Odborníci pověření vládou sestavují návrh daně na slazené nápoje. Výše zdanění by se měla řídit množstvím cukru v nápoji. Litr takového nápoje tak má podražit o několik korun.
Speciální pracovní skupina pověřená vládou pracuje na zprávě monitorující dopady slazených nápojů na lidské zdraví. Na základě výsledků vypracuje návrh legislativní úpravy, která by podle představ ministra zdravotnictví měla zavést spotřební daň na slazené nápoje za jeden rok, od 1. července 2025.
Tento typ zdanění již aplikuje několik evropských zemí, Slovensko ji spustí od 1. ledna 2025.
„Náš návrh bude vázán na obsah cukru, tzn. že čím sladší nápoj je, tím více by měl být daněný,“ uvedla v reportáži České televize Eliška Selinger, nutriční epidemioložka Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který se na přípravě podkladů podílí.
Ústav chce během léta zveřejnit, jaké množství cukru je podle něj pro lidský organismus rizikové, nicméně dle dříve avizovaných informací se má poplatek týkat všech nápojů s obsahem cukru nad 50 gramů na litr, včetně limonád, džusů, ovocných šťáv, energetických nápojů, ledových čajů a zřejmě i jogurtových nápojů.
David Prchal, majitel firmy Kalabria, která produkuje tradiční limonády, namítá, že zavedení daně na slazené nápoje povede k nahrazení cukru sladidly, ať už těmi přírodními jako stévie, která ovšem ovlivňuje chuť, anebo těmi umělými, která mohou rovněž přinášet nežádoucí vedlejší účinky na zdraví. „Nevím, jestli tohle je trend, kterým chceme jít,“ uvedl v reportáži.
Na Slovensku se zdanění bude týkat i nápojů obsahujících sladidla místo cukru. Jak to bude u nás, zatím není jasné, nicméně s bližšími podrobnostmi by měli odborníci přijít během léta.
Zatímco experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV), kteří zavedení daně prosazují, tvrdí, že opatření povede ke snížené konzumaci slazených nápojů a redukci obezity, jiní si to nemyslí.
Manažerka pro komunikaci společnosti Kofola ČeskoSlovensko Jana Ptačinská uvedla již dříve pro Epoch Times, že daň ze slazených nápojů nebude mít na obezitu „žádný vliv“ a že jde jen o způsob, jak od lidí vybrat více peněz.
Kalorie z nápojů podle ní tvoří jen zlomek celkové spotřeby cukru u obyvatelstva, přičemž daň z cukru by mířila pouze na nápoje a ignorovala cukr v sušenkách, čokoládách a cukrovinkách. „Klíčem ke zlepšení životního stylu je podle našeho názoru osvěta, dostatek pohybu a zodpovědný přístup ke stravování každého z nás,“ říká Ptačinská.
Podle ní se výrobci nealkoholických nápojů již před lety zavázali k dobrovolnému postupnému snižování cukru ve svých produktech a tento závazek dokonce překračují. Jako příklad dává Jupíka SPARKY, který je nejméně sladkým nápojem pro děti v plechovce na trhu. „V těchto krocích vidíme cestu, a to je podle nás ten správný vývojový směr,“ uvádí mluvčí Kofoly.
