že Ťiangovo „barbarské“ porušování lidských práv nelze ignorovat
Kondolenční zpráva britského velvyslance po úmrtí bývalého čínského vůdce Ťiang Ce-mina, která se odvolávala na zesnulou královnu Alžbětu II. a jejich setkání, se setkala se smíšenými reakcemi.
Jeden z odborníků na Čínu uvedl, že je „absurdní a nechutné“, že došlo ke srovnání královny s „brutálním diktátorem“, zatímco jiný uvedl, že příspěvek na Twitteru byl „vzorem střízlivosti a diplomatické praxe“.
Pozorovatelé Číny však byli jednotní v hodnocení Ťiangova odkazu, který podle nich musí zahrnovat i jeho kampaň za vymýcení stoupenců duchovní praxe Falun Gong.
Ťiang, bývalý vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny), se dostal k moci v roce 1989, několik týdnů poté, co tehdejší nejvyšší představitel Teng Siao-pching poslal tanky a vojáky, aby potlačili prodemokratické studentské protesty na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, a nahradil tak Čao C’-janga, který se studentskými demonstranty sympatizoval.
Během svého působení se Ťiang často chlubil svými úspěchy, včetně vymanění Hongkongu z britské nadvlády v roce 1997 a přijetí země do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001. Díky svým kontaktům se západními vládami měl také pověst poněkud pokrokové a barvité osobnosti.
O čem se však Ťiang nikdy nezmínil, bylo množství čínských disidentů, kteří se dostali za mříže. Potlačování dosáhlo nového vrcholu v létě 1999, kdy zahájil kampaň s cílem „vymýtit“ Falun Gong do tří měsíců. Tato kampaň pokračuje dodnes.
Nezávislý lidový tribunál, jemuž v roce 2019 předsedal významný britský advokát a soudce sir Geoffrey Nice, zjistil, že praktikující Falun Gongu byli a nadále jsou hlavní skupinou obětí zabíjených pro své orgány. V posledních letech se objevily důkazy naznačující, že obětí státem posvěceného násilného odebírání orgánů se stali také Ujgurové a další etnické menšiny.
Podle Světové organizace pro vyšetřování pronásledování Falun Gongu (WOIPFG) bývalý vysoký představitel Lidové osvobozenecké armády v roce 2014 tvrdil, že Ťiang vydal první příkaz k odebírání orgánů stoupencům Falun Gongu.
Podle čínských státních médií bývalý vůdce KS Číny zemřel 30. listopadu v Šanghaji ve věku 96 let.
Velvyslankyně Spojeného království Caroline Wilsonová následující den zveřejnila na Twitteru zprávu, v níž jménem Spojeného království vyjádřila soustrast nad Ťiangovým úmrtím.
„Čína truchlí za Ťiang Ce-mina,“ napsala Wilsonová. „Narodil se stejně jako královna Alžběta II. v roce 1926 a oba se setkali v roce 1986 při její státní návštěvě. Bývalý prezident Ťiang, první čínský vůdce, který navštívil Spojené království, dohlížel na návrat Hongkongu a vstup Číny do WTO. Spojené království mu vyjadřuje upřímnou soustrast.“
Příspěvek na Twitteru doprovázely dvě fotografie, na nichž jsou oba zachyceni – jedna pořízená v Šanghaji během královniny státní návštěvy v říjnu 1986, kdy ji Ťiang doprovázel jako starosta, a druhá pořízená na čínském velvyslanectví v Londýně během Ťiangovy státní návštěvy v říjnu 1999.
Smíšené reakce
Benedict Rogers, spolupracovník Epoch Times a spoluzakladatel a místopředseda Komise pro lidská práva Konzervativní strany, uvedl, že je „absurdní a nechutné“ srovnávat „brutálního diktátora a naši tolik milovanou královnu“.
V e-mailu zaslaném deníku The Epoch Times Rogers uvedl, že mnoho částí Číny „nemá důvod truchlit“, a dodal: „Britská velvyslankyně by měla být ve svých tweetech napříště opatrnější a méně podlézat čínské komunistické straně.“
V samostatném prohlášení k Ťiangovu odkazu Rogers uvedl, že Ťiang „nebyl žádný pokrokář“.
„Nezakrývejme skutečnost, že Ťiang má na rukou krev a jeho odkaz je odkazem represe stejně jako ekonomického pokroku,“ uvedl.
Lord Alton z Liverpoolu, rovněž hlasitý zastánce lidských práv, v e-mailu pro Epoch Times uvedl: „Ťiang Ce-minův epitaf a jakékoli hodnocení jeho života je neúplné, pokud se nezmiňuje o jeho barbarském příkazu ,vymýtit‘ Falun Gong ,všemi možnými prostředky‘.“
„Brutalita jeho ideologie způsobila miliónům lidí velké utrpení, které nelze ignorovat,“ uvedl poslanec.
Alton a Komise pro lidská práva Konzervativní strany byli loni čínským režimem sankcionováni za to, že upozornili na zvěrstva v oblasti lidských práv v Sin-ťiangu, která byla ujgurským tribunálem, vládou USA, britským parlamentem a řadou zákonodárných sborů v Evropě a Severní Americe označena za genocidu.
Roger Garside, bývalý diplomat, který dvakrát působil v Pekingu, tvrdil, že prohlášení Wilsonové je „minimum, které by mohl a měl říci oficiální představitel Spojeného království“.
Tweet nebyl odsudkem, ale konstatoval „tři skutečnosti, které jsou pro Spojené království všechny důležité, a to zcela neutrálně,“ řekl spolupracovník zahraničněpolitického think tanku Henry Jackson Society deníku Epoch Times.
„V žádném případě nechválí Ťiangovy zásluhy, nevyjadřuje hlubokou soustrast, jako to v této době udělaly jiné zprávy z jiných zemí,“ uvedl s odkazem na souhrn kondolencí na vládních internetových stránkách čínského režimu, kde se objevil ruský prezident Vladimir Putin, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, český prezident Miloš Zeman, několik vůdců z Asie, Afriky a Střední a Jižní Ameriky a generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Garside rovněž zdůraznil skutečnost, že prohlášení bylo vydáno jménem velvyslance, nikoli britské vlády, jak by se dalo očekávat, pokud by šlo o úmrtí bývalého vůdce blízkého spojence.
„Myslím, že je to vzor střízlivosti a diplomatické praxe, zejména ve srovnání s prohlášeními vydanými jménem mnoha jiných vlád.“
Garside však uvedl, že Spojené království a jeho spojenci „by nikdy neměli poskytnout čínským vůdcům, včetně Ťiang Ce-mina, „čest státní návštěvy“ po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, a dodal, že považuje za „odpudivé“, aby byl jakýkoli vůdce největší komunistické strany na světě pozván buď k projevu v britském parlamentu, nebo aby ho královna pohostila v Buckinghamském paláci, přičemž měl na mysli státní návštěvy Ťianga a současného čínského vůdce Si Ťin-pchinga.
V roce 2015 byl Si pozván, aby během své státní návštěvy Spojeného království promluvil v parlamentu, čímž se otevřela opona takzvané „zlaté éry“ čínsko-britských vztahů, o níž premiér Rishi Sunak minulý měsíc prohlásil, že skončila.
V komentáři k Ťiangovu odkazu Garside také uvedl, že při hodnocení jeho role v dějinách je třeba zmínit, že hrál vedoucí roli v pronásledování Falun Gongu.
Ťiang „si musel být dobře vědom“ nucených odběrů orgánů, protože „inicioval a vedl strašlivé pronásledování Falun Gongu“, uzavírá.
Z původního článku přeložil: MiC. Zpráva byla redakčně zkrácena.
