„Žalovanému se ukládá povinnost zdržet se vydání a distribuce knihy Zločiny beze zbraní 2,“ – soudce Ondřej Sekvard
Zdroj deníku The Epoch Times uvedl, že o víkendu zemřela „následkem zranění střelnou zbraní“ žena podnikatele Pavla Buráně, jehož soudní případ se dostal do knihy nazvané Zločiny beze zbraní II (uvažuje se o možnosti sebevraždy). Tato kniha měla být minulý týden představena na odborném semináři o stavu české justice v Poslanecké sněmovně. Knihu ale ještě před začátkem semináře zakázal předběžným opatřením (pdf) soudní senát Městského soudu v Brně pod vedením soudce JUDr. Ondřeje Sekvarda, Ph.D.
Jedná se o první zákaz publikování knihy od pádu komunistického režimu v bývalém Československu. Naposledy byla zakázána kniha Mein Kampf od Adolfa Hitlera, která je však nyní již veřejně dostupná (zdroj). Podle pořadatelů semináře byla důvodem zákazu knihy Zločiny beze zbraní II právě kapitola věnovaná případu Pavla Buráně.
Na semináři o průběhu případu a soudního procesu podrobně informoval JUDr. Jan Rosák. „Případ se týká obchodního sporu mezi dvěma obchodními partnery. Ten jeden se rozhodl spor vyřešit tak, že toho druhého unese a donutí ho pod pohrůžkou násilí podepsat ekonomicky likvidační listiny, ve kterých se zaváže k zadlužení své vlastní osoby o několik set milionů korun,“ uvedl JUDr. Jan Rosák. (zdroj od 14:50)
„Pavel Buráň byl 7. října 2014 unesen. Podepsal listiny a byl vypuštěn tak říkajíc do přírody,“ uvedl JUDr. Rosák. „Druhý den se dostavil na policii. Oznámil, že byl unesen. Oznámil, co se stalo. Policie začala konat a bezmála za rok došlo k zahájení trestního stíhání dvou hlavních organizátorů únosu a třech vykonavatelů.“
Problémem v případu byla podle advokáta Rosáka skutečnost, že Krajský soud v Brně sice dvakrát vynesl rozsudek odsuzující obžalované k nepodmíněným trestům odnětí svobody pro „spáchání zločinu vydírání ve stádiu pokusu formou spolupachatelství“, ale Vrchní soud v Olomouci v podstatě „přinutil“ soud nižší instance k vynesení rozsudku „nevinen“. Tím byli obžalovaní zproštěni viny.
Krajský soud v rozsudku uvádí, že se sice s názorem Vrchního soudu v Olomouci neztotožňuje, ale rozhodne podle „jeho doporučení“. Státní zástupce se sice proti soudnímu výroku odvolal, ale jeho odvolání vylo Vrchním soudem v Olomouci „zamítnuto“.
Smrt ženy
V neděli 16. dubna dopoledne byla u rodinného domu v Prakšicích zaznamenána policejní vozidla. Podle Slováckého deníku zde „kriminalisté prošetřují úmrtí ženy tamního podnikatele“. (zdroj)
Podle zdroje deníku Epoch Times se jedná právě o ženu podnikatele Pavla Buráně. Jednou z možných variant její smrti se uvažuje „sebevražda střelnou zbraní“. Tělo zesnulé bylo údajně odvezeno k soudní pitvě.
„Prověřujeme smrt ženy, jejíž přesné okolnosti nám nejsou známy, v obci nedaleko Uherského Brodu. Případ je teprve na začátku prověřování. Další informace budeme moci poskytnout až po provedení základního šetření, případně po pitvě,“ sdělil policejní mluvčí Radomír Šiška Slováckému deníku.
O zákazu knihy Zločiny beze zbraní II
Druhý díl knihy nazvané Zločiny beze zbraní shrnuje problematické případy české justice a je další knihou novinářky a spisovatelky Marie Formáčkové. Podle autorky obsahuje případy, kdy soudce soudil opilý nebo pod vlivem léků, nebo případy, kdy si soudce dokonce ani nepročetl soudní spis a vydával rozhodnutí.
U soudu v Brně byla kniha napadena dvěma obžalovanými v případu Pavla Buráně. Soud na jejich popud vydal předběžné opatření, v němž soudce Sekvard uvádí. „Přestože tisk má být zdrojem informací vyvolávajících zájem veřejnosti či dát podnět k diskusi, má současně dodržovat zásadu obezřetnosti a opatrnosti. Současně je třeba přihlédnout k tomu, že s odstupem času od trestního řízení má i pravomocně odsouzená, tím spíše pak pravomocně zproštěná, osoba právo na to, aby nebyla s výsledky či průběhem trestního řízení opakovaně konfrontována.“
Kniha je podle soudce „převážně koncipována jako obrana nespravedlivě odsouzených či stíhaných v důsledku justičních omylů, zatímco kauza žalobců z této koncepce vybočuje“.
„Jsou tak jedni z mála obviněných, které kniha označuje za skutečné zločince. Podle názoru žalobců má v projednávané věci s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva přednost ochrana soukromého života žalobců před svobodou projevu žalovaného a právem veřejnosti na přijímání informací a myšlenek,“ uvádí soudce v rozhodnutí o zákazu vydání a distribuce knihy Zločiny beze zbraní 2. (pdf)
„Možná, že zákaz této knihy konečně přitáhne nějakou pozornost,“ říká autorka několika desítek knih paní Marie Formáčková. „První knihu jsem napsala s Johnem Bokem; ta se jmenovala Sametová špína. To bylo v 90. letech. Byla jsem úplně v šoku a říkala jsem si: To vyhodí plno soudců, to vyhodí plno státních zástupců, a nestalo se vůbec nic.“ (zdroj od času 11:05)
V prvním díle knihy Zločiny beze zbraní je podle Formáčkové vidět, že soudci nenesou náležitou odpovědnost za svá rozhodnutí, kterými ovlivňují osudy lidí, a za případné „zničené životy“, protože jsou v podstatě beztrestní. „Spravedlnost by měla být v rukou lidí, kteří jsou nejenom chytří, ale těch, kteří mají charakter a mají morálku, to je důležité, protože jinak se dočkáme té spravedlnosti, jak říká doktor Koudelka, až na onom světě,“ říká spisovatelka a řešení vidí především v trestní odpovědnosti soudců.
„Je těžko uvěřitelné, že téměř 34 let po sametové revoluci jsou opět zakazovány z rozhodnutí soudu knihy, a to nikoliv kvůli neautorizovaným obrázkům či fotkám, ale jen a výhradně kvůli obsahu,“ komentoval opatření soudu předseda Spolku Šalamoun, pan Václav Peričevič.
Kniha obsahuje například kauzu Petra Kramného, Vlasty Parkanové, Iva Rittiga, Martina Balhara nebo kauzu Andreje Babiše a podle Peričeviče poukazuje „v řadě případů na selhání české justice“.
Čestný předseda Spolku Šalamoun John Bok označil zákaz prodeje knihy za „návrat do doby totality a omezování svobody slova“.
