Určitý vitamin má potenciál zmírnit zácpu a stavy, jako je syndrom dráždivého tračníku doprovázený zácpou.
Když se změní střevní návyky, mnoho lidí si nejdříve všimne toho, jak často chodí na toaletu – nebo nechodí. Káva, tučná jídla a velké porce, to vše může ovlivnit frekvenci vyprazdňování prostřednictvím známých trávicích mechanismů. Nový výzkum však naznačuje, že svou roli mohou hrát také naše geny – a dost možná i hladina vitaminu B1.
Rozsáhlá mezinárodní genetická studie publikovaná v odborném časopise Gut analyzovala údaje od 268 606 osob. Vědci identifikovali 21 oblastí lidského genomu souvisejících s četností stolice, včetně deseti, které dosud nebyly popsány.
Mezi nejzajímavější zjištění patřil fakt, že dva z nejsilnějších genetických signálů byly spojeny s tím, jak tělo zpracovává vitamin B1, známý také jako thiamin.
„Naše zjištění nám říkají, že biologie vitaminu B1 může být důležitá pro řízení pohybu střev,“ uvedl pro Epoch Times Mauro D’Amato, profesor lékařské genetiky na univerzitě LUM v Itálii a hlavní autor studie. „To má potenciál zmírnit zácpu a stavy, jako je IBS [syndrom dráždivého tračníku] se zácpou,“ dodal.
Jak thiamin ovlivňuje vyprazdňování
Vědci analyzovali genetická data spolu s údaji o četnosti stolice, které sami nahlásili lidé východoasijského a evropského původu. U podskupiny účastníků, kteří poskytli i údaje o stravě včetně příjmu thiaminu, byl vyšší příjem tohoto vitaminu z potravy spojen s častějším vyprazdňováním.
Role thiaminu v energetickém metabolismu je dlouhodobě známá. Pomáhá tělu přeměňovat přijatou potravu na využitelnou energii – což je funkce obzvláště důležitá ve střevě, kde neustále probíhají svalové kontrakce a kde se střevní výstelka obnovuje každé tři až pět dní.
Thiamin však dělá víc než jen to, že dodává buňkám palivo – pomáhá také nervové komunikaci. Nervy ve střevní stěně vnímají, kdy potrava roztahuje střevo, a spouštějí vlnovitý svalový pohyb – nazývaný peristaltika – který posouvá obsah dál. Peristaltika závisí na acetylcholinu, chemickém poslovi, jenž dává střevním svalům pokyn ke stahu, a k jeho výrobě je zapotřebí právě thiamin.
Když hladina thiaminu klesne, střevní buňky nedokážou produkovat dostatek energie, což narušuje nervovou signalizaci, oslabuje svalové kontrakce a v konečném důsledku zpomaluje průchod střevem.
Zdá se, že střeva jsou na hladinu thiaminu obzvláště citlivá. Odhaduje se, že 30 až 50 procent lidí s nedostatkem thiaminu pociťuje gastrointestinální potíže ještě dříve, než se objeví neurologické nebo kardiovaskulární příznaky.
„Střevní motilita se jeví jako dědičný znak,“ poznamenal D’Amato s tím, že někteří lidé mohou mít genetické predispozice k pomalejšímu pohybu střev. „Vitamin B1, který konzumujeme, může být u některých jedinců účinnější než u jiných právě kvůli jejich genetickému profilu,“ vysvětlil.
Studie identifikovala dva geny – SLC35F3 a XPR1 – které se podílejí na transportu a aktivaci thiaminu v buňkách. Souvislost mezi příjmem thiaminu v potravě a frekvencí vyprazdňování se lišila v závislosti na genetických rozdílech v těchto drahách.
To naznačuje, že vrozené rozdíly v metabolismu thiaminu mohou ovlivňovat to, jak vitamin B1 přijatý ve stravě působí na střevní návyky.
Důkazy spojují vitamin B1 se zácpou
Kromě genetických dat nabízejí podpůrné důkazy i další výzkumy.
Průlomová průřezová analýza z roku 2024, které se zúčastnilo více než 10 000 dospělých, odhalila výrazný inverzní vztah mezi příjmem thiaminu v potravě a chronickou zácpou. Lidé s vyšším příjmem vitaminu B1 trpěli zácpou výrazně méně často. Vyšší příjem B1 byl rovněž spojen s měkčí stolicí a zvýšenou peristaltikou.
Tyto účinky přetrvávaly i po zohlednění příjmu vlákniny, ostatních vitaminů skupiny B a celkového kalorického příjmu, což naznačuje, že thiamin může ovlivňovat motilitu střev i jinými mechanismy než jen celkovým stavem výživy.
Silnější důkazy existují u populací s potvrzeným nedostatkem. U pacientů po operaci žaludečního bypassu, u nichž je vyšší riziko deficitu thiaminu, byla nízká hladina tohoto vitaminu spojena se zácpou a bakteriálním přerůstáním v tenkém střevě. V těchto případech suplementace thiaminu zlepšila frekvenci stolice.
Případové studie rovněž popisují zlepšení příznaků souvisejících s motilitou – včetně zácpy a nadýmání břicha – po nápravě deficitu.
Přečtěte si také:
Jak thiamin posiluje vaše střeva
Role thiaminu ve zdraví střev sahá i za hranice motility.
Střevní bakterie vyžadují thiamin, aby mohly rozkládat potravu na butyrát, prospěšný metabolit, který posiluje střevní bariéru, podporuje zdravou motilitu a slouží jako klíčový zdroj energie pro buňky tlustého střeva.
Když je hladina thiaminu nízká, střevní buňky mají problém vytvořit dostatek energie pro správné fungování, sdělila Epoch Times Kara Siedmanová, registrovaná dietoložka a ředitelka partnerství ve společnosti Resbiotic Nutrition. Nedostatek energie je problematický zejména pro střevní buňky, které jsou na energii vysoce závislé a musí se neustále obnovovat, zatímco udržují ochrannou bariéru střeva.
„Při narušení dostupnosti energie (ATP) se střevní bariéra může stát propustnější, což umožňuje bakteriálním složkám přecházet do krevního oběhu a interagovat s imunitním systémem,“ konstatovala Siedmanová a dodala, že nedostatek thiaminu může ovlivnit nejen rychlost pohybu střev, ale i celkové zdraví střevní bariéry a mikrobiální rovnováhu.
Další studie naznačují, že zvýšení příjmu thiaminu v potravě může posunout střevní mikrobiom směrem k těmto prospěšným druhům, zatímco jeho nedostatek může přispívat k dysbióze, vyznačující se sníženou produkcí butyrátu a přemnožením méně prospěšných mikrobů.
Měli byste užívat doplňky stravy s thiaminem?
Skutečný nedostatek thiaminu je u zdravých lidí, kteří konzumují pestrou stravu, neobvyklý. Doporučená denní dávka thiaminu, která má zabránit deficitu u většiny zdravých lidí, se pohybuje kolem 1,1 až 1,2 miligramu denně. Toto množství lze snadno získat z pestré stravy zahrnující celozrnné výrobky, obiloviny, luštěniny a vepřové maso.
„U průměrného zdravého jedince, který jí pestrou stravu, je nedostatek thiaminu nepravděpodobný,“ zdůraznil pro Epoch Times dr. Adam Pont, gastroenterolog z Medical Offices of Manhattan, a doplnil, že běžná západní strava obvykle obsahuje dostatek thiaminu k zamezení deficitu.
Některé skupiny lidí jsou však k nedostatku thiaminu náchylnější. Siedmanová upozornila, že mezi populace s vyšším rizikem patří lidé s chronickou konzumací alkoholu, osoby užívající kličková diuretika, pacienti po bariatrických operacích, starší dospělí s nízkým nebo nedostatečným příjmem potravy, lidé s cukrovkou, ti, kteří nadměrně spoléhají na vysoce průmyslově zpracované potraviny, a osoby trpící dlouhotrvajícím zvracením, vstřebávacími poruchami nebo restriktivním stravováním.
„U těchto skupin může být posouzení příjmu v potravě a zvážení suplementace důležitou součástí komplexního přístupu k metabolickému a gastrointestinálnímu zdraví,“ poznamenala Siedmanová.
Lidem s chronickou zácpou, syndromem dráždivého tračníku nebo nevysvětlitelnými zažívacími potížemi odborníci doporučují spíše lékařské vyšetření než samoléčbu. Doplňování vitaminů by mělo být v ideálním případě pod dohledem zdravotníka, zejména pokud existuje podezření na deficit.
Potrava versus doplňky stravy
Volně prodejný thiamin se nejčastěji vyskytuje v multivitaminových přípravcích nebo v doplňcích stravy s komplexem vitaminů B, přičemž většina z nich poskytuje přibližně 1,5 mg, což zhruba odpovídá denní potřebě.
Thiamin je také pozoruhodný svou velmi nízkou toxicitou. Jako vitamin rozpustný ve vodě se nadbytečné množství v krevním oběhu vylučuje močí a nebyl stanoven žádný horní limit příjmu. Užívání dávek vyšších než doporučených se proto považuje za bezpečné, i když mimo případy deficitu nemá jasně prokázaný přínos.
Ačkoli genetika může ovlivňovat to, jak silně vitamin B1 působí na střevní návyky, zajištění dostatečného množství thiaminu prostřednictvím stravy – nebo standardního multivitaminu – může pomoci udržet věci v pohybu, bez ohledu na to, zda jste vyhráli v genetické loterii.
–ete–
