Podle odborníků mohou mít tyto případy kořeny v kombinaci rozšířené nespokojenosti, ekonomických potíží a politických represí.
Analýza zpráv
Čínu zachvátila vlna cílených vražd provinčních a městských úředníků, přičemž v posledních třech měsících došlo k nejméně šesti významným případům. Tyto incidenty jsou podle čínských pozorovatelů součástí rostoucích sociálních nepokojů a frustrace čínské veřejnosti, která z jedné strany čelí ekonomickým potížím a z druhé strany politickým represím vládnoucí komunistické strany.
Lai Jianping, bývalý pekingský právník a předseda Federace pro demokratickou Čínu v Kanadě, říká, že násilí proti čínským úředníkům je součástí širšího vzorce odporu proti stále represivnějšímu režimu v Číně. Varuje, že snaha Pekingu udržet si kontrolu pomocí síly může vytvořit nebezpečnou situaci.
Série vražd
Konflikty mezi čínskými úředníky jsou na vzestupu.
1. října zástupce velitele místní zásahové jednotky zabil starostu města Shaoyang v provincii Hunan a poté spáchal sebevraždu. Vrah byl uznávaným policistou, který získal několik ocenění.
Zatímco oficiální informace zůstávají kvůli mediálnímu embargu nařízenému Komunistickou stranou Číny nedostatečné, nezávislý čínský televizní producent Li Jun nedávno řekl deníku Epoch Times, že podle čínských internetových diskusí patřily k motivům vedoucího zásahové jednotky frustrace spojená s jeho kariérou a osobní konflikty.
Dalším známým případem je vražda vedoucí ministerstva financí provincie Hunan v jižní Číně. V polovině září se 58letá vedoucí Liou Wen-ťie poprala s jedním z podezřelých (z její vraždy) a poté spadla z balkonu ve 13. patře.
Ačkoli policie popřela jakékoli předchozí spojení mezi paní Liou a dvěma podezřelými osobami, čínská média uvedla, že podezřelí se s Liou znali pracovně. Podle policejní zprávy oba podezřelí zemřeli ve stejný den. Jeden z nich spadl z balkonu spolu s vedoucí ministerstva financí a druhý spadl „nešťastnou náhodou“, když se pokoušel z balkonu utéct.
V srpnu byl předseda místní banky v provincii Hebei ubodán ve své kanceláři bývalým zaměstnancem a místní soudce v provincii Henan byl zabit nespokojeným účastníkem sporu kvůli rozhodnutí, které soudce vynesl.
V polovině července byl zavražděn místostarosta města Xianyang v severozápadní čínské provincii Shaanxi a jeho nejbližší příbuzní. Místní policie sice o podrobnostech mlčela, ale neobvyklé 48denní zpoždění při vyhlášení pátrání po podezřelých podpořilo spekulace, že šlo o víc než jen o obyčejnou loupež, nebo že se nejednalo o obyčejné pachatele. Zhao Lanjian, bývalý čínský novinář žijící v USA, rovněž uvedl, že podle něj byl obětí místostarosta.
V čínském právním a donucovacím sektoru se v poslední době také zvýšil počet případů „whistleblowingu“ (informátorství). Řada úředníků vystoupila a otevřeně obviňuje své kolegy z korupce a zneužívání moci.
Hnací síly čínských sociálních nepokojů
Čínští pozorovatelé dávají nárůst počtu vražd do souvislosti s rostoucími sociálními nepokoji v Číně. Podle bývalého pekingského právníka Laie Jianpinga ukazuje rostoucí násilí proti úředníkům komunistické strany na hlubší systémové problémy.
„Po celá léta se obyčejní Číňané obraceli z frustrace proti sobě navzájem, ale nyní je hněv namířen proti úředníkům [komunistické strany],“ řekl Lai nedávno v rozhovoru s deníkem Epoch Times.
„Politické represe a hospodářský úpadek omezily životní podmínky lidí a mnohým nezbývá jiné východisko pro jejich stížnosti než násilná odveta proti samotnému systému, který je utlačuje,“ míní Lai.
Hospodářské potíže Číny prohlubují sociální napětí, protože zapříčiňují ztráty pracovních míst, dluhové krize a zhoršující se síť sociálního zabezpečení a přivádějí mnoho lidí na pokraj.
Chen Weijian, čínský disident žijící na Novém Zélandu a redaktor časopisu Pekingské prameny, v nedávném článku napsal, že kvůli hospodářskému poklesu se život mnoha lidí v Číně stal neudržitelným.
Dodává, že většina z nich se ocitla ve slepé uličce bez naděje v dohledu; trpí psychickými problémy a od společnosti se jim nedostává žádné podpory pro jejich blaho a pohodu. V důsledku toho se podle Chena někteří rozhodnou ukončit svůj život, zatímco jiní se uchylují k odvetným opatřením vůči společnosti.
Jedním z takových příkladů byl An Yaohong, dlouholetý státní zaměstnanec v provincii Shanxi. Jeho finanční potíže a byrokratická lhostejnost čínského režimu se pro něj ukázaly jako zničující. An, jehož dům byl zdemolován během státem řízené konfiskace majetku, viděl, jak se jeho život zmítá v chaosu poté, co nedostal žádnou kompenzaci za ztrátu domu. Nakonec se An v červnu pomstil tím, že pobodal úředníka komunistické strany, který na demolici dohlížel.
V Číně je za vlády komunismu veškerá půda ve vlastnictví státu. Když si čínští občané koupí dům, vlastní pouze budovu. V průběhu let tak miliony Číňanů přišly o své domovy v důsledku nucených demolic a nuceného stěhování vesnic, a dokonce i celých měst, když se místní vlády rozhodly získat půdu zpět pro její výnosnější využití.
„Hospodářská krize prohloubila krizi politickou,“ míní Lai. „Kdyby byly ekonomické podmínky lepší, některé sociální a politické tlaky by mohly být dočasně zamaskovány, ale s klesající ekonomikou jsou lidé zoufalí.“
Čínský disident a prodemokratický aktivista Wang Dan na svém kanálu na YouTube nedávno v čínštině uvedl, že za vlády komunistické strany je kvůli neexistenci právního státu pro běžné občany neuvěřitelně obtížné domoci se spravedlnosti a nápravy křivd. Dodává, že většinu těchto násilných činů spáchali lidé ze spodní vrstvy čínské společnosti, kteří velmi dlouho trpěli institucionalizovaným zneužíváním moci ze strany úřadů.
Wang míní, že problém v čínské společnosti je způsoben utlačovatelskou vládou komunistické strany a že podobných případů násilné odplaty může v budoucnu přibývat.
„Ve společnosti, která je řízena zákonem, se toto [násilná pomsta] nepodporuje,“ řekl Wang. „Musíme však zdůraznit, že Čína není zemí, kde vládne právo.“
Na této zprávě se podílel Ning Xing.
