Advokátka a poslankyně Eva Decroix (ODS) zveřejnila na síti X nový komentář k problematice změny pohlaví u dětí a dospívajících. Uvedla, že upřednostňuje pomoc a podporu před chirurgickým „řešením“.
„Změna pohlaví nesmí být určována módními trendy a unáhlenými rozhodnutími,“ píše poslankyně. „Dětem, které se necítí dobře ve svém těle, musíme nejdříve pomoci porozumět, co se v nich děje. Jde o jejich budoucnost. Operace ne, odborná podpora a čas na rozmyšlenou ano!“
Reaguje tak na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, že již není třeba sterilizace k úřední změně pohlaví. Poslankyně říká, že s kolegy poslanci připravuje zákon, který by měl „nastavit jasná pravidla“.
„Zákon umožní změnu pohlaví pro osoby od 18 let bez nutnosti operace“, ale bude podle poslankyně počítat s „roční lhůtou na rozmyšlení“ a bude vyžadovat „povinnou spolupráci s psychologem“.
„Chceme zajistit, aby se vždy jednalo o promyšlené rozhodnutí, a ne o reakci na aktuální náladu nebo trend,“ píše Decroix. Podle ní musí mít „každý mladý člověk jistotu, že dělá správné rozhodnutí“, a je proto důležitá „podpora psychologa a blízkých osob“, aby takto závažné rozhodnutí zvládl lépe.
Duševní problémy přetrvávají
Finská studie zveřejněná v roce 2023 ukázala, že problémy s duševním zdravím u lidí, kteří prošli lékařskou tranzicí (změnou pohlaví), přetrvávají i navzdory této „léčbě“.
Analýza dat ukázala, že ve srovnání s kontrolní skupinou byla u osob, které podstoupily změnu pohlaví, větší potřeba psychiatrické péče, jak před tranzicí, tak po ní. „Přicházejí s o mnoho více běžnými psychiatrickými potřebami než jejich odpovídající populační kontrolní skupiny, a to i v případech, kdy byla provedena lékařská GR [změna pohlaví],“ uvádí studie.
Výsledky recenzované studie na případech z Finska ukázaly, že je stále více jedinců, kteří vyhledávají pomoc s genderovou dysforií a že k ní dochází ve stále nižším věku, přičemž výrazně přibývá mladých dívek s touto poruchou.
Zdá se, že toto hodnocení je v rozporu s modelem „gender-potvrzující péče“ prosazovaným ve Spojených státech amerických. Mnoho organizací zabývajících se duševním zdravím a pediatrií se zasazuje v USA i jinde ve světě o takzvanou afirmativní péči s tím, že tranzice dětí a dospělých zmírní sebevražedné tendence.
Psychiatři a sexuologové často přerušují námitky rodičů proti změně pohlaví argumentem, že transgender syn (dcera) je lepší než mrtvý syn (dcera).
A stane se to, že se dostanou na konec cesty, kde se nedá už nic jiného dělat. Přicházejí k poznání, že: ,Jsem stejně duševně nemocný, jako jsem byl předtím, a nikdy ze mě nebude skutečná žena ani skutečný muž.‘
— Dr. Alan Hopewell, neuropsycholog
Dr. Alan Hopewell, neuropsycholog, který na začátku své kariéry léčil lidi s genderovou dysforií, americké redakci deníku Epoch Times řekl, že rozsáhlá studie z Finska ukazuje, že transgender jedinci mají obvykle již existující problémy s duševním zdravím, které se po chirurgické tranzici nezlepší. „Neřeší to základní duševní problémy,“ míní Hopewell.
Tento názor kvituje i londýnský psychiatr dr. Az Hakeem, který pro Epoch Times uvedl, že člověk, který se cítí zmatený ohledně své sexuální identity, může předpokládat, že to souvisí s pohlavím, zvláště ve světle současného klimatu genderové afirmace.
„Je to falešné řešení jiného problému,“ vysvětluje dr. Hakeem, autor publikací o transgenderismu, člen Královské komory psychiatrů a čestný mimořádný profesor na Lékařské fakultě na University College London.
Dr. Hopewell vypráví, že transgender pacienti, které v 70. letech viděl, když pracoval na lékařské pobočce University of Texas v Galvestonu, často jezdili do Mexika, aby podstoupili procedury, které jim byly ve Státech odepřeny.
Zdálo se, že pacienti, které v 70. letech léčil, postupovali podle určitého scénáře a požadovali operaci vedoucí ke změně pohlaví, aby mohli získat diagnózu, kterou chtěli. A trpěli duševní chorobou, líčí neuropsycholog.
Podle něj pacienti s genderovou dysforií věří, že tělesná změna jejich problémy vyřeší. Možná zkusí hormony, ale stále jim něco vadí, takže podnikají radikálnější kroky, jako je odříznutí prsou nebo přidání umělých genitálií.
„A stane se to, že se dostanou na konec cesty, kde se nedá už nic jiného dělat. Přicházejí k poznání, že: ,Jsem stejně duševně nemocný, jako jsem byl předtím, a nikdy ze mě nebude skutečná žena ani skutečný muž‘,“ říká dr. Hopewell.
Lékař poukazuje na 30letou švédskou studii, která zjistila, že počet sebevražd se po operační změně pohlaví zvýšil. Tato studie sledovala 324 lidí ve Švédsku, kteří si nechali chirurgicky změnit pohlaví mezi lety 1972 až 2003. Studie zjišťovala úmrtnost, nemocnost a kriminalitu po zákroku. Čtěte více…
