Analytický komentář
Pro uplatnění obchodní, diplomatické a geopolitické strategie vůči Komunistické straně Číny a jejím obchodním a politickým taktikám prozatím není v Evropské unii shodný postoj uvnitř jednotlivých států ani uvnitř unie. Změny už ale začínají.
Evropská unie se dostala do obchodní války s Čínou. Její dovoz do zemí unie doslova zaplavuje trh levnými výrobky a z dlouhodobého hlediska postupně potápí výrobní konkurenci zemí unie. Země unie se postupně staly na dovozu z Číny závislé a nebude snadné se ze závislosti vyvázat. Země unie jsou v této otázce nejednotné a podléhají tlakům obchodních a výrobních společností, které v Číně vyrábějí nebo prodávají.
Evropská unie počátkem října potvrdila cla na dovoz čínských elektromobilů v rozmezí od 17,4 % do možných 45 % po dobu pěti let. Čínské ministerstvo obchodu naopak oznámilo zavedení prozatímních „antidumpingových cel“ na dovoz brandy z EU ve výši 30,6 až 39 %.
Zatímco EU vyšetřovala čínský dovoz za podhodnocování ceny a dotování vývozu čínským režimem s cílem dlouhodobého poškození evropských konkurenčních firem, spustila Čína šetření zaměřená na evropské dotace vepřového masa a mléčných produktů.
Podle serveru Sinopsis aktuální protiopatření, která čínský režim zavádí, „chirurgicky cílí na zboží, jehož dovozu do Číny dominuje jediná země – Francie“, a to proto, že „z deseti zemí hlasujících pro zavedení cel na čínské elektromobily totiž byla právě Francie jejich nejhlasitějším zastáncem“.
O nejednotnosti mezi státy unie svědčí postoje pěti států, které naopak hlasovaly proti zavedení cel. Patří mezi ně Slovensko, Maďarsko, ale i Německo.
Zatímco německý kancléř Olaf Scholz je pod tlakem německého průmyslu, který je na sestupu a je úzce provázaný s Čínou, Maďarsko se přiklání k Číně částečně kvůli tlakům a sankcím, které na něj vytváří a uvaluje Evropská komise kvůli kulturním otázkám a migraci. Maďarský premiér Orbán tak hledá spojence mimo EU, aby posílil svoji pozici. Podobně postupuje slovenský prezident Fico.
Česko bylo jednou ze dvanácti zemí, které se podle serveru Euronews zdržely hlasování za zavřenými dveřmi. Zatímco ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek prohlašuje, že uvalení cel na čínské elektromobily je logický krok, Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně rozvíjí česko-čínskou ekonomickou spolupráci pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, čínského velvyslanectví v Praze, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, organizace CzechTrade a Svazu strojírenské technologie.
Dnes vystoupí v ČR v rámci Fora 2000 bývalá taiwanská prezidentka Tsai Ing-wen, senátor Jiří Oberfalzer (ODS) se setká s exilovými Tibeťany a ve středu pořádá senátní výbor pro obranu a bezpečnost konferenci nazvanou „Boj proti globálnímu propojení ČLR a Ruska“.
Na druhou stranu nedávno vystoupili v rámci oslav založení Čínské lidové republiky bývalý český prezident Václav Klaus a expremiér Jiří Paroubek přímo na čínském velvyslanectví v Praze. Klaus na oslavách vyjadřoval naděje, že Čína má příležitost „přispět k pozitivnímu řešení mnoha skličujících světových problémů“, a konkrétně pak k řešení konfliktu na Ukrajině a na Blízkém východě.
Oslav se zúčastnil také náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius, který v dubnu 2024 prohlašoval, že „Ministerstvo zahraničí ČR spolu s dalšími zeměmi EU lidskoprávní situaci v Číně dlouhodobě sleduje“ a „vyjadřujeme hluboké znepokojení a odsuzujeme porušování lidských práv všech etnických a náboženských menšinových skupin“. Smysl jeho účasti na oslavě redakci není znám.
Do obchodní války s Čínou se zapojuje i nizozemská letecká společnost KLM Royal Dutch Airlines, protože podle ní čínské letecké společnosti v posledních dvou letech těží z toho, že mohou využívat ruský vzdušný prostor, díky čemuž mají kratší dobu letu a nižší náklady. Společnost KLM vyzvala Evropskou unii, aby přijala opatření proti „nekalé“ konkurenci ze strany čínských leteckých společností.
Výsledný mix politiky jednotlivých států Evropské unie je skutečným „gulášem“ postojů a přístupů k Číně, čínskému režimu a jeho obchodním a geopolitickým strategiím.
Pro dosažení jednotného dlouhodobého řešení by bylo třeba dosahovat shody uvnitř jednotlivých států a také uvnitř unie. To zahrnuje zejména podnikatelský, ale i politický sektor.
