V nedávné klinické studii snížila nízká dávka aspirinu riziko návratu rakoviny tlustého střeva a konečníku o polovinu u pacientů, jejichž nádory nesly specifickou genetickou mutaci.
Denní dávka 160 miligramů aspirinu – tedy přibližně polovina běžné tablety pro dospělé – snížila v určité podskupině pacientů riziko recidivy onemocnění přibližně o 60 procent. Tito pacienti měli mutace v genu PI3K, které se vyskytují asi u třetiny nemocných s kolorektálním karcinomem.
„Aspirin je lék, který je celosvětově snadno dostupný a ve srovnání s mnoha moderními onkologickými přípravky velmi levný, což je velmi pozitivní,“ uvedla v prohlášení hlavní autorka studie doktorka Anna Martlingová, profesorka na Karolinska Institutet ve Stockholmu.
Randomizovaná kontrolovaná studie
Studie, nedávno publikovaná v časopise New England Journal of Medicine, sledovala více než 600 pacientů s kolorektálním karcinomem a genetickou změnou v signální dráze PI3K z 33 nemocnic ve Švédsku, Dánsku, Finsku a Norsku.
Výsledky ukázaly, že u pacientů užívajících aspirin bylo během tří let méně pravděpodobné, že dojde k růstu nádoru nebo k návratu onemocnění, ve srovnání se skupinou, která dostávala placebo.
Všichni účastníci podstoupili operaci pro karcinom tlustého střeva nebo konečníku ve stadiu 2 či 3. Pacienti byli náhodně rozděleni tak, aby po dobu tří let užívali buď 160 miligramů aspirinu denně, nebo placebo. Studie nezahrnovala pacienty bez mutace genu PI3K.
Přínos aspirinu se lišil podle toho, v jaké části genu PI3K se mutace nacházela.
Ve skupině s mutací v exonu 9 nebo 20 se riziko návratu rakoviny snížilo o 51 procent. U pacientů s mutacemi v jiných částech genu PI3K pokleslo riziko recidivy o 58 procent.
Celkově měli pacienti užívající aspirin přibližně o 55 procent nižší pravděpodobnost návratu onemocnění – tedy méně než poloviční míru recidivy oproti placebové skupině.
Podle Martlingové by tato léčba mohla pomoci více než třetině pacientů s kolorektálním karcinomem, což představuje významnou část z více než 100 000 Američanů, u nichž je toto onemocnění každoročně diagnostikováno.
Přesný mechanismus, kterým aspirin u těchto pacientů snižuje riziko návratu rakoviny, zatím není zcela objasněn. Jednou z možných vysvětlení je, že aspirin ovlivňuje nádorové signální dráhy zahrnující PI3K.
Aspirin blokuje bílkovinu podporující růst nádoru nazývanou COX-2, zatímco aktivita PI3K zvyšuje hladinu COX-2. U pacientů s mutací v této dráze tak může aspirin cíleně tlumit procesy podporující nádorový růst.
Další možné mechanismy zahrnují schopnost aspirinu snižovat zánět a tlumit funkci krevních destiček, což jsou faktory, které se podílejí na růstu nádoru.
Doporučené postupy se již mění
Výzkumníci uvádějí, že výsledky studie by mohly bezprostředně ovlivnit způsob léčby mnoha pacientů s kolorektálním karcinomem.
Studie již „změnila naše doporučené postupy [v našem onkologickém centru] tak, že nyní indikujeme genetické testování této mutace i u skupiny pacientů, u nichž jsme ho dříve neprováděli,“ řekl deníku Epoch Times doktor David Bajor, odborný asistent interní medicíny a člen Case Comprehensive Cancer Center, který se studie neúčastnil.
Vysvětlil, že dříve lékaři testovali mutace PIK3CA pouze u pacientů ve stadiu 4, nyní se však doporučuje vyšetřovat i pacienty ve stadiu 2 a 3.
„Tento výzkum zdůrazňuje význam precizní medicíny a využití pokročilé diagnostiky,“ uvedla Martlingová. „Tyto nástroje umožňují cílenou léčbu a nové využití již existujících léků pro další indikace.“
Bezpečnostní profil a rizika
Výsledky naznačují, že nežádoucí účinky při denním užívání nízké dávky aspirinu byly vzácné. Ve studijních skupinách se však vyskytly po jednom případě skrze závažné krvácení do trávicího traktu, krvácení do mozku a alergické reakce.
Doktor Jason Korenblit, atestovaný specialista v oboru gastroenterologie a hepatologie a odborník platformy JustAnswer, který se studie rovněž neúčastnil, upozornil, že i nízké dávky aspirinu nesou určitá rizika. Patří mezi ně krvácení do trávicího traktu, vznik žaludečních či dvanáctníkových vředů, hemoragická (krvácivá) cévní mozková příhoda a také možné nežádoucí interakce s jinými léky.
„Pacienti s anamnézou vředové choroby, poruch krvácení, užívající antikoagulační léčbu nebo osoby s vysokým rizikem krvácení,“ například starší lidé či pacienti s onemocněním ledvin, „jsou ohroženi více,“ uvedl. Dodal, že aspirin může dráždit žaludeční sliznici. „Vyšší riziko mohou mít také pacienti současně užívající nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), s infekcí Helicobacter pylori nebo s dalšími rizikovými faktory.“
Výzkumníci plánují pokračovat v analýze dat, mimo jiné s ohledem na to, jak mohou výsledky ovlivňovat faktory, jako je pohlaví nebo socioekonomický status.
Doktor Raj Dasgupta, atestovaný lékař se specializací na pneumologii, intenzivní péči a spánkovou medicínu, který se studie rovněž neúčastnil, varoval onkologické pacienty před samoléčbou aspirinem.
„Přínos byl patrný především u pacientů, jejichž nádory měly specifické mutace v dráze PI3K,“ uvedl. „To znamená, že u všech pacientů nemusí mít stejný efekt.“
Z tohoto důvodu by podle něj pacienti neměli zahajovat léčbu aspirinem bez konzultace s lékařem.
„Pokud o tom někdo uvažuje, nejvhodnějším krokem je probrat to se svým onkologem, který zhodnotí genetický profil i celkový zdravotní stav a posoudí, zda má aspirin v daném případě smysl.“
–ete–
