Není potřeba odebírat vzorky stolice ani krev.
Nová studie publikovaná v časopise Cell Metabolism ukázala, že chemické látky uvolňované střevními mikroorganismy lze zachytit z dechu a využít k určení, jaké bakterie žijí ve střevech dítěte. Když vědci testovali děti s astmatem, zjistili, že analýza dechu dokáže předpovědět přítomnost bakterie Eubacterium siraeum, která je s tímto respiračním onemocněním spojována.
„Data jsou velmi slibná a vzrušující, zejména pokud by mohla vést ke zlepšení péče o pacienty s běžnými dětskými onemocněními, jako je astma,“ uvedla pro Epoch Times MUDr. Pradnya Mitrooová, certifikovaná gastroenteroložka a prezidentka a výkonná ředitelka centra Fresno Digestive Health, která se studie neúčastnila.
Jak test funguje
Tým z Washington University School of Medicine v St. Louis a Dětské nemocnice ve Filadelfii analyzoval vzorky dechu a stolice u 27 zdravých dětí ve věku 6 až 12 let. Zjistil, že těkavé organické látky (chemické sloučeniny vznikající při trávení potravy střevními mikroby) přecházejí ze střeva do krevního oběhu a následně jsou vydechovány.
Látky zachycené v dechu odpovídaly těm, které produkovaly mikroorganismy nalezené ve stolici dětí.
Podobné výsledky přinesly i pokusy na zvířatech. Když byly střevní bakterie transplantovány do laboratorních myší bez vlastní mikrobioty, složení jejich dechu přesně odráželo přítomnost těchto bakterií.
Při porovnání vzorků od dětí s astmatem a zdravých dětí vědci zjistili, že u dětí s astmatem byla bakterie Eubacterium siraeum zastoupena ve vyšším množství. Dechový test dokázal její přítomnost úspěšně předpovědět. To by mohlo umožnit včasné zachycení změn ve střevní mikrobiotě (souboru mikroorganismů žijících ve střevě), které mohou zhoršovat příznaky astmatu.
Poruchy střevní mikrobioty byly v minulosti spojovány s řadou trávicích onemocnění, včetně syndromu dráždivého tračníku a idiopatických střevních zánětů (např. Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy), sdělila Epoch Times MUDr. Sherin Danielová, vedoucí dětské gastroenterologie v nemocnici Northwell Health Staten Island University Hospital, která se studie rovněž neúčastnila.
„Diagnostika u dětí bývá náročná, protože často nedokážou své potíže přesně popsat,“ vysvětlila. „Pokud by byla tato technologie ověřena pro klinické použití, mohla by nám umožnit získat cenné informace s výrazně menší zátěží pro pacienty i jejich rodiny.“
Klinické využití
„Rychlé zhodnocení stavu střevní mikrobioty by mohlo významně zlepšit klinickou péči, zejména u malých dětí,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie, MUDr. Andrew L. Kau, docent na Washington University School of Medicine.
„Včasné odhalení změn by mohlo vést k rychlým zásahům u stavů, jako jsou alergie nebo závažné bakteriální infekce u předčasně narozených dětí,“ doplnil a zdůraznil, že studie „pokládá základy“ pro vývoj tohoto typu diagnostického nástroje.
Takové dechové testy by mohly být užitečné například při odhalování poruch mikrobioty u předčasně narozených novorozenců a umožnit zachytit infekci ještě před rozvojem příznaků.
„Analýza dechu představuje slibnou, neinvazivní metodu, jak nahlédnout do stavu střevní mikrobioty, a může zásadně změnit způsob, jak v medicíně diagnostikujeme onemocnění,“ uvedl v prohlášení první autor studie Ariel J. Hernandez-Leyva, student medicíny a doktorského studia na Washington University School of Medicine.
Podle něj by výsledky mohly vést k vývoji jednoduchého zařízení, které by dokázalo odhalit potíže se střevním zdravím pouhým vydechnutím – podobně jako dřívější dechové testy vyvinuté stejným týmem pro detekci covid-19 během méně než jedné minuty.
Výhody dechového testování
Gastroenterologové, kteří se studie neúčastnili, upozorňují, že tento přístup řeší reálné překážky v péči o dětské pacienty.
Ve srovnání s běžnými diagnostickými postupy – jako je podrobná anamnéza, fyzikální vyšetření nebo laboratorní testy – je dechový test rychlý, bezbolestný a výrazně přívětivější pro děti, uvedla Mitrooová. Za hlavní výhodu považuje možnost opakovaného použití.
„Stav střev by bylo možné snadno sledovat v čase tím, že budeme měřit tyto látky v dechu, místo abychom rodiny žádali o opakované odběry stolice nebo podstupování různých vyšetření,“ uvedla.
Rodiče podle ní nepotřebují složité testy, aby poznali, že něco není v pořádku. Dlouhodobé bolesti břicha, změny ve vyprazdňování, krev ve stolici, zpomalený růst nebo obtíže, které dítě budí v noci, by měly vést k lékařskému vyšetření.
MUDr. Jason Korenblit, gastroenterolog a odborník na trávicí zdraví ze společnosti JustAnswer, který se studie rovněž neúčastnil, uvedl pro Epoch Times, že vydechnout do přístroje je „mnohem méně stresující“ než odběry krve, sběr stolice nebo invazivní vyšetření, jako je endoskopie (vyšetření pomocí optické sondy).
„To je velmi důležité zejména pro děti, úzkostné pacienty a rodiny, které se snaží skloubit školu a práci,“ podotkl.
„Pokud je cílem sledovat změny v čase – například po užívání antibiotik, změně stravy, při nových příznacích nebo během léčby – pacienti budou pravděpodobně ochotnější opakovaně absolvovat rychlý dechový test než používat opakované sady na odběr stolice,“ dodal Korenblit.
Mitrooová uvedla, že neinvazivní a rychlá metoda hodnocení mikrobiální aktivity by mohla posunout péči o střevní zdraví „z roviny teorie do každodenní praxe – zejména u dětí“. Zároveň však zdůraznila, že takový test by neměl nahrazovat klinický úsudek lékaře.
„Je však třeba zdůraznit, že se jedná o raný výzkum,“ upozornila. „Potřebujeme rozsáhlejší studie a důkazy, že využití těchto signálů skutečně vede ke zlepšení zdravotních výsledků pacientů.“
Ačkoli technologie působí slibně, odborníci připomínají, že je stále v počáteční fázi vývoje. Úvodní studie zahrnovala pouze 27 dětí a k potvrzení přístupu i k prokázání, že zásahy na základě výsledků dechového testu skutečně zlepšují zdravotní stav pacientů, budou zapotřebí rozsáhlejší klinické studie.
Než se tato metoda stane součástí běžné praxe, bude podle Danielové nutné provést větší studie a klinickou validaci.
„Potenciální dopad na způsob, jakým hodnotíme a sledujeme děti s gastrointestinálními a imunitně podmíněnými onemocněními, je však velmi významný a slibný,“ uzavřela.
–ete–
