Výzkum prokázal, že vitamin C může pomoci předcházet neurodegenerativním onemocněním u osob s nejvyšším rizikem.
V 16. a 17. století byly mezi námořníky běžné kurděje, na které umíralo mnoho lidí. V roce 1747 provedl skotský lékař James Lind pokus, který prokázal, že citrusové plody mohou kurděje léčit. Nabízel námořníkům různé druhy stravy, včetně stravy s citrusovými plody, a zjistil, že ti, kteří konzumovali citrony a pomeranče, se zotavili rychleji.
V roce 1928 maďarský vědec Albert Szent-Gyorgyi izoloval vitamin C a potvrdil, že je klíčovou látkou pro prevenci kurdějí, což mu zajistilo Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství v roce 1937.
Termín vitamin pochází z latinského slova vita, což znamená život, protože tyto látky jsou klíčové pro udržení naší dobré kondice.
Koncentrace vitaminu C v našem těle je výrazně vyšší než koncentrace jakéhokoli jiného vitaminu.
Účinky vitaminu C
Kromě prevence kurdějí nabízí vitamin C také následující zdraví prospěšné účinky:
Bojuje proti oxidačnímu stresu: Vitamin C je silný antioxidant, který pomáhá neutralizovat volné radikály v těle, čímž snižuje oxidační stres a minimalizuje poškození buněk. Oxidační stres je klíčovým faktorem při vzniku různých onemocnění.
Podpora imunitních funkcí: Vitamin C zvyšuje schopnost imunitního systému bojovat s infekcemi a snižuje záněty. Posiluje imunitní obranu tím, že podporuje funkci různých imunitních buněk a epiteliálních bariér těla, čímž chrání před patogeny a oxidačním stresem prostředí.
Nedostatek vitaminu C navíc může zhoršit imunitu a zvýšit náchylnost k infekcím. Infekce mohou zase výrazně snížit hladinu vitaminu C v důsledku zánětu a zvýšených metabolických nároků.
Usnadňuje syntézu kolagenu: Vitamin C je nezbytným kofaktorem pro syntézu kolagenu, který napomáhá hojení ran a podporuje zdraví pokožky.
Klinická studie z roku 2021 zjistila, že doplňování 500 mg vitaminu C denně po dobu čtyř týdnů u sedmi pacientů s bércovými vředy vedlo k výrazně lepšímu hojení ran ve srovnání s kontrolní skupinou, kterou tvořilo devět pacientů. Všichni pacienti ve skupině s vitaminem C dosáhli úplného zhojení vředů, aniž by byla nutná amputace, zatímco 44 % pacientů z kontrolní skupiny mělo na konci studie stále nezhojené vředy.
Podpora kardiovaskulárního zdraví: Nedostatek vitaminu C je spojen s vyšším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. U některých lidí, zejména u těch s nízkou hladinou vitaminu C v krvi, může dostatek vitaminu C mírně zlepšit funkci cév a hladinu cholesterolu.
Udržování funkce mozku: Vitamin C může procházet hematoencefalickou bariérou a je nezbytný pro normální funkci mozku. Výzkum ukázal, že hladina vitaminu C v neuronech je výrazně vyšší než v jiných tkáních a jeho koncentrace v mozkomíšním moku je asi čtyřikrát vyšší než průměrná hladina v plazmě. Dopad nedostatku vitaminu C na centrální nervový systém je však relativně minimální.
Vitamin C hraje klíčovou roli při ochraně zdraví nervových buněk. Nedostatek vitaminu C může vést k problémům s mitochondriemi, částmi buněk produkujícími energii, a to i v počátečních stadiích Alzheimerovy choroby.
Odborníci z Vanderbilt University Medical Center v časopise Free Radical and Biology and Medicine uvedli: „Askorbát tak může být užitečnou preventivní strategií proti neurodegenerativním onemocněním, zejména u populací nejvíce ohrožených Alzheimerovou chorobou, u nichž jsou zásoby často vyčerpány v důsledku mitochondriální dysfunkce a zvýšeného oxidačního stresu.“
Jinými slovy, dostatek vitaminu C by mohl pomoci předcházet neurodegenerativním onemocněním, zejména u osob s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby. Tito jedinci mají často nižší hladinu vitaminu C v důsledku mitochondriálních problémů a zvýšeného oxidačního stresu.
Význam pravidelného příjmu vitaminu C
Mnoho lidí často přehlíží vitamin C a předpokládá, že je ho v potravinách dostatek, zejména proto, že ovoce a zelenina jsou dostupné po celý rok. Proto se domnívají, že riziko nedostatku je malé. I když je dnes závažný nedostatek vitaminu C (kurděje) a s ním spojená postižení a úmrtnost skutečně vzácný, je důležité si uvědomit, že značný počet lidí má stále nízkou hladinu tohoto vitaminu.
Potraviny, které jíme, mnohdy obsahují dostatečné množství vitaminu C, ale přesto můžeme pociťovat jeho biochemický nedostatek. K tomu může dojít, pokud tělo z různých důvodů není schopno vitamin účinně vstřebat nebo využít.
Moderní životní styl přináší také mnoho rizikových faktorů pro nedostatek vitaminu C, jako například kouření, užívání alkoholu, restriktivní diety, selektivní stravovací návyky, potravinové alergie, diabetes 1. typu, malabsorpce a hemodialýza. Riziko nedostatku vitaminu C může navíc dále zvyšovat nadměrný fyzický nebo psychický stres.
Lidský organismus nedokáže vitamin C sám syntetizovat, proto je nutné jej získávat stravou nebo doplňky stravy. Vzhledem k tomu, že vitamin C je rozpustný ve vodě a neukládá se ve významném množství, je jeho pravidelný příjem nezbytný. Perorální doplňky stravy jsou obvykle první volbou.
U jedinců se zhoršenou perorální absorpcí nebo v případech, kdy je nutná rychlá korekce závažného nedostatku, lze zvážit podání vysokých dávek intravenózní suplementace.
–ete–
