„Smysl existence člověka není v jídle a v sexu,“ říká MVDr. Josef Staněk, spisovatel a vydavatel duchovně zaměřené literatury, v rozhovoru z 3. října 2020. „Jídlo a sex je živočišná povaha. Ten, kdo říká, že smyslem života je dobře se mít a sex, je vlastně na úrovni zvířete. Člověk tady ale není jako zvíře!“

„Jsme pod neustálým tlakem věcí, které tu dříve nebyly, náš organismus na to není připraven a velmi narůstá počet duševních poruch,“ říká první profesor lékařské psychologie Radek Ptáček v rozhovoru pro pořad ŠTRUNC! ze 4. září 2019.

Dnešní doba je podle profesora Ptáčka zaměřená na výkon, což si od lidí vybírá určitou daň, která se projevuje změnou jejich chování. Průzkumy podle Ptáčka ukazují, že přibývá zejména projevů bezcitnosti.

„Práce a soustředění se na výkon je totiž důležitější než pěstování vztahů s nejbližšími. V rodinách tak následně dochází k zanedbávání dětí, což si ale řada lidí odmítá připustit. Nejde totiž o nic, co by bylo vidět na první pohled,“ míní profesor Ptáček.

„Práce a soustředění se na výkon se staly důležitější než pěstování vztahů s nejbližšími. V rodinách dochází k zanedbávání dětí,“ – Radek Ptáček

„Dnes se dokonce někteří lidé, kteří jsou schopni takzvaného chytrého lhaní, považují za nejlepší, protože mají úspěch na trhu, v politice. Umějí prostě krásně chytře lhát… a to mě připadá jako neuvěřitelný úpadek vzdělanosti,“ říká profesorka Karlovy univerzity paní Anna Hogenová v rozhovoru s Epoch Times publikovaném 9. února 2020.

„To je spojeno s tím, že se staré Řecko z univerzitní vzdělanosti vytrácí a je nahrazováno těmi politicko-sociologickými, antropologickými analýzami současnosti, což je právě hlavní práce neomarxistů,“ dodává Hogenová.

„Teď žijeme v takovém období, ve kterém je podstatou člověka vůle k moci. Vůli k moci potkáváme všude. Jestliže je podstatou naší doby vůle k moci, potom je i podstatou lidské existence vůle k moci,“ říká profesorka Hogenová. „Protože moc je silou a síla se ukazuje jen když sama sebe přerůstá. Tak se stane samozřejmostí, že člověk o své existenci ví jenom tehdy, když jeho síla neustále samu sebe přerůstá.“

„Jestli má v lidském životě něco opravdu cenu, tak je to z filozofického hlediska život z vlastního pramene. To je v podstatě to nejvyšší, co ve filozofii může člověk najít.“ – Anna Hogenová

„Toto přemocňování je v dnešní vědě, ekonomice, je to ve všem,“ říká Anna Hogenová. „To vede člověka k tomu, že kořeny, ze kterých vyrůstá, nejsou podstatné, že důležité je jenom to, co přináší skvělost do jeho budoucnosti. A to je problém.“

„Neomarxisté nežijí z podstatné minulosti. Tam je opravdu ta snaha prosadit se, být v decizní sféře, rozhodovat, dostat se na univerzity a učit ostatní mít vliv,“ uvádí profesorka Hogenová. „Jestli má v lidském životě něco opravdu cenu, tak je to domov. Domov je i z filozofického hlediska život z vlastního pramene. To je v podstatě to nejvyšší, co ve filozofii může člověk najít.“

„Když v Delfách vstupujete do posvátného Apolónova okrsku, je zde napsáno Poznej sebe samého. Člověk sám sebe objevuje. Nemůže být produktem nějakých ideologií, nemůže být preparátem, konstruktem, něčím, co se naplánuje, vypočítá. Protože on už něčím je a poznat sebe samého znamená někdy nutnost prožít téměř sedmdesátiletý život, než se člověk opravdu bytostně pozná. Tohle je to, co je najednou ohroženo,“ dodává profesorka Hogenová.