Milan Kajínek

15. 2. 2024

Žena známého českého zpěváka Waldemara Matušky, který hrál ve filmech Kdyby tisíc klarinetů nebo Noc na Karlštejně, navštívila talk show Na kafeečko. Velice zajímavý rozhovor z října 2022 nám dodnes unikal a rádi bychom se k němu vrátili.

Zpěvačka a herečka Olga Matušková (74 let) v rozhovoru vypráví o svém seznámení s Waldemarem Matuškou, o tom, jak ji požádal o ruku, ale také o své druhé svatbě po jeho smrti nebo zážitcích v bývalém Československu, odkud v roce 1986 emigrovali do USA, kde žije dodnes ve státě Florida.

Na otázku moderátorky, zda by mohla porovnat českou demokracii a kapitalismus s demokracií a kapitalismem v Americe, pronesla Matušková, která utíkala před komunistickou totalitou do USA, šokující odpověď.

„Nechtějte to po mně v současné době. V současné době mi to někdy připadá, že to je za Bidena horší než nejhorší komunismus, který tady byl,“ říká Matušková. „Strašné. Je to opravdu strašné a lidé si to ani neuvědomují, jak je to strašné, protože my to všechno vnímáme jinak. My jsme z toho utekli, a když jim to někdo říká, oni ani nemůžou věřit, co se tady dělo.“

Rozhovor Miluše Bittnerové se zpěvačkou a herečkou Olgou Matuškovou v pořadu Na kafeečko. (Screenshot YouTube)

Na otázku „Jaké jsou konkrétní ukazatele toho, co říkáte?“ odpovídá:

„Ve školách učí… to teď s tím covidem prasklo. Nikdy se rodiče moc nezajímali přesně o to, co je učí ve škole. Dali děti do školy a mysleli si, že je to to nejlepší, co můžou udělat,“ říká paní Matušková. „Teď je učí, jak je Amerika špatná. Jak všechno, co je na světě špatného, že za to může Amerika. Říkají jim, jak je komunismus [skvělý]… nás to taky učili [v bývalém Československu], ale doma nám řekli, že to není pravda.“

„Děti byly [během covidové pandemie] doma a rodiče nechodili do práce a teď koukali, co lejou těm dětem do hlavy. To byla katastrofa, že já to ani nemůžu bez emocí říct,“ přiznává česká zpěvačka a herečka.

„Jsou tam jediné noviny, které napíšou pravdu, Epoch Times.“

— Olga Matušková, česká zpěvačka a herečka

Podle Matuškové je oblast výchovy dětí v amerických školách stále komplikovanější a už od třetích tříd jsou děti konfrontovány s genderovou ideologií. „Už ve třetí třídě malým dětem říkají, že ještě nevědí, jestli jsou kluk, nebo holka – a ještě si to mohou rozmyslet,“ říká zpěvačka. „U nás ne. Náš guvernér to na Floridě zakázal, ale ve veřejných školách v Americe [to je]. Začínají ty děti ale ,blbnout‘ do takové míry, že se nechávají předělávat. To je něco strašného.“

Kromě transgenderu a s tím spojeného procesu na fyzickou změnu pohlaví, se také podle Matuškové silně prosazuje genderová ideologie, podle níž si každý den může dítě říci, zda se cítí být ženou nebo mužem a může to podle momentálního mínění obměňovat.

„Když si dítě řekne, že ten den se cítí jako holka, tak ten den může jít i na holčičí záchod,“ vysvětluje Matušková. „V jedné škole došlo k tomu, že chlapec, který byl ten den holka, šel na holčičí záchody a tam znásilnil dívku. Někdo to natočil na telefon a dal to na internet. Otec té dívky přišel do školy a začal úplně šílet. Zavolali na něho policii, ta ho spoutala, odvedla v poutech a zavřeli ho, že si dovolil něco, co si nemohl dovolit.“

(Profimedia)

Olga Blechová-Matušková
Česká zpěvačka a herečka. Byla členkou dívčí skupiny Krystalky, a od roku 1966 dua Irena a Olga. Později spolupracovala především s českým zpěvákem Waldemarem Matuškou, za kterého se roku 1976 provdala.

Pochází z Prahy a od dětství se připravovala na hudební dráhu, soukromě se učila na kytaru, na škole na housle. Na konzervatoři vystudovala zpěv a hru na kytaru.

Spolu s Jiřinou Menšlovou a Irenou Rezkovou založily dívčí skupinu Krystalky. Doprovodnými vokály se podílela na řadě známých písní Václava Neckáře a Heleny Vondráčkové. S Irenou nazpívaly singl Tenhle kluk. S Matuškou potom duet Láska je lék.

Matušková prohlásila, že je ráda, že z toho prostředí teď na chvíli odešla, a následně okomentovala stav médií ve Spojených státech.

„Jsou tam jediné noviny, které napíšou pravdu, Epoch Times, jinak všechna média, všechna, kromě Foxu, neřeknou žádnou pravdu,“ říká čtyřiasedmdesátiletá zpěvačka.

„Když jsem přijela poprvé po revoluci“ do bývalého Československa po pádu komunistického režimu v roce 1989, „viděli jsme, že si všichni ulevili, a říkají, co chtějí. Takže to bylo znát. Ale v Americe se teď lidé začínají bát.“

Po změně politické situace v Československu v roce 1989 několikrát s manželem navštívili rodnou zemi. Poprvé přiletěli v únoru 1990, znovu koncertovali a vystupovali v televizi. Poslední společná vystoupení v České republice podnikli v roce 2007.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.