V případu obvinění ze sexuálního zneužívání římskokatolickým knězem, jehož vyšetřování policie třikrát odložila a v němž podle státního zastupitelství uběhla promlčecí lhůta, zrušil Ústavní soud (ÚS) rozhodnutí soudů nižších instancí, u nichž se žena domáhala náhrady škody za újmu způsobenou oním trojnásobným odložením.
Policie prohlašovala, že jednání podezřelého „nenaplnilo skutkovou podstatu znásilnění“ a podle právního zástupce žalující ženy vyšetřování případu ztěžovala skutečnost, že se „řada církevních představitelů v otázce spolupráce s policií odvolává na mlčenlivost, respektive na zpovědní tajemství“, sdělil deníku Epoch Times advokát Daniel Bartoň.
Jednání kněze podle státního zastupitelství však „naplňovalo znaky trestného činu sexuálního nátlaku“, nicméně zastupitelství prohlásilo, že pětiletá promlčecí doba stanovená u trestného činu sexuálního nátlaku již uplynula. Více o případu naleznete zde.
V prosinci 2024 dal ženě za pravdu Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který dospěl k závěru, že české orgány „při výkladu trestněprávních norem řádně nezohlednily stěžovatelčinu zranitelnost, psychický stav, průběh vztahu s knězem a její závislost na něm“, uvádí ÚS ve svém nálezu, za což ESLP ženě přiznal nárok na nemajetkovou újmu ve výši 25 000 eur (cca 611 tisíc korun).
V červnu 2025 podala žena Ústavnímu soudu návrh na obnovu řízení, o němž nebylo doposud rozhodnuto. Nyní se po státu domáhá odškodnění za újmu způsobenou trojnásobným odložením trestní věci, týkající se jejího zneužívání.
Ústavní soud rozhodl, že žena má stále právo se odškodnění domáhat, protože „subjektivní lhůta k uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené porušením práva na účinné vyšetřování ještě stěžovatelce nezačala běžet, a tudíž žaloba nemůže být v dalším řízení před obecnými soudy zamítnuta z tohoto důvodu“.
Kauza se tedy znovu vrací před Obvodní soud pro Prahu 2, pro který je nález Ústavního soudu
závazný.
„V dalším řízení bude na nalézacím soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl s přihlédnutím
k závěrům vyjádřeným v tomto nálezu,“ dodává ÚS. „Budou-li soudy v tomto či jiném řízení rozhodovat o přiměřeném zadostiučinění za porušení práva stěžovatelky na účinné vyšetřování, zohlední, že již stěžovatelce byla poskytnuta částečná náhrada ze strany ESLP. Samotná skutečnost, že ESLP již stěžovatelce přiznal náhradu nemajetkové újmy za porušení práva na účinné vyšetřování, však neznamená, že je nárok uplatněný v civilním řízení nepřípustný.“
