Seminář Mezinárodního bioetického výboru (IBC) při OSN otevřel problematiku a výzvy takzvaného náhradního mateřství, které se v některých zemích rozvinulo jako lukrativní, ale také kritizované odvětví „obchodu s dětmi rozenými na objednávku“. Vystoupili na něm odborníci z oblasti filozofie, psychologie a medicíny, aby prezentovali výsledky výzkumů a zkušenosti z praxe.
Náhradní mateřství znamená, že žena odnosí dítě pro někoho jiného. Proces oplodnění může mít různé podoby, ale nejčastěji se jedná o cizí vajíčko, které je oplodněno spermií a vloženo do dělohy ženy, která dítě za finanční odměnu odnosí a po porodu jej předá „objednatelům“.
Tato praxe má celou řadu úskalí jako poporodní odloučení dítěte od matky, která ho odnosila a porodila, z toho plynoucí traumata a zdravotní obtíže, deformování příbuzenského stromu či narození dítěte jiného pohlaví (než je objednáno) nebo nemocného dítěte. Často se v praxi diskutuje o tom, že tyto problémy ovlivňuje i to, že náhradní matka se na dítě dívá jako na produkt obchodu, nikoliv jako na dar či požehnání.
Poznatky expertů

Ilaria Malagrinóová, odborná asistentka morální filozofie a bioetiky na Univerzitě v Messině a hostující profesorka na Univerzitě v Navaře, se specializuje na vztah mezi matkou a plodem. Její přednáška hovořila o antropologických a etických hlediscích vztahů, které váží jednotlivce k jejich rodičům a předkům a zásadním způsobem formují rozvoj osobních schopností a identity dítěte.
Žádné mateřství podle Malagrinóové není pouze fyziologickým procesem bez dalekosáhlých důsledků pro matku i dítě a k tomu podle ní musí být přihlíženo i při hodnocení dopadů náhradního mateřství.
Další přednášející byla psycholožka a psychoterapeutka Anne Schaub-Thomasová, jež se v rámci své téměř třicetileté praxe specializuje na oblast prenatálních vzpomínek, porodních traumat a traumat z raného dětství.
V přednášce psychoterapeutka Schaub-Thomasová uvedla, že po porodu a oddělení dítěte od matky mezi nimi přetrvává fyzické i psychické pouto, které je ovlivňuje.
Podle Travanové má okamžité oddělení dítěte po porodu od matky vážné dopady na jeho zdraví a imunitu.
Podle neonatoložky a pediatričky Laury Travanové je třeba brát zřetel na to, co se děje mezi dítětem a matkou, když dítě vyrůstá v děloze, a co se děje ve spojitosti s porodem. Tyto události podle jejího výzkumu ovlivňují krátkodobé i dlouhodobé zdraví matky i dítěte.
Podle Travanové má okamžité oddělení dítěte po porodu od matky vážné dopady např. i na imunitu a komplikuje poporodní rekonvalescenci u náhradních matek. Pokud musí k náhradnímu mateřství dojít, navrhuje alespoň osm týdnů vzájemného těsného poporodního styku náhradní matky s dítětem. Problém podle ní je, že někteří psychologové namítají, že to ještě více prohloubí pouto mezi matkou a dítětem, čímž se prohloubí i následné trauma po jejich oddělení.
Podle výzkumu centra je náhradní těhotenství častěji vysoce rizikové bez ohledu na věk nebo historii těhotenství, má vyšší míru císařských řezů, předčasných porodů, poporodních depresí a trvalých zdravotních problémů.
V návaznosti na to vystoupila výzkumnice, perinatální sestra a současná ředitelka Centra pro bioetiku a kulturu Kallie Fellová. Podle výzkumu centra je náhradní těhotenství častěji vysoce rizikové bez ohledu na věk nebo historii těhotenství, má vyšší míru císařských řezů, předčasných porodů, poporodních depresí a trvalých zdravotních problémů. Výzkum podle ní potvrzuje významné rozdíly pozorované na zdraví mezi náhradními a běžnými těhotenstvími.
Zpráva OSN z roku 2025
Akce bioetického výboru, který působí v rámci OSN, volně navazovala na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro násilí na ženách Reem Alsalemové z října loňského roku, která pojednává o etických úskalích náhradního mateřství.
Alsalemová při sestavování zprávy obdržela kolem 120 příspěvků od různých zúčastněných stran, od agentur zprostředkujících náhradní mateřství až po lékařské experty, rodiče či náhradní matky. Uskutečnila také přes 70 online rozhovorů.
Zvláštní zpravodajka v dokumentu mimo jiné doporučuje, aby členské státy a další příslušné subjekty „podnikly kroky k vymýcení náhradního mateřství ve všech jeho formách“.
Zvláštní zpravodajka v dokumentu mimo jiné doporučuje, aby členské státy a další příslušné subjekty „podnikly kroky k vymýcení náhradního mateřství ve všech jeho formách. Do doby jeho zrušení musí státy jednat, aby zabránily dalším škodám a posílily ochranu práv žen a dětí zapojených do náhradního mateřství“.
Casablanská deklarace za univerzální zrušení náhradního mateřství, sdružení světových odborníků kritických k náhradnímu mateřství, přivítala zprávu Alsalemové a označila ji za „historický průlom v boji proti náhradnímu mateřství“.
