Výzkumy naznačují, že vláknina přidávaná do prebiotických nápojů a potravin může mít u některých lidí negativní vliv na zdraví.
Kristina Telhamiová začala pít prebiotické limonády, protože jí chutnaly a věřila, že jsou prospěšné pro její zdraví střev.
„Říkala jsem si: ‚Panejo, není to klasická limonáda, musí to být zdravější. Obsahuje prebiotika a je propagovaná jako zdravá pro střeva,‘“ řekla pro Epoch Times. „V tu chvíli mě zřejmě dostal marketing.“
Prebiotika pocházejí z vlákniny, která slouží jako potrava pro mikroorganismy žijící v našich střevech. Telhamiová nevědomky otestovala účinky tohoto produktu sama na sobě tím, že pila téměř každý den jednu prebiotickou limonádu. Nakonec si všimla, že nadýmání a další nepříjemné gastrointestinální (GI) příznaky souvisí právě s tímto novým zvykem.
Jakmile Telhamiová přestala pít tento populární nápoj, její trávení se uklidnilo. Bývalá farmaceutka, která nyní působí jako specialistka na funkční medicínu a integrativní zdravotní péči, varuje své klienty, že prebiotické limonády nejsou vhodné pro každého. Uvádí, že má mnoho nešťastných klientů, kteří se domnívali, že tímto způsobem zdravě zvyšují příjem vlákniny, a až později zjistili, že tyto nápoje mohou způsobovat nebo zhoršovat jejich GI potíže.
Prebiotické limonády typicky obsahují 2 až 9 gramů vlákniny na jednu porci, často pocházející z inulinu, rostlinné vlákniny, která bobtná a zpomaluje trávení. Vláknina má složitý vztah ke zdraví střev a obecně se považuje za bezpečnou a pro trávení prospěšnou, ovšem u některých jedinců může GI příznaky zhoršovat.
Popularita „střevních limonád“
Prebiotické limonády mají kromě nízkého obsahu „čistých sacharidů“, což znamená, že vláknina kompenzuje cukr, také nízký obsah samotného cukru, a to od 2 do 5 gramů na porci. Pro srovnání, běžná limonáda o objemu 355 ml (12 uncí) obsahuje přibližně 40 gramů cukru. Americká asociace pro zdraví srdce doporučuje denně maximálně 25 gramů cukru pro ženy a 36 gramů pro muže. Pro představu, 355 ml Coca-Coly obsahuje 39 gramů cukru, což odpovídá téměř 10 čajovým lžičkám.
Telhamiová není jediná, koho prebiotické limonády přitahují jako alternativa běžných nápojů. Americký trh s probiotickými a prebiotickými limonádami by měl do roku 2030 vzrůst o 8,2 procenta na 766,1 milionu dolarů. Tento růst je připisován spotřebitelům, kteří hledají funkční nápoje pro lepší imunitu, trávení a celkové zdraví.
Otázka skutečných přínosů těchto nápojů je však nejasná. Například Poppi – prebiotická limonáda vyrobená z inulinu, ovocné šťávy a jablečného octa s 5 gramy cukru nebo méně – řeší společnou žalobu za zavádějící tvrzení o pozitivním vlivu na zdraví střev. Přesto společnost PepsiCo, Inc. 17. března oznámila, že Poppi kupuje za 1,95 miliardy dolarů (přibližně 46 miliard korun).
„To, že je něco propagováno jako zdravé, nízkosacharidové, bez cukru nebo prebiotické, neznamená, že je to skutečně zdravé,“ uvedla Telhamiová. „Prostě to jen velmi dobře prodávají.“
Epoch Times oslovil značky Poppi a Olipop, vedoucí výrobce prebiotických limonád, s dotazy na výzkum, který za jejich výrobky stojí. Ani jedna ze společností do publikace článku neodpověděla.
Olipop na svém webu věnuje samostatnou sekci trávicímu zdraví a uvádí, že cílem jejich produktu je pomáhat zákazníkům zvýšit příjem vlákniny pomocí směsi inulinu z čekanky, vlákniny z maniokového kořene, inulinu z topinamburu, akáciové vlákniny a guarové vlákniny.
„Samozřejmě jsme mohli použít jen jeden prebiotický typ vlákniny v OLISMART, ale důvod, proč v každé směsi používáme tři, je ten, že různé druhy bakterií ve vašem střevě preferují různé potraviny. Cílem OLISMART je tedy podporovat různorodou populaci mikroorganismů pomocí těchto různých prebiotik,“ uvádí společnost.
Inulin jako aditivum
Inulin se přirozeně vyskytuje v ovoci a zelenině, jako jsou banány, chřest, kořen čekanky, pórek, cibule, pšenice a topinambury. Jako přísada do zdravých potravin, často propagovaná jako příznivá pro zdraví střev, získává stále větší popularitu. Přidává se do některých mléčných výrobků, využívá se jako náhražka cukru při pečení, a je doporučován do kávy, čaje či smoothie kvůli hladší struktuře a vyššímu obsahu vlákniny.
Jako aditivum se inulin získává rafinací různými metodami, například zahříváním, vařením, sušením nebo mletím do koncentrované formy. Prebiotické limonády a mnoho dalších potravin je obohaceno o inulin, zpravidla z kořene čekanky, který je obzvlášť bohatý na vlákninu a cenově dostupný.
Přidávání inulinu do zpracovaných potravin se podobá snahám ze 40. let 20. století, kdy se mouka a chléb začaly „obohacovat“ o vitamíny a železo, aby lidem s nedostatkem živin pomohly splnit jejich denní potřeby – zvláště pokud se jejich strava skládala převážně ze zpracovaných potravin.
Američané mají obecně velký nedostatek vlákniny. Federální vláda doporučuje zhruba 28 gramů vlákniny denně v rámci jídelníčku o energetické hodnotě 2000 kalorií. Nejnovější národní data ukázala, že Američané přijímají v průměru jen 8,1 gramů vlákniny na každých 1000 kalorií, tedy 16,2 gramů při denním příjmu 2000 kalorií.
Telhamiová je však znepokojena představou, že by se měl problém s nedostatkem vlákniny řešit právě pomocí limonád.
„Obecně doporučuji lidem, aby tyto prebiotické vlákniny a prebiotické potraviny nezískávali ze zpracovaných výrobků,“ řekla. „Navíc příliš mnoho vlákniny není zdravé. Někteří lidé to s vlákninou přehánějí. Každý vlákninu tráví jinak. Někdy může způsobovat zácpu. Je to skutečně otázka nalezení správné rovnováhy pro každého jednotlivce.“
Inulin patří mezi fruktany, typ FODMAP, což je akronym pro fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly. Jde o krátké řetězce sacharidů, které jsou v tenkém střevě špatně vstřebávány.
Někteří lidé mohou mít intoleranci fruktanů způsobenou nerovnováhou střevní mikroflóry, včetně nedostatku bakterií schopných trávit sacharidy. To vede k nadměrné fermentaci ve střevě, což může způsobovat plynatost, nadýmání, bolesti břicha a změny ve vyprazdňování, například průjem nebo zácpu.
Jedinečné reakce na vlákninu
Někteří odborníci mají obavy, že inulin přidávaný do potravin nebo užívaný jako doplněk může podporovat nejen prospěšné, ale také škodlivé mikroorganismy. Posilování příjmu inulinu proto není univerzálním řešením amerického nedostatku vlákniny.
Jedna studie publikovaná v časopise Cell Host and Microbe, která se zabývala suplementací vlákniny, zjistila, že inulin zvýšil množství zdravých bakterií Bifidobacterium – avšak při vysoké dávce 30 gramů. Současně byl spojen se zvýšeným zánětem. Tři účastníci studie museli užívání inulinu přerušit, když se jim hladiny jaterních enzymů zvýšily na nebezpečnou úroveň, což vyvolalo obavy z cholestázy – poruchy odtoku žluči z jater.
Studie zkoumala také další dva typy vlákniny – jeden z dalšího samostatného zdroje a druhý ze směsi vláknin. Všech 18 účastníků mělo na každý typ vlákniny jedinečné reakce, ačkoli celkově se rozmanitost mikrobiomu během suplementace vlákninou snížila. Přitom pestrý mikrobiom je spojován s lepším zdravím.
„Naše zjištění celkově ukazují, že přínosy vlákniny závisí na jejím typu, dávce a na samotném jedinci – jde o komplexní souhru faktorů vyplývajících z interakcí mezi vlákninou, střevním mikrobiomem a hostitelem. Tyto výsledky mají významné důsledky pro personalizovanou léčbu a intervence,“ napsali autoři.
Telhamiová uvedla, že lidé s trávicími problémy by měli prebiotické limonády – a obecně sycené nápoje, které rovněž mohou způsobovat gastrointestinální potíže – raději vynechat. Ačkoli mají nižší obsah cukru než tradiční limonády, mohou obsahovat cukr nebo další složky, které dráždí zažívání.
Nejlepší je podle ní získávat vlákninu z ovoce a zeleniny ve stravě.
„Myslím si, že je můžete občas pít? Určitě. Dát si je jednou za čas je fajn, ale nemyslím si, že by je lidé měli pít každý den a speciálně kvůli podpoře zdraví střev,“ dodala Telhamiová.
Obavy z rakoviny?
Expert na inulin Andrew Gewirtz se o prebiotických limonádách dozvěděl teprve před několika týdny na konferenci, už teď však vidí rizika přesahující pouhé zažívací potíže.
Profesor biomedicíny z Georgia State University začal zkoumat účinky inulinu na myších s přesvědčením, že vlákninové doplňky přinášejí zdravotní výhody. Pro Epoch Times uvedl, že časná studie ukázala značné přínosy zejména u myší krmených obezogenní dietou, tedy stravou napodobující fastfood – sladké nápoje, nezdravé tuky a přidané cukry.
V následné studii se však u těchto myší krmených obezogenní dietou začala rozvíjet cholestatická rakovina jater. Gewirtz sdělil, že genetické defekty byly vyloučeny. Další výzkum odhalil, že u myší s kolitidou – zánětem střev, který způsobuje bolest, průjem, křeče a krvácení z konečníku – vedlo podávání inulinu ke zhoršení příznaků.
Gewirtz navrhl několik důvodů, proč může být inulin pro některé jedince problematický:
- Celkově nezdravá strava. Myši krmené běžnou dietou neonemocněly.
- Individuální složení střevní mikroflóry. Jedinec nemusí mít vhodnou směs bakterií schopnou trávit vlákninu.
- Stav imunitního systému. Inulin může tlumit imunitu, což by bylo přínosné například u chronických zánětlivých onemocnění, ale škodlivé v případě polypů ve střevě.
„Inulin určitě využijí střevní bakterie, ale výsledky nemusí být vždy pozitivní,“ uvedl Gewirtz. „Stručně řečeno, použití prebiotických vláknin může být mocným nástrojem ke zlepšení zdraví, ale je třeba postupovat opatrně, protože může mít také negativní důsledky.“
Varovný příběh
Lowell Parker věří, že inulin vedl k tomu, že u něj vznikla rakovina tlustého střeva. Parker neměl žádnou známou rodinnou anamnézu rakoviny, jedl stravu bohatou na bio zeleninu a neměl žádné rizikové faktory, jako je obezita, kouření nebo alkohol. V 57 letech absolvoval kolonoskopii bez jakýchkoli nálezů, ale po sedmi letech při další kontrole zjistil, že se u něj objevil nádor velikosti 4–5 centimetrů.
Jedinou změnou v jeho životním stylu bylo, že začal dva roky před druhou kolonoskopií užívat jednu polévkovou lžíci inulinu do kávy.
„Myslel jsem, že dělám něco dobrého pro své tělo,“ řekl Parker Epoch Times. „Bylo mi jasné, že to působí přímo na mé tlusté střevo, protože odpoledne jsem míval hodně plynatosti. Říkal jsem si: ‚Dobře, dělá to, co má. Fermentují to bakterie, které přirozeně žijí ve střevě, což je skvělé a prospěšné.‘“
Gewirtz a další výzkumníci popsali Parkerovu situaci v kazuistice publikované v odborném časopise Gastro Hep Advances. Autoři uvedli, že ačkoli Parkerova rakovina nemusí s inulinem souviset, případ vzbuzuje dostatečné obavy, aby ospravedlnil další výzkum a varování spotřebitelům, že nejlepší je získávat vlákninu přímo z potravin a ne v rafinované formě.
Podle Gewirtze není občasné pití prebiotické limonády pravděpodobně škodlivé, ale zároveň nedoporučuje konzumovat tyto nápoje s cílem zlepšovat si zdraví.
„Netvrdím, že jsou nebezpečné, ale nejsem přesvědčený a klidný ohledně jejich neškodnosti,“ uvedl Gewirtz. „Myslím, že pokud je pijete, stáváte se v podstatě součástí experimentu.“
–ete–
