Analýza zpráv
Zatímco debata o „nečisté“ energii z fosilních paliv zuří, Čína pokračuje v uvádění nových uhelných projektů, čímž popírá vládní sliby a světové klimatické snahy, varují odborníci.
Nová zpráva amerického think-tanku Global Energy Monitor (GEM) a Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) se sídlem v Helsinkách zjistila, že s urychlováním elektrifikace země schválila Čína v roce 2023 zahájení výstavby 70 GW uhelných kapacit a schválila dalších 106 gigawattů (GW). V tom samém roce režim uvedl do provozu 47 GW uhelných elektráren. Pro srovnání, instalovaný výkon všech českých uhelných provozů je zhruba 10 GW.
Kromě „zběsilého tempa povolování zaznamenaného v roce 2022“ nová schválení odpovídají dvěma novým uhelným elektrárnám týdně a zahájení výstavby jedné nové elektrárny týdně.
„Čína v důsledku nárůstu spotřeby uhlí a investic do uhelné energie hodně sešla z cesty vedoucí ke splnění několika klimatických cílů, které si země stanovila pro rok 2025,“ uvádí zpráva.
Dodává, že výroba elektřiny z uhlí vzrostla v Číně od roku 2020 do roku 2023 o 12 procent, což představuje 44 procent celkového rozšíření elektrické produkce, a to navzdory rétorice, že uhelná energie hraje „podpůrnou“ roli. Téměř polovina (46 procent) energetického růstu pocházela z uhlí a 70 procent z fosilních paliv, což nesplňuje cíl, aby obnovitelná energie představovala více než 50 procent nárůstu.
Čína se přitom zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů na nulu a slíbila, že bude „přísně kontrolovat“ přidávání nových uhelných zdrojů a připojí do elektrické sítě bezprecedentní počet větrných a solárních elektráren.
Podle výzkumů GEM a CREA může být energetická transformace Číny tímto nedávným boomem uhlí, ke kterému došlo po vlně nedostatku elektřiny v roce 2021, zpomalena. Za pouhé dva roky Čína schválila 218 GW nové uhelné energie, což by vystačilo pro napájení Brazílie.
Zpráva uvádí, že pokud chce Čína dosáhnout klimatických cílů k roku 2025, musí učinit „drastická opatření“. Peking bude mít podle autorů problémy splnit také cíl navýšení podílu nefosilních zdrojů na 20 procent z celkového energetického mixu v témže roce.
Dostatečná kapacita
Nedostatek energie je často uváděn jako hlavní důvod pro výstavbu nových uhelných elektráren, ale Vibhuti Gargová, analytik z Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu, říká, že Čína má dostatek výrobní kapacity, aby pokryla poptávku po energii, a to i během letních špiček.
„Ačkoli Čína je rostoucí ekonomikou, obrovská uhelná kapacita je pozoruhodná a znepokojující kvůli skutečnosti, že uhelné elektrárny běží na nízkou kapacitu,“ řekla Gargová pro The Epoch Times.
„Současné tempo rozšiřování infrastruktury v Číně neospravedlňuje její navyšování uhelné kapacity a nechápeme, proč se Čína nezaměřuje na využití stávajících elektráren v jejich plné kapacitě.“ Dodala, že Čína jasně neuvedla, zda nějaká novější kapacita nahradí starší neefektivní elektrárny.
Podle CREA je hlavní příčinou výpadků dodávek nepružný a zastaralý způsob provozu sítě. V některých oblastech jsou nyní dodávky z uhelných zdrojů zbytečně vysoké, a přitom se tam nachází 60 procent nových uhelných projektů. Například v provinciích Šan-tung a Kuej-čou, kde je v současnosti hodně nevyužité kapacity, se staví další uhelné elektrárny.
„Pokračující povolování uhelných elektráren a boom výstavby v Číně je i nadále v rozporu se závazkem prezidenta Si Ťin-pchinga přísně kontrolovat nové projekty uhelných elektráren a je v rozporu se zbytkem světa. Zbytečné nadměrně uhelné kapacity budované jen „pro jistotu“ a přístup „to vyřešíme později“ je nákladný a riskantní hazard, zvláště když jsou k dispozici alternativní řešení pro splnění cílů a řešení energetické bezpečnosti,“ poznamenává Flora Champenoisová, výzkumná analytička z Global Energy Monitor.
Ani jeden závazek
Do roku 2025 má Čína v souladu s revidovaným národně stanoveným závazkem v rámci Pařížské dohody z roku 2021 za cíl výrazně snížit energetickou náročnost a uhlíkovou stopu a výrazně omezit rozšiřování využívání uhlí. Dalším cílem pětiletých plánů země je do roku 2025 získávat více než polovinu růstu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a zvýšit podíl nefosilních paliv v energetickém mixu na 20 procent.
Čína nesplní ani jeden z těchto cílů, píše CREA. Růst čínského HDP se během covidu a v něm (2020–2023) snížil, zatímco emise CO2 prudce vzrostly. Během tohoto období byl sektor služeb, který využívá méně energie, slabý, zatímco průmyslová odvětví náročná na emise zajišťovala ekonomickou expanzi. Podle studie CREA došlo v roce 2023 k nárůstu emisí CO2 v energetice o 5,2 procenta.
Článek byl původně vydán americkou redakcí Epoch Times. Text byl českou redakcí zkrácen.
