Nejnovější průzkum duševního zdraví u českých dětí přinesl alarmující výsledky. Podle nich 40 % žáků devátých tříd trpí středně těžkými až těžkými depresemi a 30 % hlásí úzkosti středně těžkého až těžkého stupně.
Přelomovou studii duševního zdraví dětí v Česku provedli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí. Projekt nazvaný „Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice“, který podle výzkumníků nemá ve střední a východní Evropě obdoby, přinesl výsledky, které volají po zavedení řady preventivních opatření.
„30 % dotazovaných navíc projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci. 4 z 10 oslovených žáků navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese. Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ popisuje koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera.
Podle něj jsou ve všech oblastech duševního zdraví více zasaženy dívky: oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Narušovat duševní pohodu může podle expertů celá řada faktorů – náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby.
„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci,“ píše se v tiskové zprávě NUDZ.
Akutní potřeba psychologické a psychiatrické péče u mladistvých je nicméně v ostrém kontrastu s realitou, kdy v České republice je chronický nedostatek těchto odborníků a čekací doby na jejich pomoc jsou dlouhé. Lidé z NUDZ vidí řešení v zaměření se na preventivní péči.
Čtěte také:
Státní tajemník na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Andrys poznamenává, že i ministerstvo si význam podpory duševního zdraví dobře uvědomuje, a proto ji ve vzdělávacích institucích prosazuje.
„Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,” cituje Andryse tisková zpráva NUDZ.
Jednou z důležitých součástí podpory duševního zdraví je i důraz na rozvoj pravidelných pohybových aktivit dětí, žáků a studentů, které jsou pro celkovou fyzickou i duševní odolnost mladých lidí naprosto zásadní, upozorňují znalci.
Jednou ze součástí podpory duševního zdraví je i „důraz na rozvoj pravidelných pohybových aktivit dětí, žáků a studentů, které jsou pro celkovou fyzickou i duševní odolnost mladých lidí naprosto zásadní“, uvádí NUDZ.
Prevence je stěžejní
Monitoring duševního zdraví probíhal pod taktovkou expertů z NUDZ v květnu a červnu 2023. Průzkumu se zúčastnilo více než 6 000 žáků devátých tříd z celé republiky, ovšem jen na školách, kde se vyučuje v českém jazyce.
NUDZ plánuje spuštění Platformy pro monitoring duševního zdraví, jež bude sdružovat zástupce projektů, které sbírají a analyzují data o duševním zdraví. Tým odborníků z ústavu připravuje rovněž vědecké publikace, aby byla oslovena široká akademická obec v tuzemsku i zahraničí. Výstupy monitoringu budou prezentovány na konferenci projektu 24. listopadu 2023 v Michnově paláci v Praze.
Čtěte také:
Co se týče prevence, NUDZ v této oblasti již realizuje několik projektů, například program Všech pět pohromadě, který se zaměřuje na zvýšení duševní gramotnosti žáků. Také vyvíjí program pro rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi, či spolupracuje na dalších projektech s fondem UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V plánu je také mediální kampaň, kterou by se tato problematika dostala do povědomí široké veřejnosti.
„Data ze zahraničí ukazují, že tato opatření se dlouhodobě ukazují jako velice prospěšná a nákladově efektivní. 50 % duševních onemocnění se totiž projeví do 14 let věku,“ uzavírá Kučera.
Související: