Nový australský výzkum ukazuje, že dospívající lidé mají tendenci k nespavosti, což následně zvyšuje pravděpodobnost vzniku deprese.

Práce publikovaná v časopise Nature Reviews Psychology pod hlavičkou Flinders University v Adelaide naznačuje, že kombinace biologie a psychologie spánku dospívajících činí mladé lidi náchylnými k rozvoji deprese.

Přednášející na Fakultě psychologických věd na Západoaustralské univerzitě (UWA) a spoluautorka studie Dr. Cele Richardsonová uvedla, že k této náchylnosti k depresi přispívá opožděný cirkadiánní rytmus, omezená délka spánku a větší pravděpodobnost negativního smýšlení při snahách usnout.

„Dospívající jsou subpopulací s nejvíce chronicky omezeným spánkem v průběhu lidského vývoje, a to jak v západních, tak východních společnostech, přičemž údaje z celého světa naznačují, že chodí spát příliš pozdě a spí příliš málo,“ uvedla doktorka Richardsonová.

Výzkumný tým zjistil, že během dospívání dochází k vývojovým změnám biologických systémů, které regulují spánek a bdění, a mohou tak vést k depresi.

„Prvním faktorem je pomalejší narůstání ospalosti v průběhu dne, což u starších adolescentů zpožďuje nástup spánku,“ uvedla vědkyně a dodala: „Ačkoli dospívající usínají později, začátky školní docházky zůstávají časné, což znamená, že pro mladé lidi je obtížné dosáhnout optimální doby spánku 9,3 hodiny, a toto krácení spánku na oplátku zvyšuje příznaky deprese.“

„Zadruhé, obtíže s usínáním se ještě více zhoršují opožděním v načasování cirkadiálního rytmu, k němuž dochází v průběhu celého období dospívání a opožděné časování tělesných hodin je konzistentně spojováno se zvýšeným rizikem deprese.“

Podle Dr. Richardsonové pak tyto dva faktory vedou ke třetí, spíše psychologické cestě k depresi, a to k možnosti opakovaných obav a neustálého přemítání, které jsou u dospívajících rovněž spojovány s depresí.

Jak depresi předcházet

Richardsonová radí, že depresivní příznaky u dospívajících lze zmírnit vědeckými zásahy v podobě terapie jasným světlem, užívání melatoninu nebo kognitivně-behaviorální terapie.

Dr. Gorica Mimicová z Flinders Institute of Sleep Health a spoluautorka výzkumné práce mezitím doporučila školám a komunitám, aby do svých výukových osnov zařadily přednášky o spánku a pomohly tak mladým lidem v tomto zranitelném období.

„Vzhledem k tomu, že k tomuto projevu významně přispívají základní biologické a fyziologické faktory, mohou základní znalosti o spánku a o tom, co se děje během spánku v dospívání, pomoci mladým lidem lépe spánek pochopit a organizovat si ho,“ uvedla Mimicová.

Podle spoluautorky studie Dr. Michelle Shortové leží odpovědnost také na rodičích, kteří by měli zdravý spánek dospívajících podpořit tím, že dohlédnou na dodržování spánkového režimu a zabrání ponocování.

Článek byl redakčně zkrácen. Z anglického originálu newyorské redakce The Epoch Times přeložil O. H.