Pravděpodobně víte, že pokud máte nedostatek vitamínu D, jste náchylní k osteoporóze. Ve skutečnosti jde o mnohem víc. Vitamín D má také velký vliv na zdraví střev.
Dr. Joel Gould, kanadský zubař s více jak třicetiletou praxí, vyléčil nespočet pacientů se zubními problémy, avšak po většinu svého života trpěl bolestivým střevním onemocněním, Crohnovou chorobou. Crohnova choroba je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém těla napadá trávicí trakt a způsobuje jeho záněty.
Mezi příznaky Crohnovy choroby patří bolesti břicha, silné průjmy, únava, úbytek hmotnosti a podvýživa. Zánět se může vyskytovat v různých oblastech trávicího traktu a může se šířit hlouběji do střev. Někdy může Crohnova choroba vést i ke zdravotním komplikacím ohrožujícím život.
Jednou začal Dr. Gould užívat doplňky stravy s vitamínem D, aby si zlepšil spánkovou apnoi, a o tři měsíce později se stalo něco úžasného. Když se jednoho rána probudil, cítil se najednou velmi lehký. Crohnova choroba, která ho trápila 34 let, byla vyléčena. Od té doby už nikdy nemusel užívat hormonální léky ani antibiotika. Jeho úzkosti a deprese, stejně jako spánková apnoe, zmizely a on byl opět plně zdráv.
Dr. Gould se od té doby o své zkušenosti aktivně dělí. Podle něj nezáleží na tom, kolik probiotik užíváte, nebo i když si necháte transplantovat stolici (fekální bakterioterapie), pokud nemáte v těle dostatek vitamínu D, nemůžete si udržet zdravý střevní mikrobiom.
Úžasný svět střev
Věděli jste, že kdybyste natáhli celý lidský trávicí trakt, bude mít plochu asi 250 až 400 metrů
čtverečních, což odpovídá tenisovému kurtu? Za život průměrného člověka projde trávicím traktem asi 60 tun potravy. Není to úžasné?
Soubor bakterií, archeí a eukaryot, které sídlí ve střevech, se nazývá „střevní mikroflóra“ nebo „střevní mikrobiom“. Žijí společně se svými hostiteli již tisíce let a vytvářejí složitý a vzájemně prospěšný vztah. V lidském střevě se nachází přibližně 200 až 1000 druhů mikroorganismů. Odhaduje se, že celkem váží téměř čtyři a půl kilogramu.
Při postupu hlouběji do trávicího traktu se celkový počet mikroorganismů postupně zvyšuje. V žaludku je koncentrace mikroorganismů poměrně nízká, přičemž jejich počet se postupně zvyšuje v tenkém střevě až jejich koncentrace dosáhne nejvyšší koncentrace v tlustém střevě.
Vitamín D se naproti tomu vstřebává především v tenkém střevě (zejména ve dvanáctníku).
Typy a počet střevních bakterií se neustále mění v důsledku stravy, léků, životního prostředí, ročních období, stresu a nemocí.
Střevní mikroflóra je považována za „další orgán“ lidského těla a má zásadní význam pro zdraví organismu. Zdraví střevních bakterií znamená také zdraví střev. Pokud je střevní flóra v nerovnováze, může to vést k různým místním i systémovým onemocněním v těle.
První přínos vitamínu D: zvyšuje množství prospěšných střevních bakterií
Zkušenosti doktora Goulda jsou příkladem toho, jak vitamín D reguluje střevní mikrobiom a pomáhá tak léčit nemoci. Mnoho studií prokázalo, že existuje významná souvislost mezi konzumací vitamínu D a střevním mikrobiem.
Ve studii publikované v časopise Nature v roce 2020 užívalo 80 zdravých žen, které měly nedostatek vitamínu D, doplňky stravy s vitamínem D a jejich střevní mikroflóra byla následně vědci vyhodnocena. Výsledky ukázaly, že příjem vitamínu D u těchto žen významně zvýšil rozmanitost střevní flóry a zároveň podpořil nárůst probiotických bakterií.
Vědci v Rakousku zkoumali účinky užívání vitamínu D3 na lidský organismus. Poté, co dobrovolníci po dobu osmi týdnů užívali doplňky stravy s vitamínem D3, odebrali vzorky a vyhodnotili mikroorganismy v jejich žaludku, tenkém střevě, tlustém střevě a stolici. Údaje ukázaly, že užívání doplňků stravy s vitamínem D3 modulovalo lidskou střevní mikroflóru a mělo pozitivní vliv na zlepšení gastrointestinálních poruch, jako jsou zánětlivá střevní onemocnění a bakteriální infekce.
Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu provedli testy stolice a krve u 567 starších mužů s průměrným věkem 84 let v různých pečovatelských zařízeních ve Spojených státech. Bylo zjištěno, že ti, kteří měli v krvi nejvyšší hladinu aktivní formy vitamínu D, měli ve stolici nejvyšší rozmanitost a nejvíce prospěšných druhů mikroorganismů. Mezi těmito mikroorganismy byly s vysokou četností přítomny bakterie produkující butyrát (kyselina máselná).
Poté, co lidé konzumují potraviny bohaté na vlákninu, jako jsou zelenina a ovoce, rozkládají
bakterie produkující butyrát ve střevech vlákninu na mastnou kyselinu s krátkým řetězcem, která snižuje množství dusičnanů produkovaných ve střevě a zabraňuje přežívání bakterií náchylných k infekcím a zánětům.
Druhý přínos vitamínu D: ochrana střevní bariéry a posílení imunity
Kromě toho může vitamín D také udržovat zdraví a celistvost střevní sliznice. Střevní trakt je neustále vystavován působení vnějších bakterií, virů a toxinů. Povrchová bariéra střeva je jako zeď, která brání vstupu vnějších nepřátel. Střevní bariéra je rozdělena na vrstvu hlenu a epitelových buněk a vitamín D udržuje ochrannou funkci těchto dvou částí a pomáhá epitelovým buňkám přilnout blíže k sobě.
Díky dostatečnému množství vitamínu D může imunitní systém střev snadno plnit své protichorobné a protizánětlivé funkce, zatímco při nedostatku vitamínu D jsou střeva velmi náchylná k napadení patogeny a k zánětům. Kromě toho může vitamín D řídit vrozenou i získanou imunitu střev a je vynikající prevencí autoimunitních onemocnění.
Jak efektivně užívat vitamín D
Normální hladina vitamínu D v těle se pohybuje v rozmezí 20 ng/ml až 50 ng/ml. Nejdůležitější ze skupiny vitamínu D jsou vitamíny D2 a D3.
Vitamíny D2 a D3 jsou původně neaktivní. Když se však dostanou do těla, játra je přemění na kalcifediol, což je forma vitamínu D uložená v těle a ledviny ji pak dále přemění na kalcitriol, což je aktivní forma vitamínu D.
Studie opakovaně prokázaly, že vitamín D3 má oproti vitamínu D2 výhodu ve zvyšování sérové hladiny metabolitů vitamínu D. Jak přesně tedy vitamín D doplňovat?
1. Účinné vyhřívání na slunci
Rostliny mohou pomocí fotosyntézy syntetizovat vodu a oxid uhličitý na živiny. Naše lidské tělo může také produkovat vitamín D procesem podobným fotosyntéze. Většina přirozeného vitamínu D v našem těle pochází ze slunečního záření.
Když sluneční ultrafialové paprsky o střední vlnové délce B (UVB) dopadnou na naši kůži, přemění druh cholesterolu v kůži na vitamín D3, který se pak dostane do krevního oběhu.
Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak získat vitamín D, je tedy vyhřívat se na slunečním světle.
Pokud se však hodně namažete opalovacím krémem, sníží se vstřebávání vitamínu D z kůže o více než 90 procent. Pro co nejefektivnější přínos ze sluneční záření se doporučuje nepoužívat opalovací krém a třikrát týdně v poledne vystavit asi třetinu kůže slunečnímu záření na 10 až 20 minut.
Poledne je nejen čas, kdy jsou sluneční paprsky UVB nejsilnější, ale studie také prokázaly, že nejefektivnější produkce vitamínu D v těle je mezi 11:00 a 14:00 hodinou.
2. Konzumace ryb s vysokým obsahem tuku, vaječných žloutků a hub vystavených slunečnímu záření
Mezi potraviny bohaté na vitamín D patří olej z tresčích jater, losos, tuňák, sardinky, mečoun, hovězí játra a vaječné žloutky.
Další potravinou bohatou na vitamín D jsou čerstvé houby, které byly vystaveny ultrafialovému záření. Potraviny živočišného původu totiž poskytují vitamín D3 a potraviny rostlinného původu, jako jsou houby, které byly vystaveny slunečnímu záření, poskytují vitamín D2.
Obsah vitamínu D v houbách sušených na slunci je asi 10 µg/100 g. Takže příště, než budete jíst houby, nechte je trochu poopalovat se na sluníčku!
3. Doplňky stravy s vitamínem D
Pokud nemáte dostatek slunečního záření a nemůžete jíst mnoho potravin bohatých na vitamín D, pak jsou pro vás doplňky stravy s vitamínem D poměrně snadnou volbou. Pro většinu lidí je doporučená denní hodnota vitamínu D 800 IU (20 mikrogramů).
Vitamín D3 je dobré doplňovat v zimě, kdy je slunečního svitu méně. Vzhledem k tomu, že vitamín D je vitamín rozpustný v tucích, doporučuje se užívat ho s jídlem, aby se zajistila dobrá vstřebatelnost.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil J. Č.
