Při hodnocení filmů se snažím hledat jejich kladné stránky a hodnocení mám zpravidla vysoké, protože na slabé snímky ani nechodím. V případě Jáklova filmu o Žižkovi jsem se celkem těšil a fandil jsem tomu, ale výsledek mě velice zklamal. Je to historicky poprvé, co dávám filmu hodnocení „odpad“, jak se dříve na Česko-slovenské filmové databázi označovaly ty nejméně hodnotné snímky.
Projekt původně prezentovaný jako historický velkofilm měl navazovat na slavné snímky režiséra Otakara Vávry, které mapují život římskokatolického kněze Jana Husa a jeho boj proti úpadku církve, a měl vyprávět o kořenech neporazitelného hnutí, které povstalo v Českém království po upálení Jana Husa v Kostnici v roce 1415.
Tato bezduchá, brutální mlátička z dílny Petra Jákla však postrádá snad všechno, co by dobrý film měl mít a pro náročnějšího diváka nenabízí nic. Snad kromě kostýmů, výpravy a určitých vizuálů.
Kaskadér Petr Jákl se na film před začátkem natáčení připravoval osm let a přitáhl do filmu nečekané mezinárodní herecké obsazení. Jákl však promarnil příležitosti, které mu téma a historie nabízely, a uzavřel se v nekonečných akčních scénách, které nesou silně hororový nádech, možná proto, že jeho předchozí snímek byl horor Ghoul.
S tak velkými financemi, takovou reklamní kampaní teď diváky v celé zemi zve na snímek, který má podle mě skutečně mizivou kulturní hodnotu.
Po novinářské projekci Žižky, která byla opravdu hustě obsazena novináři ze všech českých médií, jsem hned druhý den byl na jiné projekci v kině Pilotů, na novém českém dokumentárním snímku Good old Czechs, a musím říci, že ten měl co do invence, nápadu, příběhu, vtipu a skvělosti mnohonásobně vyšší hodnotu, ale také mnohonásobně nižší účast novinářů. Je to, jako by dnes média zajímal zejména „dobře financovaný odpad“.
Omlouvám se, pane Jákle, ale čekal jsem od vás mnohem, mnohem více. Snad někdy příště.
TIP: Podrobnější vysvětlení důvodů pro tuto „negativní“ recenzi
Hodnocení: 15% za kostýmy a výpravu
Premiéra: 5. září 2022, délka: 125 minut * ČSFD * IMDB * WEB *
DOPLNĚK (19. září 2022): S odstupem několika týdnů a po vyprchání šoku z brutálních scén bych rád doplnil, že úvodní část snímku rozehrává Jákl celkem dobře. Historická zápletka a představení hlavních postav jsou zajímavé a divák může napjatě očekávat, co bude dál. Po únosu Kateřiny se ale příběh zúží na nekonečné honičky v lese, v tunelech a zabíjení, kdy tu má Kateřinu jeden a potom zase ten druhý.
Ve zbývající části stojí za zmínku tři věci. Jak Žižka vyrábí první opevněný vůz, který se později stane základem pověstné vozové hradby, a překovávají se cepy, kosy a srpy na bojové sudlice. Dále situace, kdy Žižka vypustí na Zikmundovy vojáky z klece lva. Je to dobře promyšlená metafora toho, jak Žižka vypustil na Zikmunda husitské válečné hnutí, které postupně rozdrtilo všechny jeho jednotky. A nakonec závěrečná scéna, která ale zůstává nevyužita a zastaví se ve chvíli, kdy se křižáci řítí na husitskou vozovou hradbu. Ta mohla pokračovat třeba pomocí vypravěče na zobrazované mapě, kde všude Žižka Zikmunda porazil a jak rozprášil i jeho křížové výpravy.
Historické pozadí příběhu
Neporazitelné husitské hnutí, které rozprášilo křižácká vojska a rytířské těžkooděnce z celé Evropy, to je částečně vnímáno jako potvrzení pravdivosti kázání Jana Husa, který kritizoval prodávání takzvaných „odpustků“ (smazání hříchů za darování peněz církvi) a úpadek církve. Jeho obhajoba skutečné víry v Boha, upřímného pokání a dovolávání se Kristova soudu se hluboko vryly do historie a kultury českého národa.
Hus také kritizoval vyhlášení křížové výpravy z roku 1412 papežem Janem XXIII., který slíbil „odpustky“ každému, kdo se bojů zúčastní, a nazval papeže Antikristem. Následovaly lidové bouře, které znepokojily i krále Václava IV. Po Husově smrti se do čela lidového hnutí postavil vynikající vojenský stratég, český hejtman Jan Žižka z Trocnova.
Herci a hlavní postavy
Ve filmu Jan Žižka se v roli krále Zikmunda, přezdívaného „liška ryšavá“, ukázal britský herec Matthew Goode, který natáčel záběry do snímku na hradě Zvíkov.
Role krále Václava IV. se ujal Karel Roden. Několik scén točil známý český herec i s hollywoodskou hvězdou Michaelem Cainem, který ve snímku ztvárnil Lorda Boreše. Se štábem natáčel na hradě Křivoklát, kde vystřihl několik záběrů s Benem Fosterem (Jan Žižka), Tilem Schweigerem (Rožmberk) nebo Sophií Lowe (Kateřina).
Režisér Petr Jákl údajně plánoval původní rozpočet kolem 80 milionů českých korun. Ten se ale nakonec vyšplhal až na půl miliardy a stal se tak dosud nejdražším filmem české kinematografie.
Zahájení natáčení
Ve čtvrtek 13. září se v Praze sjela drtivá většina herců, kteří obsadili hlavní role. Po osmi letech příprav se Jákl se svým filmem Žižka, i díky mezinárodnímu obsazení, v podstatě dostal do světové pozornosti.
Natáčení symbolicky odstartovalo na tiskové konferenci v Praze, kde představil část herců, mezi nimiž byli k vidění představitel hlavní role, hollywoodský herec Ben Foster (Jan Žižka), německý herec Til Sweiger (Rožmberk) či hvězda Letopisů Narnie William Moseley (bratr Jana Žižky) a další.
