Patnáctiletá švédská studie zjistila, že maso může chránit nositele genu APOE4 před Alzheimerovou chorobou – pokud se ovšem vyhýbají průmyslově zpracovaným masným výrobkům.
Vyšší konzumace masa může pomoci chránit paměť u starších dospělých, kteří jsou nositeli běžného genu zvyšujícího riziko Alzheimerovy choroby, uvádí nová dlouhodobá studie ze Švédska.
Mezi nositeli genu APOE4, který zvyšuje náchylnost k rozvoji Alzheimerovy choroby, vykazovali ti, kteří do svého týdenního jídelníčku zařazovali nejvíce masa, pomalejší pokles paměti a myšlení ve srovnání s lidmi s nejnižší konzumací.
„Lidé, kteří jedli celkově více masa, vykazovali výrazně pomalejší kognitivní úpadek a nižší riziko demence, ale pouze v případě, že byli nositeli genových variant APOE 3/4 nebo 4/4,“ uvedl v tiskovém prohlášení hlavní autor studie Jakob Norgren, výzkumný pracovník z Institutu Karolinska.
Studie publikovaná v časopise JAMA Network Open sledovala více než 2 000 dospělých starších 60 let. Výsledky naznačují, že obecná výživová doporučení pro zdraví mozku by měla být mnohem více přizpůsobena genetickému profilu konkrétního člověka.
Gen APOE4 představuje nejsilnější genetický rizikový faktor pro vznik Alzheimerovy choroby, ačkoliv jeho přítomnost automaticky neznamená, že se u člověka toto onemocnění rozvine. Lidé mohou zdědit jednu nebo dvě kopie – ty se často označují jako 3/4 nebo 4/4.
Přibližně každý čtvrtý Američan je nositelem alespoň jedné kopie genu APOE4, zatímco tento gen mají zhruba dvě třetiny lidí s Alzheimerovou chorobou.
Jádro pudla
Vědci účastníky rozdělili do pěti skupin podle množství zkonzumovaného masa s přihlédnutím k celkovému příjmu kalorií. Lidé v nejvyšší skupině konzumovali asi 870 gramů týdně – zhruba 1,5 porce denně – zatímco ti v nejnižší skupině jedli méně než polovinu tohoto množství.
U lidí s genem APOE4, kteří jedli masa nejméně, bylo riziko demence více než dvojnásobné oproti lidem bez tohoto genu. U největších konzumentů masa se však tato riziková propast zmenšila natolik, že již nebyla statisticky významná – a to jak pro demenci, tak pro celkový kognitivní úpadek.
Zjištění naznačují, že univerzální dietní rady nefungují pro každého. Pro některé nositele APOE4 nemusí být velmi nízká konzumace masa pro zdraví mozku optimální.
„Naše výsledky naznačují, že konvenční dietní doporučení mohou být pro geneticky definovanou podskupinu populace nepříznivá,“ konstatoval Norgren.
Ukázalo se však, že není maso jako maso. Strava s vysokým obsahem zpracovaných masných výrobků – jako je slanina, uzeniny a lahůdky – byla spojena s vyšším rizikem demence bez ohledu na genetické pozadí. Zdánlivý přínos u nositelů APOE4 vědci spojili pouze s konzumací nezpracovaného masa, tedy čerstvého červeného masa a drůbeže.
Vědci také zaznamenali nižší celkovou úmrtnost u nositelů APOE4, v jejichž jídelníčku převažovalo nezpracované maso.
Všichni účastníci byli na začátku studie bez příznaků demence. Patnáctiletý výzkum čerpal z dat Švédské národní studie o stárnutí a péči – Kungsholmen (SNAC-K). Účastníci vyplňovali podrobné dotazníky o frekvenci konzumace potravin a vědci v průběhu času sledovali změny jejich kognitivních funkcí spolu s novými diagnózami demence.
Souvislost s APOE4
U lidí s genem APOE4 hraje strava pravděpodobně zásadní roli proto, že tento gen pomáhá řídit, jak tělo nakládá s tuky a některými živinami, včetně vitaminu B12.
Vitamin B12 je nezbytný pro nervové funkce a nachází se především v živočišných produktech, zejména v mase, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Předchozí studie ukázaly, že nositelé APOE4 s nízkou hladinou B12 jsou náchylnější ke kognitivnímu úpadku a horšímu zdraví mozku.
V nové studii vykazovali nositelé APOE4, kteří jedli více masa, vyšší hladinu B12 v krvi než ti s nižší konzumací. Studie také naznačila, že nositelé APOE4 jsou schopni lépe vstřebávat vitamin B12 z masa ve srovnání s lidmi s jinými variantami APOE.
V širším smyslu APOE pomáhá transportovat cholesterol a další tuky krevním řečištěm do mozku, kde slouží jako palivo a stavební kameny pro mozkové buňky. Varianta APOE4 se spojuje s méně efektivním nakládáním s těmito tuky a s vyšším rizikem změn v mozku souvisejících s Alzheimerovou chorobou.
„APOE4 je evolučně nejstarší variantou genu APOE a mohl vzniknout v době, kdy naši předkové konzumovali stravu s větším podílem živočišných složek,“ vysvětlil Norgren. Tato historie by podle něj a jeho kolegů mohla vysvětlovat, proč nositelé tohoto genu lépe reagují na stravu zahrnující více živočišných potravin.
Strava pro lidi bez genu APOE4
U lidí, kteří nejsou nositeli APOE4, výzkum naznačuje, že pro zdraví mozku je více chránící vyvážená strava. „Řekl bych, že nejlepší je strava založená na rostlinné bázi s občasnou konzumací ryb,“ uvedl v dřívějším rozhovoru pro Epoch Times Dr. Murali Doraiswamy, psychiatr z Dukeovy univerzity, který se specializuje na stárnutí mozku.
Bylo zjištěno, že jídelníčky založené na zelenině, celozrnných obilovinách, luštěninách a nízkotučných mléčných výrobcích – jako jsou diety DASH a MIND – snižují krevní tlak a podporují zdravější cévy, což následně prospívá zdraví mozku.
Nová studie byla pozorovací. K určení, zda tyto účinky přímo vyvolává strava, budou zapotřebí klinické testy.
Výsledky přesto naznačují, že riziko Alzheimerovy choroby může ovlivnit jednoduchá volba potravin.
„Pro lidi, kteří vědí, že jsou nositeli APOE4, nabízejí tato zjištění naději,“ dodal Norgren. „Riziko lze upravit prostřednictvím životního stylu.“
–ete–
