Případ široce mediálně probírané vraždy ve vesnici Slopné dozoroval státní zástupce Leo Foltýn. Podle advokáta Roberta Cholenského je patrné, že obhajobě i soudu zamlčel důležitý důkaz, který policie odhalila, a který mohl být použit ve prospěch dvou obžalovaných, resp. odsouzených, z nichž jednoho zastupoval. Nejvyšší státní zastupitelství po přezkumu vydalo prohlášení, že Foltýn postupoval správně a důkaz neměl na výsledek procesu vliv.
Hlavní líčení v případu Slopného probíhalo 15. srpna 2013 u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně. Tehdejší státní zástupce Foltýn již nefiguruje v seznamu aktivních úředníků a odešel do důchodu. V mezičase se dostala na veřejnost informace, že v soudním spisu je záznam policie o kukle nalezené ve škarpě nedaleko místa činu, která obsahovala krev zavražděného penzisty Miroslava Sedláře a další DNA, která však nepatřila ani jednomu z tehdy obviněných mužů – Marošovi Straňákovi a Davidu Šimonovi.
Ona druhá DNA podle policejní analýzy patřila slovenskému recidivistovi Zoltánu Kovácsovi. Podle tvrzení advokáta Cholenského měla o tom policie informovat státního zástupce Foltýna ještě před vynesením odsuzujícího výroku. Foltýn dle advokáta informaci obhajobě a soudu zamlčel.
Zatajil Foltýn informaci soudu?
Během jednání o obnově soudního procesu se Straňákem a Šimonem na začátku roku 2024 při výslechu soudcem Foltýn prohlásil, že soudu informaci nesdělil z „taktických důvodů“.
Vzhledem k otazníkům v případu jsme položili dotazy zlínskému Státnímu zastupitelství na to, kdy se státní zástupce Foltýn dozvěděl, že policie identifikovala původce DNA na kukle, o jakou „taktiku“ se mělo jednat a jak hodnotí Foltýnův postup.
Ze Zlína nás odkázali do Brna, kde nás odkázali na Frýdek-Místek, kde se podle Brna „trestním oznámením na p. Foltýna zabývají“. Ve Frýdku-Místku ale prý „žádné“ informace o případu nemají (detailní odpovědi zastupitelství najdete na konci zprávy). Obrátili jsme se tedy přímo na tiskového mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), který nám sdělil, že vyšetřování věci již proběhlo a jeho výsledky zveřejnilo zastupitelství v tiskové zprávě už 25. listopadu 2024. Někteří z lidí, kteří se v případu angažují deníku Epoch Times sdělili, že o zprávě dosud nevěděli.
Zpráva se zabývá prošetřováním obvinění, že státní zástupce Leo Foltýn měl „úmyslně zamlčet důležité skutečnosti podstatné pro rozhodnutí soudu o vině a trestu obviněných Maroše Straňáka a Davida Šimona, zejména zatajit důkaz o ztotožnění osoby slovenského občana Zoltána Kovácse, jehož profil DNA byl zajištěn na maskovací pleteninové kukle nalezené v blízkosti místa vraždy“.
Zpráva NSZ se zabývá prošetřováním obvinění, že státní zástupce měl „úmyslně zamlčet důležité skutečnosti“ a ovlivňovat svědka, což „mělo vést ke křivé výpovědi“.
A zabývá se také dalším obviněním, že státní zástupce měl „přimět svědka Milana Rakaše, aby za příslib předčasného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody před soudem vypovídal v neprospěch obviněných a uvedl nepravdivé informace, že se mu spoluvězeň Maroš Straňák ve věznici doznal, že se svým ‚komplicem‘ zavraždil důchodce Miroslava Sedláře v obci Slopné“.
Prověřování podle zastupitelství realizovaly „orgány činné v trestním řízení v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě“.
Časová osa (verze Cholenského vs. verze státního zastupitelství)
Duben 2014 – Podle Cholenského Foltýn už dostává od policie informaci o identifikaci DNA na kukle.
3. června 2014 – Vrchní soud v Olomouci vynesl odsuzující rozsudek.
9. června 2014 – Podle st. zastupitelství Foltýn teprve teď dostává informaci od policie o identifikaci DNA.
„Nedopustil se zatajení“
Ohledně obvinění ze zatajení informace o ztotožnění původce DNA na pleteninové kukle zastupitelství uvádí, že Foltýn „na operativní informace získané zlínským policejním orgánem ze Slovenské republiky“ „reagoval“ a zatajení se nedopustil.
„Že tam (na kukle) je něčí DNA se vědělo, nebylo ani (od) Šimona ani Straňáka, ale někoho třetího a nikdo nevěděl, čí je,“ řekl advokát Cholenský v pořadu XTV o průběhu soudního procesu. „Police už v dubnu 2014 věděla, komu DNA patří a obratem o tom informovala státního zástupce Foltýna… Odvolacímu soudu v Olomouci to sdělil až několik dní po vynesení odsuzujícího rozsudku… prezentoval to tak, že oficiálně se to dozvěděl později… to, že o tom policie věděla, a že má záznam v soudním spisu o tom, že to státnímu zástupci sdělovala před odsuzujícím rozsudkem, to je bez diskuse, o tom je ve spise záznam,“ řekl dále advokát.
Státní zastupitelství však potvrzuje Foltýnovu verzi, že o zjištění majitele DNA byl informován až 9. června 2014 (po vydání rozsudku) a reagoval na ně 12. června 2014, kdy „písemným pokynem uložil policejnímu orgánu učinit adekvátní procesní opatření ve vztahu k osobě Zoltána Kovácse, jejíž profil DNA byl na uvedené kukle zajištěn“.
Advokát Cholenský deníku Epoch Times sdělil v telefonickém rozhovoru, že podle něho „Foltýn o zjištění policie věděl už měsíc před odsuzujícím rozsudkem“. Dále uved, že když státnímu zástupci během jednání soudu o obnově soudního procesu položil otázku, zda informaci sdělil soudu před rozsudkem, Foltýn měl odpovědět: „Nevzpomínám si.“
O tom, že policie informovala Foltýna o zjištění majitele DNA v dubnu je podle Cholenského i „několik záznamů v soudním spisu“. V soudním výroku o dalším podezřelém nebo majiteli identifikované DNA není podle Cholenského „žádná zmínka“.
O tom, že policie informovala Foltýna o zjištění majitele DNA v dubnu je podle Cholenského „několik záznamů v soudním spisu“.
Foltýn se podle šetření státního zastupitelství po zjištění majitele DNA „bez nedůvodných průtahů obrátil na okresní prokuraturu v Trnavě se žádostí o právní pomoc spočívající v provedení výslechu slovenského občana Zoltána Kovácse, jehož zapojení do předmětné trestné činnosti se však nepotvrdilo, byť orgány činné v trestním řízení vyvinuly patřičnou aktivitu a užily legitimní procesní postup směřující ke zjištění dalšího možného pachatele zločinu vraždy“.
Podle státního zastupitelství Foltýn postupoval správně a informace o majiteli DNA nebyla „nikdy vyhodnocena jako nová skutečnost nebo důkaz soudu dříve neznámý, který by sám o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve odůvodnil jiné rozhodnutí o vině, přestože se toho obhajoba domáhala v návrzích na povolení obnovy řízení, které byly soudem vždy zamítnuty“.
„Neovlivňoval svědka“
V rámci prověřování dalšího obvinění z „navedení svědka Milana Rakaše ke křivé výpovědi před soudem“, bylo podle zastupitelství „zajištěno velké množství listinných důkazů, byla vyslechnuta řada osob a provedeny lustrace v dostupných policejních registrech i evidencích Vězeňské služby ČR“.
Pro orientaci v událostech uveďme, že nejprve vydal soudní senát JUDr. Radomíra Koudely v srpnu 2013 vůči Straňákovi a Šimonovi zprošťující rozsudek. (zdroj) Později však tentýž soud změnil názor na základě dodatečné výpovědi recidivisty Milana Rakaše. Rakaš policistům sdělil, že mu spoluvězeň Maroš Straňák ve věznici řekl, že se svým „komplicem“ důchodce zavraždili a to samo o sobě podle soudu zvrátilo výsledek soudního procesu.
Soud změnil výrok „nevinen“ na „vinen“ na základě „svědectví“ recidivisty Rakaše, odpykávajícího si šestiletý trest za podvody.
Při jednání o obnově procesu vyšlo najevo, že Rakaš během výkonu trestu ve vězení údajně „viděl“ na TV Nova reportáž o soudu s Marošem Straňákem a „vzpomněl si“, že mu Straňák před rokem a půl, kdy údajně pobýval v jeho blízkosti, řekl, „že to udělal“.
Podle soukromého detektiva Zbyňka Prouska byl Rakaš několik dní po podání výpovědi předčasně uvolněn z šestiletého výkonu trestu za podvody, které údajně měly vést ke škodě v hodnotě šesti milionů korun.
Rakašovi byl podle zastupitelství „výkon trestu odnětí svobody v trvání 6 roků a 6 měsíců za majetkovou trestnou činnost přerušen již usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. listopadu 2013“. První, zprošťující rozsudek byl vynesen 22. srpna 2013, druhý odsuzující vynesen 3. června 2014.
„Z předmětného usnesení i všech dalších rozhodnutí vydaných v tzv. vykonávacím řízení vyplývá, že důvodem pro přerušení i finální ‚ukončení‘ pobytu odsouzeného Milana Rakaše ve vězení byl výhradně jeho závažný zdravotní stav, který byl objektivizován odbornými vyjádřeními lékařů, znaleckými posudky a zprávou Vězeňské služby ČR,“ dodává zastupitelství.
Časová osa
22. srpna 2013 – vynesl soudní senát JUDr. Radomíra Koudely zprošťující rozsudek Straňáka a Šimona.
15. listopadu 2013 – Krajský soud v Hradci Králové přerušuje výkon trestu Milana Rakaše.
6. ledna 2014 – Rakaš je vyslechnut Krajským soudem v Brně, svědčí proti Straňákovi.
10. dubna 2014 – Krajský soud v Brně obžalované uznal vinnými (na základě svědectví Rakaše) a odsoudil Straňáka k trestu 25 let a Šimona k trestu 21 let odnětí svobody.
„Po vyhodnocení důkazních prostředků bylo zjištěno, že svědek Milan Rakaš byl k návrhu státního zástupce vyslechnut Krajským soudem v Brně, pobočkou ve Zlíně, u hlavního líčení dne 6. 1. 2014. Dokonce bylo přistoupeno i k provedení konfrontace mezi tímto svědkem a obžalovaným Marošem Straňákem, přičemž svědek Milan Rakaš na svých tvrzeních setrval a jeho ‚klíčová‘ svědecká výpověď byla soudem vyhodnocena jako věrohodná,“ uvádí zastupitelství.
„Svědek si vymýšlí. V životě jsem se mu nepřiznal,“ reagoval odsouzený Straňák během soudního slyšení. Obvinění, které řešilo státní zastupitelství naznačovalo, že se orgány činné v trestním řízení s Rakašem „dohodly“, že za svědectví proti Straňákovi, bude propuštěn z výkonu trestu, což zastupitelství odmítá.
Když Krajský soud ve Zlíně 1. února 2024 projednával žádost o obnovu soudního procesu dostal prostor také odsouzený David Šimon, který se vyjádřil k osobě a zdravotnímu stavu Milana Rakaše. Podle zdroje Epoch Times uvedl, že ho udivuje, jak může být Rakašův zdravotní stav na překážku výkonu jeho trestu, když před soudem vypovídá bez problémů tři hodiny, vypadá zdravě a navíc měl mít údajně zdravotní komplikace spojeny s hrtanem. Podle Šimona nemohou ani někteří jeho spoluvězni, s nimiž se ve vězení setkává, přerušit výkon trestu, přestože jsou nemocní rakovinou.
Důvodem pro přerušení i finální ‚ukončení‘ pobytu odsouzeného Milana Rakaše ve vězení byl výhradně jeho závažný zdravotní stav.
— Nejvyšší státní zastupitelství
„Provedeným prověřováním bylo jednoznačně vyvráceno, že by došlo k ‚návodnému jednání‘, které mělo vést ke křivé výpovědi svědka Milana Rakaše, a k následnému obstarání výhody tomuto svědkovi v podobě zajištění jeho předčasného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to prostřednictvím ‚ovlivnění‘ příslušných soudců, státních zástupců i příslušníků Vězeňské služby ČR,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství ve zmiňované tiskové zprávě.
Anabáze dotazování Státního zastupitelství
Níže uvádíme postup dotazování různých úrovní Státního zastupitelství.
První dotaz směřoval na Okresní státní zastupitelství ve Zlíně (12. listopadu 2025), které (13. listopadu 2025) sdělilo: „Danou věc dozorovalo Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka ve Zlíně. Z tohoto důvodu Okresní státní zastupitelství ve Zlíně nemá dané informace k dispozici a je třeba se obrátit na příslušné krajské státní zastupitelství,“ napsala v odpovědi mluvčí okresního Státního zastupitelství ve Zlíně, Ilona Chudárková.
Druhý dotaz tedy směřoval na Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočku ve Zlíně (13. listopadu 2025), které (14. listopadu 2025) odpovědělo: „Obraťte se prosím na OSZ Frýdek-Místek, které se trestním oznámením na p. Foltýna zabývá,“ napsal mluvčí zastupitelství Hynek Olma.
Z odpovědi vyplynulo pouze to, že na bývalého státního zástupce Foltýna bylo podáno v této věci trestní oznámení.
31. prosince 2025 jsme oslovili pobočku OSZ Frýdek-Místek, odkud přišla (12. ledna 2026) e-mailem odpověď: „Lustrací v evidenci zdejšího okresního státního zastupitelství nebyla zjištěna žádná věc, která by se týkala osoby Vámi uváděného jména. Požadované informace Vám proto nemohu sdělit. Pouze obecně podotýkám, že pokud je vedeno trestní řízení ve stádiu přípravného řízení, zásadně se k tomuto žádné informace nepodávají,“ napsal státní zástupce Miroslav Nogol.
Protože zastupitelství přímé odpovědi neposkytla, obrátili jsme se (13. ledna 2026) na tiskového mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství. „Mohu Vás pouze odkázat na tiskovou zprávu informující o závěrech mimořádné kontroly, v rámci které Nejvyšší státní zastupitelství důsledně přezkoumalo postup dozorového státního zástupce v dotazované trestní věci. Věřím, že v této velice podrobné tiskové zprávě najdete odpovědi na své dotazy. Nad rámec této tiskové zprávy nebudeme poskytovat ve věci žádný další komentář,“ uvedl (15. ledna 2026) tiskový mluvčí Petr Malý.
