Více než šest hodin času stráveného u obrazovky denně bylo spojeno s měřitelnými riziky pro zdraví srdce.
Trávit hodiny u obrazovek mimo pracovní či školní povinnosti může podle nového výzkumu způsobovat víc než jen únavu očí. Tento zlozvyk může v tichosti zvyšovat krevní tlak a přidávat nechtěné kilogramy.
Výzkum představený na výročním vědeckém zasedání American College of Cardiology rozšiřuje důkazy o tom, že digitální návyky mohou být dosud nerozpoznaným viníkem kardiovaskulárních rizik. Podle autorů studie by se lékaři měli začít ptát na čas strávený u obrazovky stejně samozřejmě, jako se ptají na jídelníček nebo pohybovou aktivitu.
Více než 6 hodin zvyšuje srdeční riziko
Studie sledovala 382 dospělých s průměrným věkem kolem 35 let v městských oblastech Pákistánu – tedy v prostředí, kde se digitální technologie rychle rozšiřují ruku v ruce s vysokou mírou předčasných srdečních onemocnění. Vědci porovnávali osoby, které trávily u obrazovek ve volném čase více než šest hodin denně, s těmi, kteří je využívali méně.
U intenzivních uživatelů byl naměřen v průměru o 18 mmHg vyšší systolický krevní tlak. Zároveň vykazovali o více než 28 mg/dL vyšší hladinu LDL („zlého“) cholesterolu a téměř o čtyři mg/dL nižší hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu. Tito lidé měli rovněž větší obvod pasu a vyšší poměr pasu k výšce.
Pokud jsou tyto rozdíly v krevním tlaku a cholesterolu dlouhodobé, lze je považovat za klinicky významné, uvedl pro Epoch Times dr. Ian Gilchrist, intervenční kardiolog z Northwell Health Plainview Hospital v New Yorku, který se na studii nepodílel.
Důležité je, že tyto souvislosti přetrvávaly i po zohlednění dalších faktorů, jako jsou fyzická aktivita, věk či pohlaví. To naznačuje, že čas u obrazovky může představovat nezávislé riziko.
Mechanismy tohoto jevu nejsou plně objasněny. Dr. Elizabeth Klodasová, kardioložka a zakladatelka společnosti Step One Foods, však pro Epoch Times poznamenala, že některé účinky mohou souviset s nadměrnou stimulací nervového systému při hraní her nebo sledování sociálních sítí. „Hraje v tom obrovskou roli emocionální složka,“ dodala. „Videohry mohou prudce zvýšit hladinu adrenalinu, což následně zvyšuje krevní tlak i stres.“
Stresové hormony mohou podle Klodasové také vést k tomu, že lidé méně dbají na kvalitu stravy. Tento aspekt sice současná studie přímo neměřila, ale budoucí výzkum by se na něj měl zaměřit.
Vzhledem k tomu, že studie pouze pozorovala souvislosti a spoléhala na vlastní hlášení účastníků, nemůže přímo dokázat, že digitální zařízení tyto problémy způsobují.
Zatím není jasné, zda se digitální návyky stanou oficiálním rizikovým faktorem pro hodnocení kardiovaskulárního zdraví, sdělil deníku Epoch Times dr. Barry R. Davis, emeritní profesor biostatistiky z University of Texas. „Ale ptát se na ně v rámci anamnézy životního stylu by rozhodně dávalo smysl.“
Obrazovky a nečinnost jako kumulativní problém
Studie také zjistila, že kombinace nadměrného používání technologií a nízké fyzické aktivity zdravotní rizika ještě umocňuje. Lidé, kteří trávili hodně času u digitálních zařízení a zároveň se málo hýbali, vykazovali vyšší krevní tlak i index tělesné hmotnosti (BMI) než ti, u nichž se vyskytoval pouze jeden z těchto faktorů.
Podle Klodasové se výzkum dosud příliš málo zaměřoval na to, kolik času lidé skutečně prosedí. „Když mluvíme o cvičení, sledujeme, co lidé dělají navíc,“ poznamenala. „Vlastně ale nesledujeme to negativní – kolik času tráví aktivním sezením. Otázky na hodiny u her nebo obrazovek do toho mohou vnést důležité světlo.“
Výzkumníci rovněž zaznamenali, že více než čtvrtina intenzivních uživatelů obrazovek uváděla kouření nebo vapování, zatímco u osob s nižší expozicí to bylo pouze 12 procent. To naznačuje, že čas u obrazovky může být signálem pro celou skupinu nezdravých návyků.
Co říkají lékaři
Hlavní autor studie, kardiolog dr. Zain Islam, vysvětlil, že zjištění směřují k novému přístupu v lékařském poradenství.
„Tradičně se poradenství v oblasti životního stylu soustředí na podporu cvičení,“ uvedl v tiskovém prohlášení. „Naše výsledky však naznačují, že omezení času u obrazovek by mohlo být dalším nezávislým cílem intervence.“ To by mělo zahrnovat nejen pohyb, ale také řešení vzorců digitálního chování a stanovení pevných limitů pro technologie.
Dr. Islam pro Epoch Times dodal, že ačkoliv byla studie provedena v Pákistánu, vzorce chování – tedy digitální závislost a sedavý životní styl – jsou celosvětové.
„Zjištění jsou pravděpodobně aplikovatelná i pro jiné regiony,“ poznamenal. Vzhledem k unikátním genetickým a environmentálním faktorům jihoasijské populace však zdůraznil, že před univerzálním zobecněním je nutné provést další ověření u rozmanitých skupin.
Klodasová souhlasí, že obrazovky si v ordinacích zaslouží více pozornosti. Onemocnění srdce a jejich hlavní příčiny – vysoký cholesterol, tlak, obezita a cukrovka – do značné míry souvisejí s životním stylem. „Ano, hraje v tom roli i genetika. Ale životní styl má obrovský dopad a my se na něj často dostatečně neptáme – jen předepisujeme léky.“
Všechny tyto faktory jsou vzájemně propojeny, zdůraznila Klodasová. „Nebyli jsme stvořeni pro videohry. Byli jsme stvořeni pro skutečný život. K tomu, abychom byli venku, a ne abychom seděli přilepení k obrazovce.“
Vědci nyní doporučují rozsáhlejší studie s přesnějším sledováním digitálních návyků, které by potvrdily, zda omezení času u obrazovky může skutečně vést ke zlepšení zdravotního stavu.
Klíčovým poselstvím podle dr. Islama zůstává, že nadměrný čas u obrazovky je ovlivnitelným kardiovaskulárním rizikovým faktorem – dokonce i u mladých dospělých. Jeho omezování by proto mělo být součástí preventivní péče o srdce stejně jako pravidelný pohyb.
Trávíte u obrazovek přes šest hodin denně? Nová studie varuje, že digitální návyky mohou tichou cestou ničit vaše srdce i tlak.
–ete–
