Výzkum poukazuje na význam draslíku v kombinaci s protizánětlivými a antimikrobiálními účinky kokosové vody pro zlepšení zdraví střev.
Zvládání ulcerózní kolitidy obvykle znamená pohyb v nejistotě – střídání vzplanutí onemocnění, individuální potravinové spouštěče a náročná dietní omezení. Nové poznatky však naznačují, že jednoduchý krok – pití zhruba 240 ml kokosové vody dvakrát denně – může některým pacientům pomoci dosáhnout remise.
„Ještě donedávna i gastroenterologové pacientům říkali, že strava nehraje roli,“ uvedla pro Epoch Times Ashley Oswaldová, nutriční terapeutka zaměřená na funkční výživu a majitelka Oswald Digestive Clinic. „Teď jsme ale skutečně v bodě zlomu – už to tak často neříkají, a to je skvělé.“
Ulcerózní kolitida, která postihuje odhadem jeden milion Američanů, způsobuje otok, podráždění a tvorbu vředů v tlustém střevě. Patří mezi dvě hlavní formy idiopatických střevních zánětů (IBD). Tou druhou je Crohnova choroba, jež vyvolává podobné potíže v různých částech trávicího traktu.
Ačkoli je ulcerózní kolitida často považována za nevyléčitelné autoimunitní onemocnění se silnou genetickou složkou, její průběh může být ovlivněn stravou – zejména vyřazením dlouhého seznamu složek typických pro průmyslově zpracované potraviny a přechodem na stravování ve stylu středomořské diety.
Ke skupině potravin, které mohou zmírňovat příznaky a zánět, lze nyní zařadit i kokosovou vodu.
Proč by kokosová voda mohla fungovat
Výzkum publikovaný loni v odborném časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology zjistil, že více než polovina pacientů s ulcerózní kolitidou, kteří pili kokosovou vodu dvakrát denně, dosáhla remise během osmi týdnů – což je téměř dvojnásobek oproti skupině, která dostávala placebo.
Účinnost kokosové vody pravděpodobně vyplývá z několika souběžných mechanismů.
Protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti kokosové vody mohou zklidňovat podráždění střevní sliznice. Autoři studie uvedli, že u pacientů, kteří kokosovou vodu pili, došlo ke zlepšení patrnému při endoskopických vyšetřeních, v hodnotách zánětlivých markerů i ve složení střevního mikrobiomu.
Nápoj se zároveň zdá být schopen přetvářet střevní mikrobiom – zvyšovat zastoupení prospěšných mikroorganismů a potlačovat ty škodlivé.
„Víme, že strava dokáže změnit mikrobiom už během dvou až tří dnů od úpravy jídelníčku,“ uvedla Oswaldová. „Vědomí, že kokosová voda může ovlivňovat onemocnění, dává lidem, kteří s těmito potížemi bojují, dobrý důvod zkusit přejít na skutečné, minimálně zpracované potraviny. A kokosová voda může být součástí takového výživového plánu.“
Účastníci studie, kteří pili kokosovou vodu, zaznamenali ke konci osmého týdne také výrazný nárůst příjmu makroživin – bílkovin, tuků a sacharidů – stejně jako draslíku a vlákniny.
Podle Oswaldové by kokosová voda mohla být přínosná i pro lidi, kteří se potýkají s průjmy, zánětlivými onemocněními nebo dysbiózou, tedy narušenou rovnováhou střevního mikrobiomu.
Síla draslíku
Kokosová voda je bohatým zdrojem draslíku – jeden šálek obsahuje zhruba tolik draslíku jako středně velký banán. Tento esenciální minerál bývá u lidí s ulcerózní kolitidou často nedostatečný, a to v důsledku průjmů, některých léků a zánětu tlustého střeva, který zpomaluje vstřebávání minerálů a tekutin. Jeho doplnění tak může být jednou ze strategií zvládání onemocnění.
„Pokud mají pacienti opakované průjmy, zvracejí nebo užívají kortikosteroidy, může doplnění ztraceného draslíku přinést významný přínos,“ uvedla Oswaldová.
Dehydratace je dalším rizikem, na které by si lidé s ulcerózní kolitidou měli dávat pozor, zejména v období vzplanutí onemocnění. Léky, jako jsou kortikosteroidy a některá imunosupresiva, mohou zvyšovat močení a tím ovlivňovat tělesné tekutiny. Ke ztrátám tekutin a elektrolytů může přispívat také krevní ztráta při krvavých stolicích.
Studie provedená u žen ve Spojených státech zjistila, že ty, které měly dostatečný příjem draslíku ve stravě, měly nižší pravděpodobnost rozvoje idiopatických střevních zánětů. Následné laboratorní experimenty ukázaly, že draslík dokáže zvyšovat podíl imunitních buněk s tlumivým účinkem a zároveň snižovat aktivitu buněk podporujících zánět – a to i v situacích, kdy je imunitní systém již aktivně zanícený. Nerovnováha nebo poruchy imunitních buněk mohou přispívat k rozvoji autoimunitních onemocnění.
Autoři studie z roku 2024 publikované v Clinical Gastroenterology and Hepatology uvedli, že jejich výsledky odpovídají závěrům randomizované klinické studie, která zkoumala účinky transplantace střevního mikrobiomu v kombinaci s protizánětlivou stravou u pacientů s lehkou až středně těžkou formou ulcerózní kolitidy.
V případě kokosové vody je však podle autorů terapie podstatně mírnější. Transplantace střevního mikrobiomu – při níž je stolice zdravého dárce přenesena do trávicího traktu pacienta pomocí kolonoskopie, kapslí nebo klystýru – zatím není pro pacienty s IBD dostupná mimo výzkumné studie.
Pro pacienty s ulcerózní kolitidou i další osoby se zánětlivými onemocněními představuje kokosová voda to, co Oswaldová označuje za „experiment, který stojí za vyzkoušení“ – dostupný a nízkorizikový doplněk širšího výživového plánu, jenž bere v potaz vliv stravy na průběh onemocnění.
„Pro lidi, kteří s těmito nemocemi zápasí, má skutečně smysl přejít na skutečné, minimálně zpracované potraviny – a kokosová voda může být jednou ze součástí takového výživového plánu,“ dodala.
–ete–
