Milan Kajínek

24. 10. 2024

Sněmovna dnes projednává návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2025. Podle návrhu již schváleného vládou mají plánované výdaje dosáhnout 2,327 bilionů korun a příjmy 2,086 bilionů, což znamená schodek ve výši 241 miliard korun.

Za posledních pět let, tj. mezi lety 2019 a 2023, vzrostl státní dluh České republiky téměř dvojnásobně z 1,64 bilionu korun na 3,11 bilionu, přičemž podíl dluhu na HDP vzrostl z 28,3 % na 42,3 %.

Člen Národní rozpočtové rady Petr Musil uvádí, že pokud si položíme „ruku na srdce“ a upřímně zhodnotíme situaci, dojdeme ke zjištění, že „v Česku je to bohužel trochu tak, že nikdo vlastně šetřit nechce“, řekl v rozhovoru pro CNN Prima News.

Postoj, který se k šetření zaujímá, podle Musila zní: „Šetřete, ale ne v mojí peněžence“.

Míní, že pokud má dojít ke snižování daní je třeba zeštíhlovat funkce státu, tedy zmenšovat státní aparát (úřady) a počet státních zaměstnanců.

„Nejde zároveň chtít nízké daně, aby za mě stát vše zařídil, a současně narovnávat veřejné finance,“ řekl Musil a dodal, že zmenšování státu musí předcházet debata o tom, co všechno občané od státu chtějí zajišťovat, a co si občané budou řídit sami.

„Dokud si neřekneme, co od toho státu chceme, tak se nepohneme z místa,“ míní Musil, a podle toho se má určit velikost státu a také výše daní, které běh státu financují.

Pokud by se měly zvyšovat daně, navrhuje Musil zvýšit daně z majetku.

„V rámci toho, že potřebujeme vybrat nějaký objem daní, mi přijde smysluplnější přesouvat zdanění od práce k majetku, byť chápu, že určitá skupina osob se bude cítit diskriminována. Myslím tím především ty, kteří na začátku 90. let začali pracovat a podnikat, platili vysoké daně z práce, dokázali si ušetřit a koupit majetek a teď budou zase platit vysoké daně z toho majetku,“ vysvětluje Musil.

Takzvaný konsolidační balíček nebo též „úsporný balíček“, který má přibrzdit zadlužování státu, podle Musila „rozhodně nebyl zbytečný“ a „minimálně zabránil mnohem horšímu vývoji“. 

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Spor o ministra životního prostředí vyřešen. Motoristé navrhli nového kandidáta

Po měsících pří s prezidentem Petrem Pavlem, dnes premiér Babiš představil nového kandidáta Motoristů na post ministra životního prostředí. Bude jím poslanec Igor Červený.

Ukrajinští uprchlíci mohou dále žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt, rozhodla dnes vláda

Vláda na dnešním jednání schválila nařízení, podle kterého si budou moci Ukrajinci i v letošním roce zažádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. SPD hlasovalo proti.

Rajchl vyzval k zasílání stížností na Radu ČT. Moravec jej odmítl pozvat do pořadu namísto Zůny

Jaromír Zůna a jeho náměstek se dle Ministerstva obrany odmítli zúčastnit Otázek Václava Moravce. Místo nich nabídnutého Jindřicha Rajchla měl naopak moderátor odmítnout.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Ve Francii budou setkání ve formátu Ramstein zaměřená na energetiku, uvedl Zelenskyj

Ve Francii se tento týden uskuteční jednání ve formátu Ramstein, která budou zaměřena na energetiku.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?