Článek byl převzat z Konzervativních listů, napsal Jan Kubalčík. Článek byl redakčně zkrácen.
Názor
Domnívám se, že správná otázka v tématu globální změny klimatu by mohla znít: Je změna klimatu zapříčiněna lidskou činností?
Předně, obě strany sporu mají k dispozici stejné vědecké poznatky – a přesto z nich vyvozují odlišné závěry a žádný přesvědčivý většinový konsensus neexistuje (byť se jedna ze stran snaží předstírat, že ano…). Dále, jde o (lidské) životy. Kromě toho, do diskusí vstupují velmi vypjaté emoce. A konečně, do oblasti zasahují významné ekonomické zájmy.
Vycházím z toho, že změna klimatu probíhá. Ostatně, proč by neměla? Zpřesněme tu navrženou správnou otázku: Je změna klimatu podstatně zapříčiněna lidskou činností? Jde o to, že určitě platí, na jedné straně, že tu jsou i jiné než lidské příčiny, jejichž důsledkem je nějaký vývoj klimatu. Na straně druhé samozřejmě nelze vyvrátit, že nějak je tento vývoj ovlivněn také lidskou činností. Posuneme-li se v kladení otázek o kousek dál, můžeme prodloužit: Dokáže člověk svým úsilím probíhající klimatickou změnu významně ovlivnit? (Myslí se pochopitelně něco jako „znatelně přibrzdit“, „zastavit“ či dokonce „zvrátit“…) Takové úsilí může být dvojího druhu: (1) lidé mohou přestat dělat něco, co doposud dělali a/nebo (2) začít činit něco, co zatím nečinili.
„Vliv na klima planety má také postavení Země vůči Slunci, které se cyklicky mění vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy…“ – srbský vědec Milutin Milanković
Přiznávám se bez mučení, že představa možnosti (2) ve mně vyvolává představu okřídleného poroučení větru a dešti. Nechci to levně odbýt, ale tento směr hodnotím jako jasnou slepou uličku. Ovšem pokud se omezíme na možnost (1), pak kladná odpověď může být pravdivá jen tehdy, když si také kladně odpovíme na otázku po podstatném ovlivnění změny klimatu lidskou činností.
Zdálo by se přitom, že obě otázky lze sloučit do jedné: Může být změna klimatu podstatně ovlivněna lidskou činností? Ale takovým sloučením by byla opomenuta jedna eventualita: co když současná změna klimatu skutečně je podstatně ovlivněna lidskou činností, ale věci už došly tak daleko, že to silami člověka už znovu ovlivnit nelze?
Opět přiznávám, že je pro mě tato varianta těžko uvěřitelná a domnívám se, že buď jsme byli schopni změny globláního klimatu významně ovlivnit v minulosti a jsme toho tedy schopni i v přítomnosti, nebo na to zkrátka lidské schopnosti nestačily ani dříve, ani nestačí dnes a nebudou stačit v budoucnu (dobrá, s jakousi výhradou nějakého převratného vědeckého objevu, o které nemá smysl spekulovat…).
Ti, kteří se domnívají, že je v silách člověka probíhající změnu klimatu podstatně ovlivnit, navrhují postupy, které v řadě případů implikují velmi významné omezení svobody a hospodářské činnosti člověka.
Co je nyní dalším podstatným vstupem do debaty: ti, kteří se domnívají, že je v silách člověka probíhající změnu klimatu podstatně ovlivnit, navrhují postupy, které v řadě případů implikují velmi významné omezení svobody a hospodářské činnosti člověka. Touhu člověka mít se lépe obecně vykořenit nelze. Dobrovolné uskromnění bylo a vždy bude výjimkou, nikoli pravidlem. Potlačit realizaci této touhy lze, ovšem v konečné fázi jen s použitím nátlaku či v krajním případě násilí.
Čili s těmi uvedenými výhradami jsme v hledání správné otázky dospěli sem: Může být změna klimatu podstatně ovlivněna lidskou činností?
Nejprve tedy uvažme variantu, že může. Aktuální globální oteplování (byť ani na tom, že skutečně probíhá, nepanuje všeobecná shoda…) pak tedy může mít příčinu v lidské činnosti a člověk svým úsilím je také může významně ovlivnit. To je ta pozice, kterou dnes zastávají radikální zelení všeho druhu.
I když existují cesty, jak se lidskou činností snažit ovlivnit klima, které neimplikují dramatické společenské změny, radikální zelení preferují právě tyto…
I když existují cesty, jak se lidskou činností snažit ovlivnit klima, které neimplikují dramatické společenské změny, radikální zelení preferují právě tyto – důkazem většího a lepšího zápasu s klimatickou změnou je zejména více ochoty trpět. Kdo tuto ochotu nedemonstruje, nejlépe spektakulárně (ponechme stranou případné pokrytectví…), ten musí být odsouzen, neboť odmítá s klimatickou změnou bojovat – i kdyby vysadil nevím kolik stromů a přispěl nevím jak k zadržování vody v krajině. Takové kroky (jistě, radikální zelení proti nim nic nemají…) negenerují utrpení – nemohou být tedy samy o sobě uznány jako dostatečné.
A co když člověk změnu klimatu podstatně ovlivnit nemůže? Pak zbývá odpovědnost se náležitě připravit. Přístup k (pitné) vodě, nakládání se zemědělskou půdou, způsob hospodaření v lesích a nakládání s odpady… Všechny tyto kroky, pokud náležitě zkombinujeme zkušenosti předků s nejnovějšími vědeckými poznatky, mohou významně přispět k tomu, že i když se nadále bude oteplovat, lidem se podaří se přizpůsobit. Podstatné přitom je, že takové adaptační kroky mnohdy zároveň patří do palety opatření, která by mohla (pokud by to bylo v lidských silách) klimatickou změnu také (příznivě) ovlivnit. Jsou to tedy právě ty činnosti, které bychom měli silně podporovat, aniž musíme čekat na správnou odpověď na správnou otázku.
A jak ta správná odpověď zní? Nevím. Pouze se opatrně domnívám, že člověk změnu klimatu svými silami může ovlivnit spíše jen omezeně. Každý jeden hurikán, každé zemětřesení, každá erupce sopky nám ukazuje, jaké jsou naše síly v porovnání s přírodními živly. Ještě významnějším faktorem než zmíněné jednotlivé úkazy je celkový geologický vývoj.
Klima na zemi přitom souvisí nejen s naší domácí planetou, ale i s tím, co se děje ve vesmíru, tedy přinejmenším na úrovni Sluneční soustavy. Střídání dob ledových a teplejších časů bylo běžné v době, kdy bez pochyby člověk tyto změny ovlivňoval úplně stejně, jako kterýkoli jiný živočich, hmyzem počínaje a mamuty konče – tedy prakticky nijak. Ale kdo jsem já, abych si troufal na tuto otázku odpovídat nějak závazněji? Greta Thunberg nám přece dobře radí: nemáme poslouchat ji, ale vědce. Měli bychom jí v tomto vyhovět.
Volání po vědeckém konsensu je však ošidné, protože o správnosti odpovědi nikdy nerozhoduje počet vědců, kteří něco tvrdí…
Volání po vědeckém konsensu je však ošidné, protože o správnosti odpovědi nikdy nerozhoduje počet vědců, kteří něco tvrdí. Podstatným faktorem je tady také případný ideologický tlak jedním směrem (biologové, kteří mají pochybnosti o platnosti Darwinovy teorie, by mohli vyprávět…).
Kromě toho, od dob Karla Poppera počítáme s tím, že vědecké teorie jsou falzifikovatelné (ehm… platí pro empirické vědy…). Máme tu tedy teorii o lidském původu globální změny klimatu. Pokud je způsob, jak ji testovat, proveďme to. Takovým testem samozřejmě nejsou prostá měření teplot – ta nám nesdělí nic o příčině případných teplotních změn.
Takovým testem samozřejmě není ani korelace, která je často zaměňována s příčinnou souvislostí. Souběžný nárůst teploty a koncentrace nějakého plynu v atmosféře prostě není skutečnou odpovědí. Může tam být nějaká příčinná souvislost, ale vůbec tam být nemusí.
Tohle samozřejmě nemá být zpochybněním skleníkového efektu (jehož dominantním zdrojem je vodní pára…), ale poznámkou, že pokud tomuto efektu připisujeme významný či dokonce hlavní podíl na nárůstu teplot, je to v této chvíli spekulace.
Jistě se dopustím určitého zjednodušení, ale ocituji populární zdroj, na kterém je patrný jistý bias – ale přesto poskytuje, domnívám se, velmi pěkné shrnutí. Zájemce může nalézt mimo jiné tuto námitku:
„Vliv na klima planety má také postavení Země vůči Slunci, které se cyklicky mění vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy. Tomuto jevu se věnoval srbský vědec Milutin Milanković a jeho práce je dnes známá jako tzv. Milankovičovy cykly, resp. Milankovićova teorie. Podle této teorie jsou klimatické změny způsobeny změnou intenzity slunečního záření, ke kterému dochází vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy. Ke změnám dochází v důsledku tří periodicky se opakujících změn parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce. Jedná se o změnu excentricity (výstřednosti) eliptické dráhy Země, která má dvojí periodicitu (asi 100 000 a 413 000 let), dále o změnu sklonu osy otáčení s periodicitou asi 40 000 let a o precesi rotační osy Země, která má také dvojí periodicitu (19 000 a 23 000 let). Výslednice jednotlivých cyklů ovlivňují klima na Zemi od jejího vzniku. Je to považováno za hlavní příčinu změny klimatu.“.
A také odpověď: „IPCC také zastává názor, že hlavním spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou tyto astronomické cykly. Dodává ale, že k plnému vysvětlení je třeba započítat i vliv oxidu uhličitého.“
Ano, vliv oxidu uhličitého (resp. změny jeho koncentrace v atmosféře) patrně není nulový a k plnému vysvětlení je nesporně třeba jej započítat. Ale to bych se vrátil o několik řádků zpět a tohle si už určitě každý umí přebrat sám.
Suma sumárum, než případně podlehneme nátlaku radikálních zelených na drastické společenské, potažmo hospodářské změny, měli bychom mít mnohem více jistoty, že: (A) naše snaha bude, nebo alespoň může mít šanci na úspěch a (B) neexistují jiné cesty, které by měly příznivější poměr cena/výkon (ať už ve snaze ovlivnit změny klimatu a/nebo ve snaze se na ně adaptovat).
Nejde o to celou věc shodit, vysmívat se, zavírat oči… jde o poctivý racionální přístup při snaze nalézt správnou odpověď na správnou otázku.
Panika, a to je jistá věc, však takovému žádoucímu přístupu nesvědčí.
