Podle nejnovějších údajů (pdf) trpí nespavostí téměř třetina Američanů a přibližně třetina z nich si tento stav léčí sama. Nový vědecký výzkum zjistil, že cena, kterou platí za dobrý spánek, může být až příliš vysoká.
Léky na spaní jsou spojeny s 80% zvýšením rizika demence
Během průzkumu, který sledoval přibližně 3 000 starších dospělých bělochů a černochů bez demence po dobu průměrně devíti let, se zjistilo, že u bělošských účastníků, kteří často užívali léky na spaní, bylo riziko vzniku demence o 79 % vyšší než u těch, kteří je užívali zřídka.
Během studie se u 20 % účastníků projevila demence a vědci navíc zjistili, že běloši užívají léky na spaní trojnásobně častěji než černoši. Běloši také mnohem častěji užívali léky na spaní, jako jsou benzodiazepiny, trazodon a „léky Z“, mezi které patří zopiklon, eszopiklon, zaleplon a zolpidem (Ambien).
„Již delší dobu víme, že některé léky na spaní, jako jsou benzodiazepiny, jsou spojeny se zvýšeným rizikem demence,“ řekl deníku The Epoch Times Percy Griffin, držitel doktorátu z molekulární buněčné biologie, který je ředitelem vědeckého oddělení Alzheimerovy asociace.
„Bylo zjištěno, že benzodiazepiny účinkují jako anticholinergikum, které zvyšuje riziko demence,“ řekl. Anticholinergika jsou špatná pro spánek i funkci mozku.
„Signalizace acetylcholinu je u lidí s Alzheimerovou chorobou už nyní nedostatečná a další blokování těchto receptorů způsobuje u pacientů, které mám, delirium a může rovněž zvýšit riziko demence,“ uvedl Dr. Alex Dimitriu, který je držitelem dvojí atestace v oboru psychiatrie a spánkové medicíny a je zakladatelem Menlo Park Psychiatry & Sleep Medicine.
„Pro všechny ostatní je krátkodobé užívání přípustné, ale je lepší se mu vyhnout,“ radí Dr. Dimitriu a dodává: „Anticholinergní léky mohou pozměnit architekturu spánku a snížit REM spánek.“
Z výzkumů vyplývá, že pacienti s demencí, kterým byly předepsány vyšší dávky zetkových léků, byli také častěji hospitalizováni, častěji navštěvovali svého ošetřujícího lékaře a byly jim častěji předepisovány antipsychotika, antidepresiva a dokonce i antibiotika.
Mezi účastníky černé pleti, kteří užívají léky na spaní v podstatně menší míře, byla u častých uživatelů podobná pravděpodobnost vzniku demence jako u těch, kteří léky neužívali nebo užívali jen zřídka.
Podle vedoucího autora výzkumu Yue Lenga, který získal doktorát z epidemiologie a působí na Kalifornské univerzitě v San Fransiscu na katedře psychiatrie a behaviorálních věd a na Weillově institutu pro neurovědy, mohou být tyto rozdíly způsobeny socioekonomickým statusem.
„Černošští účastníci, kteří mají přístup k lékům na spaní, mohou být vybranou skupinou s vysokým socioekonomickým statusem, a tedy větší kognitivní rezervou, díky níž jsou méně náchylní k demenci,“ uvedla. „Je také možné, že některé léky na spaní byly spojeny s vyšším rizikem demence než jiné.“
Předchozí výzkumy prokázaly, že černoši uváděli užívání léků na spaní na předpis i bez předpisu méně často než běloši. To mohlo u této populace působit jako ochranný faktor.
Dobrá noc – ale za jakou cenu?
Léky na spaní, jako je Ambien, mohou jistě pomoci usnout. „Otázka však zní: za jakou cenu?“ ptá se Dr. Dimitriu. „Jako spánkový lékař a psychiatr se zabývám poměrně velkým množstvím nespavosti a k této otázce se vracím neustále.“
Zároveň však samotný nedostatek spánku může způsobovat kognitivní problémy. Studie z roku 2018zkoumala více než 50 tisíc účastníků a zjistila skoro dvojnásobné riziko demence u dospělých i mladších pacientů s diagnózou primární nespavosti.
Nespavost je také dobře známým příznakem u osob, které trpí demencí.
„Jakákoli studie, která se snaží spojit nespavost a demenci, má však hned na začátku jednu fatální chybu: určit, zda osoby označující se za nespavce, nemají ve skutečnosti nediagnostikovanou časnou demenci,“ uvedl Dr. Bibhuti Mishra, primář neurologického oddělení Long Island Jewish Forest Hills, které je součástí Northwell Health v New Yorku.
„Stejnou neodstranitelnou vadou trpí i studie, které se snaží zkoumat vliv anticholinergik na rozpoznávací schopnosti,“ dodal a upozornil na důležité omezení Lengovy studie: V době náboru do studie nebyl zahrnut dobře známý rizikový faktor demence, gen APOE4.
Existují však i výzkumy, například rozsáhlá studie z roku 2020, které dospěly k závěru, že tyto léky mohou mít dokonce ochranný účinek, a to prostřednictvím zlepšení spánku.
Melatonin a další „zázračné“ přípravky na spaní
Kromě benzodiazepinů a „zetkových“ léků používají lékaři k léčbě poruch spánku také melatonin. Jedná se o běžný, volně prodejný prostředek na spaní, který zatím není spojován s poklesem kognitivních funkcí. Neprokázal však ani žádné přínosy pro osoby žijící s poruchami kognitivních funkcí.
Obsáhlá souhrnná studie z roku 2015 zjistila, že melatonin sice pomohl při nespavosti u lidí s demencí, ale zlepšení spánku nevedlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Nebyly však také zjištěny žádné závažné vedlejší příznaky ani důkazy o zhoršení kognitivních funkcí v důsledku užívání melatoninu.
Bylo také prokázáno, že melatonin je prospěšný při večerní zmatenosti, což je dezorientace, která často vzniká u lidí s demencí ve večerních hodinách.
Pro zlepšení spánku existují i jiné než lékařské metody a mnoho případů nespavosti je způsobeno faktory, mezi které patří stres a špatné spánkové návyky. „Všem svým pacientům říkám, aby vypínali počítače ve 22 hodin, vrátili se ke čtení knih a snažili se usnout před půlnocí,“ říká Dr. Dimitriu.
„Zklidnění a čtení před spaním, bez obrazovek, funguje až zázračně skvěle,“ doporučuje lékař a dodává, že pomáhá rovněž dodržovat pravidelné doby spánku a bdění, protože „tělo a spánek milují rytmus“.
„Snížení stresu a léčba úzkosti, pokud je přítomna, může také výrazně zlepšit kvalitu spánku. Cvičení a meditace jsou také velmi užitečné,“ uzavírá Dr. Dimitriu.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložila K. K.
