Farmáři, vědci a studenti stále více diskutují o pojmu regenerativní zemědělství – přístupu bezorbového obhospodařování půdy, které roste na popularitě. V České republice teprve začíná, někteří zemědělci jej už zkouší, spolky dělají osvětu a univerzity zařazují do výuky.
Z českých vědců se mu věnuje např. bioklimatolog Karel Klem z CzechGlobe, Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle Klema je třeba v našem prostředí a v situaci v níž se nacházíme, začít zavádět principy regenerativního zemědělství postupně.
Úplné vyloučení pesticidů a průmyslových hnojiv, jak jej nyní podporuje pilotní program v USA, je podle Klema „určitě nezbytný pilíř regenerativního zemědělství, ke kterému by měl takto hospodařící zemědělec sám dospět“ ale v našich podmínkách se dle něj ukazuje, že „přechod na takto definované zemědělství je extrémně obtížný a bez podpory ekonomicky devastující“.
Zemědělci vidí, že se jim stávající konvenční způsob hospodaření přestává vyplácet, a že musí udělat něco pro dlouhodobou udržitelnost. Výsledky ukazují, že regenerativní zemědělství cesta je, i když není snadná.
— Ing. Karel Klem, Ph.D, vědecký pracovník Laboratoře ekologické fyziologie rostlin
„Proto se v našich podmínkách jde cestou všech zbývajících opatření, jako je bezorebné hospodaření, pěstování druhově bohatých meziplodin, aplikace kompostů a kompostových extraktů/čajů, intercroping – pěstování více plodin současně – zjednodušeně řečeno, vše co podporuje půdní mikrobiom a tvorbu stabilní organické hmoty v půdě, což jsou klíčové atributy zdravé půdy,“ řekl Klem v rozhovoru s deníkem Epoch Times.
Pokud jde o pesticidy a hnojiva, Klem v současné době doporučuje „hledat možnosti, jak je co nejvíce omezit“. „Jednoznačně říct nyní zemědělcům, že regenerativní zemědělství znamená jejich úplné vyloučení, by znamenalo zabití této určitě velmi přínosné myšlenky,“ míní.
„Chybí kvalitní poradenství a šíření znalostí“
V České republice podle bioklimatologa „podobně jako v USA chybí kvalitní poradenství a šíření znalostí, a určitě by si to zasloužilo i větší podporu výzkumu“. Zároveň ale dodává, že projekt CzechGlobe, kterého je součástí, díky financování pokračuje ve výzkumu.
Regenerativní zemědělství podle Klema znamená „kompletní změnu řady paradigmat toho, jak funguje půda, a to je opravdu pro poměrně konzervativně smýšlející zemědělce i odborníky obtížné na pochopení a někdy i na úplné obrácení některých základů, byť jsou již více než 10 let podporovány poměrně kvalitním výzkumem, včetně publikací v Nature“.
V USA se podle Klema těmito technologiemi „zabývají již několik desetiletí, zejména v souvislosti s větrnou erozí“. Snižující se kvalita půdy stimuluje dle něj rozvoj regenerativního zemědělství i u nás.
Regenerativní zemědělství znamená kompletní změnu řady paradigmat.
— Ing. Karel Klem, Ph.D, bioklimatolog
Zhoršující se podmínky má u nás způsobovat zejména sucho a degradace půdy v podobě eroze a intenzivního hospodaření. „Zemědělci sami vidí, že se jim stávající konvenční způsob hospodaření přestává vyplácet, a že musí udělat něco pro dlouhodobou udržitelnost. Výsledky ukazují, že to cesta je, i když není snadná. A snad to postupně povede i k výraznému snížení používání pesticidů a průmyslových hnojiv,“ řekl Klem pro Epoch Times.
„Regenerativní zemědělství má určitě rostoucí trend i v ČR a vidím i velký zájem ze strany studentů kteří pocházejí z rodin farmářů,“ popisuje situaci u nás.
Současné zemědělství trpí podle bioklimatologa extrémním počasím – v některých letech suchem a velkým teplem a jindy zase nadbytkem srážek. „Obojí působí na produkci docela negativně. A pak je tu dlouhodobý trend. Mění se nám druhové složení, takže tu jsou noví škůdci, nové choroby. Přičemž monokultury, velké plochy a velmi intenzivní používání pesticidů – takové pěstování je velmi málo připravené a je náchylné podléhat právě novým škůdcům a chorobám,“ vysvětluje Klem a dodává, že nutnost chránit půdu je pro zemědělství úplný základ.
Stát by měl podle Klema „pomoci zemědělcům najít možnosti, jak se těmto měnícím se podmínkám přizpůsobit“.
„Doporučoval bych začít u půdy,“ radí Klem. „S pomalou degradací půdy za poslední více než století intenzifikace zemědělství jsme si ani neuvědomili, že jsme přišli o schopnost půdy zadržovat vodu,“ píše například v rubrice Jak to vidím já v časopisu Úroda.
